Perinatální deprese – čím dříve ji poznáme, tím lépe

Někteří lékaři a pacienti bohužel stále věří, že těhotné ženy závažnou depresí netrpí. Pravdou ovšem je, že zhruba u jedné ze čtyř žen se během těhotenství příznaky deprese objeví – a co je ještě horší, depresí v tomto případě netrpí jen sama matka. Snížená schopnost normálně fungovat a snížená kvalita života mohou poškodit také jejího potomka. V tomto článku je naším hlavním cílem zvýšit povědomí porodníků a gynekologů o prevalenci a příznacích malé a velké deprese před těhotenstvím, v jeho průběhu a po těhotenství a podtrhnout význam jejího screeningu v těhotenství a rychle poskytnuté léčby. Jakmile si zvykneme provádět screening, budeme možná potřebovat pacientku doporučit ke specialistovi nebo alespoň konzultovat svou terapeutickou snahu. Nejprve se ale podívejme, jak deprese v průběhu těhotenství a po porodu matku a dítě postihuje.
Těhotná žena nebo žena po porodu postižená depresí trpí úzkostí, pocitem viny a mučivě špatnou náladou. Kromě obvyklých příznaků deprese je posedlá strachem, co všechno by se mohlo stát jejímu děťátku, nebo má vtíravé myšlenky ublížit sama sobě nebo svému nenarozenému dítěti. Nemůže jíst ani spát a po porodu nemusí být schopna »sladit svoje chování « s náležitou péčí o dítě. Deprese okrádá ženu jak o zkušenosti, tak o radost, která by měla provázet její nové mateřství. Vztahy s manželem nebo s jinými dospělými členy rodiny, ostatními dětmi i novorozencem trpí. Vliv perinatální depresivní příhody je tak velký, že celá třetina těchto žen se rozhodne změnit své plány a nemít další dítě.
Charakteristickými známkami velké deprese jsou přetrvávající depresivní nálada, ztráta zájmu nebo uspokojení z činností či vztahů, popř. obojí. Diagnostická kritéria velké depresivní poruchy (major depressive disorder) vyžadují, aby osoba trpěla alespoň pěti z devíti možných příznaků, přičemž alespoň jeden z nich musí být depresivní nálada nebo pokles zájmu a uspokojení. Behaviorální příznaky uvedené na seznamu, týkající se chuti k jídlu, energie a spánku, ukazují, jak může tato choroba postihovat organismus i po fyzické stránce.
…

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.

Ne nadarmo se říká, že v těhotenství je žena v jiném stavu. V šestinedělí je pak v superjiném stavu. Přes velké pokroky v postoji lékařů k fyziologii a patologiím těhotenství, porodu a šestinedělí, v oblasti psychosomatiky a obecně k psychickým změnám a k široké paletě psychopatologií zůstává velká část porodníků slepá, orientovaná na somatickou stránku porodnictví – její psychická oblast jim jaksi uniká. Neuniká jim pouze porozumění o psychický stav ženy v těhotenství a v následných obdobích, ale může jim také uniknout závažná patologie v oblasti psychiky ženy, která nediagnostikovaná a neléčená může mít až hrůzné následky na těhotnou/matku, plod/ novorozence, její rodinu a dokonce i na poskytovatele porodnické péče, zejména na porodníka. Velký význam článku tří amerických porodníků – žen, netkví pouze v poukázání na nosologickou jednotku „perinatální depresi“, ale zejména na zdůraznění její četnosti v populaci těhotných a závažných následků, k nimž může vést. Pokud nedojde k výskytu patologií, jsou těhotenství a porod přirozeně se vyskytující události v životě ženy. Jsou provázeny dočasnými neuroendokrinními a psychosociálními změnami. Mnohočetné interakce biopsychosociálních proměnných a jejich vliv na psychické změny jsou nedostatečně ozřejmeny a jsou velkou výzvou pro moderní psychiatrii. Přibývá stále více důkazů, že psychické vlivy, zejména působení časného životního stresu, může vyvolat chronické změny v centrálním nervovém systému a v hypothalamo-hypofyzární ose. Tyto změny mohou být spojeny s poruchami behaviorálních odpovědí a mohou přispět ke vzniku psychických poruch v dospělosti.
…

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2004, strana 31

Zdroj: