Přeskočit na obsah

Příloha - Pokroky v léčbě virové hepatitidy C. Otázka pro: doc. MUDr. Jana Šperla, CSc.

Otázka pro doc. MUDr. Jana Šperla, CSc., Klinika hepatogastroenterologie IKEM: Jak dostupnost moderní terapie hepatitidy C ovlivnila program transplantace jater?

Nepochybně významně. Již od roku 2013, kdy na scénu vstoupila nová přímo působící antivirotika, se začaly měnit údaje v transplantačních registrech, a to jak v evropském, tak v americkém. Od té doby zaznamenáváme výrazný pokles v počtu transplantací pro virovou hepatitidu C (HCV). Neznamená to ale, že důsledky tohoto onemocnění zcela mizejí. Pacienti, kteří jsou díky moderní terapii vyléčeni z HCV ve stadiu cirhózy, stále ještě mají poměrně vysoké riziko hepatocelulárního karcinomu. Pokud se to stane, jsou potom transplantováni s diagnózou nádoru jater a HCV ve statistikách indikací nefiguruje. Počet pacientů indikovaných k transplantaci pro hepatocelulární karcinom zatím stále stoupá, projevuje se zde určitá setrvačnost. Roste i počet transplantovaných pro non‑alkoholickou steatohepatitidu, což je nemoc významně asociovaná s obezitou. Celkový počet transplantací jater buď zůstává stejný, nebo se mírně zvyšuje. Pro pacienty s HCV je ale velmi významné, že jdou k transplantaci bez virové infekce, takže HCV po transplantaci nemůže rekurovat a nemůže způsobit závažné poškození štěpu jater. To bylo častou příčinou úmrtí pacientů transplantovaných pro HCV v minulosti. Dnes lidé transplantovaní pro hepatitidu C, ale již bez viru, žijí úplně stejně jako pacienti s jinými diagnózami. Dokonce je to tak, že pokud se nestihne léčba hepatitidy C před transplantací, nové léky lze podávat bez velkého omezení i po transplantaci. Dříve jsme pro rekurenci léčili prakticky všechny transplantované pro HCV. Měli jsme k tomu k dispozici nespecifickou léčbu založenou na imunostimulaci. Trvala rok i déle a někdy jsme ji i třikrát opakovali, což znamenalo eskalaci nákladů. S rekurencí byla spojena řada poměrně dlouhých hospitalizací a vyžadovala množství dalších podávaných léků a prováděných výkonů. O přínosu nových antivirotik pro tuto skupinu nemocných tak nelze vůbec pochybovat.

Podstatné je, že přímo působící antivirotika jsou pro naše nemocné dostupná. Pokud mluvíme o pacientech v souvislosti s transplantací jater, ti tuto léčbu nepochybně potřebují a také o ni stojí – adherence zde nebývá problém. V případě potřeby ji dostanou všichni a dostanou ji bezodkladně.

Méně se hovoří o souvislosti HCV a léčby renálního selhání. HCV v minulosti významně negativně ovlivňovala i program transplantace ledvin. Většina pacientů je před transplantací léčena pravidelnou hemodialýzou. Prevalence infekce virem hepatitidy C mezi hemodialyzovanými pacienty extrémně klesla z nějakých třiceti, čtyřiceti procent před deseti a více lety na možná méně než pět procent. Stejně to u některých pacientů představovalo významný problém. Kvůli imosupresivům podávaným pro udržení transplantovaného orgánu se infekce v játrech reaktivovala a setkávali jsme se s tím, že probíhala pod klinickým obrazem subakutního nebo i akutního selhání jater. Moderní léčba nám umožnila vyléčit z HCV prakticky všechny hemodialyzované nemocné. Téměř už neexistuje pacient čekající na transplantaci ledviny, který by měl HCV, a tím pádem ani ten, který by ji měl po transplantaci. Samozřejmě i zde platí, že s nástupem nových přímo působících antivirotik jsme z HCV vyléčili i ty nemocné, kteří již byli po transplantaci a byli HCV pozitivní.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nejen ukolébavky

7. 12. 2021

Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče.…

Krátce

7. 12. 2021

Co je nového u nealkoholické steatohepatitidy? Vzhledem k rostoucímu významu nealkoholického ztukovatění jater (NAFLD) a jeho zánětlivých projevů …

Dum spiro, spero…

7. 12. 2021

Jeden kongres, jedno sympozium, ale hned dvě témata – jednak CHOPN, jednak deprese. To, co je spojuje, jsou třeba smutná čísla ze statistik. Podle…