Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česko si mohou pomoci s e‑health

Proč podporovat inovace v digitální medicíně a jak je hodnotit? Nová platforma se zabývá digitalizací v zemích Visegrádského paktu a inspiraci bere v Izraeli.

Podpora digitálních zdravotnických start­upů může zlepšit udržitelnost i kvalitu zdravotní péče. Zaznělo to na mezinárodní konferenci, kde byla vyhlášena Platforma pro zdravotnické inovace ve V4 a Izraeli. Tato nová platforma vznikla pro podporu zdravotnických inovací a digitální medicíny v partnerství zemí Visegrádského paktu a Izraele. Chce zmapovat stav digitalizace zdravotnictví a úroveň používání některých moderních technologií v zemích V4 a od Izraele využít dlouhé a bohaté zkušenosti s e‑health. V Izraeli může být pro země V4 inspirativní mimo jiné systém podpory start­upů, hodnocení přínosů inovací a jejich začleňování do zdravotního systému. Konferenci předcházelo několik workshopů, platforma se dál chystá vydat expertní zprávy o stavu v jednotlivých zemích a souhrnnou brožuru.

Zdravotní systémy v Polsku, Maďarsku, Česku a Slovensku jsou ovlivněny některými společnými výzvami a v digitalizaci zdravotnictví není ani jeden ze států evropským premiantem. Polské zdravotnictví čelí několika problémům, které vyjmenoval dr. Wojciech Glód z Ekonomické univerzity v Katovicích: výdaje na zdravotnictví zůstávají poměrně nízké, zdravotní systém je zaměřen na nemocniční péči, většina výdajů veřejného systému směřuje na hospitalizační péči, zdravotnictví trpí nedostatkem lékařů a sester, dostupnost zdravotních služeb je omezena čekacími dobami.

V Polsku už je zavedeno několik e‑health řešení. Jak vyjmenovala dr. Izabella Steinerowska‑Strebová z Ekonomické univerzity v Katovicích, funguje tu elektronická preskripce, elektronické žádanky, elektronická neschopenka a index elektronické zdravotní dokumentace. Pacienti mají k dispozici internetový osobní účet a mobilní aplikaci. Existuje také celostátní elektronický list čekacích dob. Kolega Steinerow­ské‑Strebové dr. Grzegorz Głód nastínil, jakým směrem by mohla mířit elektronizace zdravotnictví v Polsku dále, a to směrem k integrované zdravotní péči a individuálním plánům prevence založeným na datech. Navíc by digitální nástroje mohly ulevit zdravotníkům, kterých je nedostatek, aby mohli lépe využít své kapacity. „V posledních letech byla intenzivní snaha implementovat platformu pro elektronická zdravotní data a související nástroje elektronického zdravotnictví. Reakce na pandemii ukázala, že úspěšné zavádění těchto nástrojů je úzce spojeno s úrovní digitálních dovedností jak u poskytovatelů, tak u uživatelů,“ uvedl Grzegorz Głód.

Postup digitalizace zdravotnictví v Maďarsku je nevyrovnaný, uvedla Dr. Judit Ságiová z Budapešťské obchodní školy. Jednou z výzev je netransparentní financování nemocniční péče. K národní infrastruktuře e‑health jsou připojeni všichni poskytovatelé zdravotních služeb. Posílají tam údaje a využívají služ by jako elektronický recept, elektronická žádanka, ale také elektronickou zdravotní dokumentaci. Vedle takových změn jako reprofilizace nemocnic nebo zavedení systému měření efektivity nemocnic nebo modernizace primární péče je podle Judit Ságiové jedním z nutných kroků reformy maďarského zdravotnictví také další zrychlení digitalizace zdravotnictví. „Potřebujeme plošné nasazení online rezervačních systémů a online platformy pro kontrolu příznaků,“ míní Judit Ságiová.

Přednášející ze Slovenska, Ing. Denisa Gajdová z Ekonomické univerzity v Bratislavě, představila slovenský systém podpory startupů. Koncept přijala slovenská vláda v roce 2015 a podílelo se na ní ministerstvo financí, ministerstvo hospodářství a ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu.

Jako příklady zdravotnických start­upů, které vznikly na Slovensku, jmenovala Denisa Gajdová Scase – řešení pro vzdálenou diagnostiku se senzory teploměru, glukometru, oxymetru a tlakoměru a s přenosem dat, a dále startup Aibrace, který vyrábí náramek s monitoringem tepu, SOS tlačítkem a detekcí opuštění obvyklého místa pobytu.

Scase získal evropský grant European Innovation Council (EIC), který podpoří projekt telemedicíny pro pacienty s kardiovaskulárními chorobami a SARS‑CoV‑2 v několika regionech na Slovensku v ambulancích praktických lékařů. EIC je tedy další podpora, kterou mohou startupy získat. Další pomocnou ruku nabízí slovenské ministerstvo zdravotnictví v různých grantech, i když ne specificky určených pro technologické startupy ve zdravotnictví.

Zdravotnickým inovacím jsou na Slovensku zvlášť otevření v Martině. Jak uvádí Denisa Gajdová, Jeseniova lékařská fakulta v Martině a Univerzitní nemocnice v Martině patří mezi inovativní komunity. „Univerzitní nemocnice v Martině usiluje o vytvoření prostředí, kde mohou společně pracovat výzkumníci, inovátoři a kliničtí lékaři od začátku projektu po jeho uvedení na trh. Zároveň se snaží vzdělávat IT studenty a ekonomické studenty nebo i experty v příležitostech pro zdravotnické inovace dát jim nástroje pro nosnou spolupráci s lékaři,“ uvedla Denisa Gajdová.

Posuzování nástrojů digitálního zdravotnictví v Izraeli

Velký rozvoj zažívají společnosti, které poskytují technologická řešení pro lékařský nebo farmaceutický výzkum, medicínu a zdravotnictví, v Izraeli. Plátci zdravotních služeb v Izraeli disponují elektronickými zdravotními záznamy za desítky let. Izraelci považují svoje zdravotnictví za velmi efektivní a jedním ze základů je práce s daty a technologické know‑how. V Izraeli působí přes 1 600 společností, které se zabývají umělou inteligencí, a 18 procent z nich se zaměřuje na zdravotnické technologie. Spojovat svět farmaceutického výzkumu a digitálních technologií je náplní AION Labs, kterou na konferenci představil její ředitel Mati Gill. AION Labs dává zdravotnické startupy dohromady s partnery z farmaceutického průmyslu a technologickým partnerem, poskytuje startupům zázemí, zkušenosti a finance. Technologické startupy pomáhají řešit výzvy, se kterými se farmaceutické firmy potýkají. „Naším cílem je umožnit rychlejší a levnější vývoj nových léčiv pomocí umělé inteligence a jejího zapojení ve všech fázích vývoje,“ říká Mati Gill. Příkladem může být nástroj, který pomocí umělé inteligence předvídá výsledek klinického hodnocení už v průběhu jeho časné fáze.

Edna Bar Ratsonová z izraelské zdravotnické skupiny Maccabi zdůraznila, že klíčovou otázkou pro přijetí jakéhokoli nástroje digitálního zdravotnictví je, jestli vede u pacientů ke zlepšení zdravotních výsledků. „Nemá smysl jednoduše napodobovat osobní zdravotní péči virtuálně, ale přemýšlet, jak se může poskytování péče proměnit, aby ve výsledku přineslo výrazně lepší výsledky pro pacienty,“ uvedla Edna Bar Ratsonová. Zmínila odborné studie, které se zabývaly přínosem technologických inovací pro zdravotní péči. Digitální zdravotní služby mají být bezpečné a efektivní, pokud možno zaměřené na pacienta, mají být včasné a vyhovovat požadavkům na rovnost a spravedlnost.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví vypracovalo rámec pro posuzování technologií digitálního zdravotnictví. Jak prezentoval Oren Pearlsman z ministerského odboru plánování, rozpočtování a oceňování, izraelská vláda podporuje digitální zdravotnictví a vidí v této oblasti příležitost pro celou ekonomiku. Spolupracuje se zdravotnickými organizacemi a firmami. V rámci podpůrného programu získávají vybrané nové projekty 30 až 50 procent dotací na pilotní projekt.

Jak se posuzují zdravotní hodnota a proveditelnost? Základní otázka je, jestli je technologie bezpečná. Dále jestli prokazatelně má zdravotní přínos, jestli zlepší rovnost pacientů, jaký je poměr ekonomických nákladů a přínosů, jak ovlivní současný standard péče, jestli je nutné k využití technologie poskytnout uživatelům školení a jak se dokáže uplatnit ve stávajících IT systémech.

Některé společnosti přinášejí novinky, které jsou technologicky zajímavé, ale nic potřebného neřeší, poznamenal Oren Pearlsman. Jednou z podstatných otázek v procesu hodnocení je, v jakém rozsahu přináší daná technologie řešení nějaké nenaplněné zdravotní potřeby. V úvahu se bere, jak velké populace se dotýká onemocnění a nabízené řešení, jak závažná je zdravotní potřeba, kterou řeší, jaké je srovnání s dosavadní péčí, jaká je použitelnost v praxi a jestli přináší také nějaká rizika pro zdraví pacienta. Hodnotitelé ve výsledku ve zprávě dávají technologii v jednotlivých kategoriích číselné skóre. I po úspěšném hodnocení následuje pravidelné recenzování projektu.

Česko se může zlepšit

Think tank The Foundation for Research on Equal Opportunity vytváří hodnocení Světového indexu inovací ve zdravotnictví. Jako obraz o stavu v Česku může být zajímavý. Jak upozornil Ing. Tomáš Jelínek z Ústavu inovací ve zdravotnictví Moravské vysoké školy Olomouc, hodnocení Česka a zdejšího prostředí pro zdravotnické inovace je v tomto indexu velmi nevyrovnané. Ve srovnání třiceti zemí se Česko celkově umístilo na 16. místě s tím, že z hlediska ekonomické udržitelnosti bylo na úplně prvním místě. Naopak z hlediska kvality se umístilo až na 27. místě a z hlediska vědy a technologií na 29. místě. Česko se podle autorů indexu snaží rozvíjet digitalizaci zdravotnictví (19. místo), vývoj a vědecké objevy by ale mohly mít i lepší výsledky.

České prostředí má výhodu pro digitální zdravotnické inovace v tom, že tu je relativně stabilní systém, respektované přírodní vědy, úspěšné IT firmy a komerční projekty s umělou a virtuální realitou. Slabostí je tu ale pomalá digitalizace, malý trh a neexistence pravidel pro využívání digitálních inovací ve zdravotnictví, myslí si Tomáš Jelínek.

Příklad by si Česko mohlo vzít z podpory, jaké se zdravotnickým startupům dostává v Izraeli, říká. „V Izraeli jsou aktivní investoři, provozují inkubátory, nemocnice mají své akcelerátory a inovační centra. Stát Izrael má svou inovační autoritu a nástroje na financování,“ vypočítává Tomáš Jelínek.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc považují zvládnutí digitalizace za jeden z významných úkolů pro zajištění dlouhodobé stability nemocnice. Digitalizace tak pro vedení nemocnice stojí stejně vysoko jako ekonomická stabilita a stavební úpravy nebo zajištění dostatku personálu. „Máme plán, jak se stát plně digitalizovanou nemocnicí,“ uvedl ředitel FN Olomouc prof. Roman Havlík. Olomoucká fakultní nemocnice spolupracuje s významnou mezinárodní organizací HIMSS, a může se tedy stát první českou nemocnicí, která získá certifikaci stupně využití digitálních zdravotních záznamů podle modelu EMRAM. Součástí FN Olomouc je také národní telemedicínské centrum a probíhá tu řada projektů digitálního zdravotnictví. Využití dat je pro management nemocnice zásadní, nemocnice se podílí i na vzdělání mediků v digitální medicíně.

Evropa digitalizuje

Spolupráce a výměna zkušeností mezi zeměmi V4 se prohloubí už jen s tím, jak se rozvíjí společné evropské elektronické zdravotnictví. Evropský systém právně stojí na směrnici o přeshraniční zdravotní péči a nově se mu věnuje regulace Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), jejíž návrh představila Evropská komise letos v březnu. Aktuální situaci e‑health na evropské úrovni shrnul na konferenci Hugo van Haastert, expert na digitální zdravotnictví na DG Santé, Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise. Jak připomněl, v současnosti je v evropském systému pro sdílení pacientských dat MyHealth@EU připojeno 11 států (mezi nimi i Česko) a očekává se, že jich v nadcházejících letech rychle přibude. V tuto chvíli evropská síť e‑health nabízí dvě služby, a to pacientský souhrn a elektronickou preskripci. Do budoucna by se mělo přidat sdílení obrazové zdravotní dokumentace, laboratorních výsledků, propouštěcích zpráv, dat o vzácných onemocněních a dalších kategorií informací. Pilotní projekt prověří pacientský přístup ke zdravotním údajům v MyHealth@EU.

Kromě primárního použití zdravotních dat při zdravotní péči řeší EHDS také sekundární využití dat. Tedy druhotné poskytnutí sesbíraných údajů pro výzkum, zdravotní politiku, ale případně i firmy, v digitálním interoperabilním formátu.

Za tím účelem vzniká síť uzlů, přístupových bodů k EHDS. Můžou to být národní autority pro data nebo evropští hráči jako Evropská léková agentura (EMA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), výzkumné instituce a další. Přístup k datům má přitom jasná pravidla co do formátu a kvality dat i ohledně soukromí a zabezpečení dat. „Příklady na národní úrovni vznikají ve Finsku, Dánsku, Francii nebo Norsku,“ uvedl Hugo van Haastert.

Zároveň probíhají grantem podpořené pilotní projekty pro využití dat. Jedním z nich je pacientský přístup ke zdravotní dokumentaci, projekt vede Maďarsko, druhým projekt sekundárního využití dat konsorcia vedeného Francií, ve kterém spolupracují Finsko, Dánsko, Norsko a také EMA a ECDC.

Pro Evropskou komisi je e‑health důležitým tématem. „Napříč Evropskou unii jsou velké rozdíly, co se týká vyspělosti digitálního zdravotnictví. Některé země, jako Dánsko a Finsko, jsou v čele této změny, jiné země silně investují a snaží se dohnat ztráty. Jednotlivé členské státy mají národní zdravotní systémy, jsou odlišně organizovány, mají tedy i různou organizaci digitálních zdravotních služeb,“ připomněl Hugo van Haastert. „Hledáme cesty, jak podpořit státy v této změně. V reakci na pandemii vznikl Nástroj na oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility), ve kterém je téměř 700 miliard eur. Mnoho členských států se rozhodlo investovat část těchto dotací do digitálního zdravotnictví, je to pro ně příležitost ke zlepšení. Také se snažíme členským státům pomoci budovat kapacity a zprostředkovávat výměnu zkušeností,“ říká Hugo van Haastert.

Na projektu Platformy pro zdravotnické inovace ve V4 a Izraeli se podílí Moravská vysoká škola Olomouc, Ekonomická univerzita v Katovicích, Ekonomická univerzita v Bratislavě, Budapešťská obchodní škola – Univerzita aplikovaných věd a izraelští experti z ministerstva zdravotnictví, Reichmanovy univerzity, AION Labs Alliance a Start‑up Nation Central. Projekt je spolufinancován granty z Visegrádského fondu na podporu udržitelné spolupráce v regionu.

Záměrem platformy je nejen definovat aktuální stav digitalizace v zemích V4, popsat mechanismy podpory startupů v těchto zemích a v Izraeli, ale i určit problémové oblasti při využívání digitálních inovací ve zdravotnictví a pomoci rozvoji e‑health v zemích V4.