Perspektivy léčby CHOPN tiotropiem

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je choroba s obrovským socioekonomickým dopadem. Její význam z celosvětového hlediska neustále narůstá. Pokles plicních funkcí, který je od určitého věku trvalý, se u pacientů s CHOPN, kteří jsou kuřáci, výrazně akceleruje. Ukončení kouření je jedinou známou možností, jak jej ovlivnit. Dosud žádný lék nedokázal zastavit pokles FEV₁, ať jsou to kortikosteroidy či krátkodobě a dlouhodobě působící bronchodilatancia. Z dosud provedených studií vyplývá, že užívání 18 ηg tiotropia (Spiriva) jednou denně vede u pacientů s CHOPN ke statisticky významnému poklesu zhoršování plicních funkcí. Tiotropium je nové anticholinergní inhalační bronchodilatans užívané inhalačně jednou denně, jehož dlouhodobý účinek je připisován prodloužené selektivní blokádě muskarinových receptorů M₃ v dýchacích cestách s pomalou disociací. S ohledem na výsledky předchozích studií a jejich analýzu byla navržena čtyřletá studie UPLIFT, jejímž základním cílem je prokázat, že tiotropium podávané jednou denně v dávce 18 ηg prostřednictvím inhalační pomůcky HandiHaler® zpomaluje u pacientů s CHOPN v průběhu času pokles FEV₁. Studie se nyní nachází ve své polovině a výsledky se očekávají v roce 2008. Ve Spojených státech postihuje chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) okolo 16 milionů osob. Celosvětově tento problém narůstá a od roku 1997 je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Lze očekávat, že se CHOPN stane v nedaleké budoucnosti zhruba kolem roku 2020 třetí nejčastější příčinou úmrtí a 5. hlavní příčinou invalidity (viz obr. 1) Obstrukce dýchacích cest se u CHOPN v průběhu let většinou postupně zhoršuje a je pouze částečně reverzibilní. U osob, které nikdy nekouřily, se FEV₁ snižuje o 17 až 52 ml ročně. U kuřáků je tento pokles rychlejší a činí ročně 34 až 79 ml. Ve velké kohortě pacientů studie Lung Health Study s mírnou až střední závažností CHOPN byla průměrná rychlost poklesu FEV₁ u osob, které stále kouřily, 62 ml za rok. Dosud provedené studie naznačují, že po zanechání kouření je rychlost poklesu u bývalých kuřáků podobná jako u osob, které nikdy nekouřily. Nedávno provedené studie naznačily, že procentní podíl pacientů s CHOPN, kteří mají reverzibilní obstrukci dýchacích cest, je vyšší než 50 %. I přes variabilní reaktivitu dýchacích cest u CHOPN neprokázala dosud žádná studie vliv bronchodilatancií na časový průběh zrychleného úbytku plicních funkcí. Jedinou intervencí s prokázanou účinností je zanechání kouření. U většiny osob je změna FEV₁ v pokročilejším věku poměrně strmá. Existuje přímý vztah mezi počátečním FEV₁ a sklonem křivky úbytku FEV₁. Je také silnější vztah mezi nízkými hodnotami FEV₁/FVC a následným poklesem FEV1 u mužů, nikoli však u žen. Věk, který nelze hodnotit odděleně od počtu roků kouření cigaret, je zjevně rizikovým faktorem rychlejšího poklesu plicních funkcí (viz obr. 2). Hlavním spojovacím článkem mezi patofyziologií a klinickými projevy CHOPN je vzduch zadržený v dýchacích cestách (air trapping), který vede postupně od nejčasnějších stadií CHOPN k hyperinflaci. Cílem léčby CHOPN je redukce těchto hlavních příčin nemoci. Tiotropium je nové anticholinergní inhalační bronchodilatans užívané jednou denně, jehož dlouhodobý účinek je připisován prodloužené selektivní blokádě muskarinových receptorů M₃ v dýchacích cestách s pomalou disociací.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 7/2005, strana 76

Zdroj: