Praxe potvrzuje dobrý efekt bamlanivimabu

• Nakolik silné jsou podle vás důkazy pro použití bamlanivimabu v léčbě COVID-19?

Evidence je dostatečná na to, aby se tento lék etabloval jako prevence rozvoje těžkého průběhu covidové pneumonie u rizikových pacientů. Ve studii, která efekt prokázala, bylo zjištěno, že riziko hospitalizace bylo u pacientů, kteří lék dostali, pětkrát nižší. To je zásadní. Zvláště pak v situaci, kdy jsou v České republice nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče plné, a kdy směřuje nemocnost do mladších věkových skupin.

• Některé studie se zabývají také účinností kombinace bamlanivimabu s etesevimabem. Je účinnost samostatného bamlanivimabu s touto kombinací srovnatelná?

Zatím pozorujeme v praxi dobrý efekt monoterapie v podstatě u všech podání, s výjimkou těch pacientů, kteří už měli vyvinutý zápal plic potvrzený na rentgenu. Mělo by to být podáno skutečně u lidí s časnými lehkými příznaky, většinou do sedmi dnů od počátku příznaků a do tří dnů od pozitivity testu na COVID-19. V tuto chvíli u nás máme dostupný jen bamlanivimab. Budeme mít REGN-COV2. Kombinace s etesevimabem zatím není dostupná ani v jiných zemích.

• Jsou tyto protilátky vhodné proti novým variantám viru?

Účinnost je prokázaná kupodivu i vůči mutacím viru, u kterých se původně úplně nepředpokládala.

• Pravidla pro indikaci pacientů pro podání bamlanivimabu se mají pozměnit. Můžete popsat, jak?

Indikace se sjednocovala s tou pro kombinované protilátky, které budou také dovážené. Je to dobře. Indikační spektrum bamlanivimabu se tím rozšířilo. Potřebujeme v současné době, aby se do nemocnice nedostalo pokud možno tolik rizikových lidí. Nejen proto, že nemocnice už nemají větší kapacity. I proto, že je zbytečné, aby tito lidé byli nemocní a umírali.

• Co se tedy v indikacích mění?

V nejbližších dnech by měly nové indikace viset na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Měnili jsme skupinu indikovaných obézních. Tyto přípravky by měly být dostupné nejen pro morbidně obézní, ale i pro obecně obézní pacienty, to je velký posun. Odpovídá to tomu, koho vídáme v nemocnicích jako typického pacienta s rizikem těžkého průběhu covidu. Kromě chronicky nemocných, transplantovaných pacientů a onkologicky nemocných s imunosupresivní léčbou jsou to lidé s abdominální obezitou. A tu má třetina obyvatel České republiky.

• Fakultní Thomayerova nemocnice distribuuje bamlanivimab do dalších nemocnic. Nakolik je o něj zájem?

Už přes padesát nemocnic si nechalo bamlanivimab dodat, takže je distribuce celkem dobrá. Přes Thomayerovu nemocnici se přípravek nakoupil, aby tu byl časně, a od začátku nabízíme nemocnicím, ať si jej pro své pacienty vezmou. Některé na to slyšely okamžitě, jiné z nejasných důvodů váhaly. Pokud mají ambulantní lékaři rizikového pacienta, u kterého zjistí pozitivitu, měli by ho poslat na aplikaci bamlanivimabu. Každý den máme pozitivních 10 až 14 tisíc pacientů. Až jedna čtvrtina z nich by se měla rekrutovat k jeho podání.

• Je pro takové množství pacientů zajištěná dostupnost přípravku?

Vzhledem k tomu, že zatím ne všichni o této možnosti vědí, ne vždy dostaneme rizikového pacienta včas k podání monoklonálních protilátek. Bohužel stále přicházejí pacienti k hospitalizaci s těžkou formou covidu. Jak se bude povědomí rozšiřovat, bude se podle mě zvyšovat i spotřeba těchto přípravků. Pokud bude potřeba vyšší, necháme ještě dovézt bamlanivimab nebo REGN-COV2 a později by měla být dostupná i kombinace bamlanivimab s etesevimabem.

• Není překážkou ten nezvyklý proces, kdy by pacienty měli indikovat ambulantní lékaři, ale přípravek se podává v infuzních centrech, navíc pacientům, kteří nemají ještě velké potíže?

Dovedu si představit aplikaci těchto infuzí i v terénu, ale předpokládalo by to, že daná ambulance bude mít vyhrazenou zvláštní místnost pro infekčního pacienta, který tam bude nejméně dvě hodiny setrvávat - hodinu na aplikaci, a hodinu na sledování. A také by musela mít vyčleněný personál. Proto se rozhodlo o podání v nemocnicích, které na to prostory vždy najít mohou. Infekčních pacientů s covidem tam chodí hodně. Druhý důvod byla úhrada. Je rychlejší stanovit nemocniční úhradu než úhradu ambulantních léků.

• Co je tedy nyní potřeba pro zajištění efektivního podání monoklonálních protilátek?

Vůle všech účastníků, od ministerstva, přes odborné společnosti, jednotlivé praktické lékaře po pacienty a jejich informovanost. Přála bych si, aby nyní všichni konali nejlépe, jak mohou, jinak se s pandemií COVID-19 nebudeme schopni vypořádat. Není to jen Česko, které je na tom tak špatně. Bohužel, když hovořím s kolegy z jiných evropských zemí, jsou na tom podobně. Nesmíme propadat skepsi, nebo ještě ke všemu léčebnému nihilismu. Musíme sledovat novinky a pokud jsou nové léky, které mohou zachránit životy, tak je k pacientům dostat.

Zdroj: MT