Přeskočit na obsah

Prezentace operace klíčovou dírkou poprvé v ČR

Přední světový neurochirurg profesor Takanori Fukušima z USA učil minulý týden v Praze v rámci mikroanatomického kursu dvě desítky lékařů z Evropy a USA operovat mozek „klíčovou dírkou“, tedy malým otvorem a za pomoci operačního mikroskopu. Poprvé v Evropě měli lékaři k dispozici věrné anatomické modely spánkové kosti vyrobené v Japonsku podle 3D modelů skutečných pacientů. Jinak se postup učí na kostech mrtvých dárců. Při výuce měli odborníci vedle modelů k dispozici také operační mikroskop a vrtačky jako na skutečném operačním sále.

„Operace na kostních preparátech od mrtvých dárců jsou spojeny s problémy etickými a hygienickými, problémy jsou také se skladováním a získáváním preparátů. Kursy jsou proto velmi drahé. Díky využití modelů budou pro lékaře finančně dostupné,“ řekl za organizátory docent Martin Sameš, přednosta neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde několik dní před mikroanatomickým kursem operoval prof. Fukušima v rámci prezentace čtyř výukových operací s názvem Fukushima Live Surgery také čtyři pacienty Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Operace sledovali odborníci z osmi zemí a byly přenášeny on‑line internetem do Japonska a Číny. Šlo o operace petrokliválního meningiomu a meningeomu v oblasti kavernózního splavu, třetí operací byla mikrovaskulární dekomprese pro léčbu neuralgie trigeminu, jejíž podstatou je vypreparování nervu a jeho uvolnění od kontaktu s mozkovou cévou. Posledním výkonem byla operace adenomu hypofýzy pomocí přímého transnasálního přístupu k nádoru skrze nosní dírku.

Dr. Fukušima pochází z japonského Tokia, od roku 1990 působí v USA. Je považován za jednoho z nejnadanějších neurochirurgů tohoto specializovaného oboru. Je tvůrcem konceptu minimálně invazivní neurochirurgie a chirurgie baze lební. Vyvinul přesnou a jemnou operační techniku, tzv. key hole surgery neboli „operaci klíčovou dírkou“.

Operace v oblasti baze lební je složitá v tom, že je zde velká koncentrace delikátních anatomických struktur, jejichž poškození má vážné následky: mozkový kmen s centrem řídícím dýchání a oběh krevní, okohybné nervy, lícní nerv zajištující mimiku, slzení oka, chuť na jazyku, dále nerv sluchový a nervus trigeminus zajištující citlivost tváře a rohovky. Radikální odstranění nádoru bez poškození těchto struktur patří k nejobtížnějším výkonům na bazi lební v neurochirurgickém oboru. Proto musejí lékaři struktury v této oblasti dokonale znát. „Nádory v této části mozku jsou však poměrně málo časté, tvoří asi deset procent mozkových nádorů. Operuje se tudíž málo často a je to velmi složité, takže výsledky v minulosti byly špatné,“ řekl doc. Sameš. Proto vznikla ve světě v devadesátých letech skupina neurochirurgů s cílem úspěšnost vylepšit, a tak začali organizovat specializované kursy. V Česku se konaly letos počtvrté.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Britská NHS vyrazila do boje proti HPV

12. 8. 2025

Britská Národní zdravotní služba (NHS) naléhavě žádá statisíce mladých lidí, kteří dosud nepodstoupili očkování proti lidskému papilomaviru (HPV),…