Průzkum: Téměř polovina Čechů by byla ochotna si za péči připlatit

Podle průzkumu České asociace pojišťoven a Hospodářské komory, které prosazují navýšení soukromých zdrojů na financování zdravotnictví, by si 44 procent Čechů bylo ochotno připlatit nad rámec péče garantované státem. Platbám by se nebránili, pokud by nebyly povinné a umožnily by získat „něco navíc“ – například komfortnější vyšetřovací metodu nebo léčbu. Většina Čechů dle výsledků průzkumu vnímá rostoucí náklady na zdravotní péči a má v té souvislosti obavy o finanční budoucnost českého zdravotnictví. Nejčastějším problémem, se kterým se v současnosti Češi ve zdravotnictví potýkají, jsou dlouhé čekací doby.

Online průzkum nazvaný Budoucnost českého zdravotnictví realizovala výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat proběhl na dvou reprezentativních vzorcích – na vzorku 1 023 respondentů ve věku 18–79 let a vzorku 1 019 respondentů ve věku 18–65 let.

Česká asociace pojišťoven (ČAP), která je jedním ze zadavatelů průzkumu, upozorňuje, že většina Čechů již nyní vnímá obavy o schopnost státu financovat zdravotnictví, což souvisí s rostoucími náklady na péči a stárnutím populace. Strach z toho, že stát zdravotnictví neufinancuje, pociťuje 56 procent respondentů. „Tématem udržitelnosti financování se zabýváme dlouhodobě, několik let jsme se intenzivně věnovali problematice dlouhodobé péče, na jejíž dostupnosti se stále více negativně projevuje stárnutí populace. Demografie ale zasahuje významně i do zdravotnictví,“ vysvětluje své zaujetí výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Problémy zdravotnictví se přenášejí na pacienty

Podle průzkumu očekává 77 procent respondentů další růst nákladů na zdravotní péči. Ty jsou podle viceprezidenta Tomáše Prouzy způsobeny kupříkladu již zmíněným stárnutím populace, resp. zvyšujícím se počtem let strávených v nemoci. „Zvyšující se věk Čechů a více let strávených v nemoci jsou cítit nejen na rostoucích nákladech na péči, ale také na odhadech o celkové udržitelnosti zdravotnictví, pokud nedojde k úpravám stávajícího systému,“ varuje Prouza. Reformy přitom mají dle průzkumu poměrně vysokou podporu veřejnosti. „S nutností nějakým způsobem reformovat souhlasí 69 procent Čechů,“ cituje ČAP z výsledků šetření.

Problémy ve zdravotnictví už pacienti pociťují na vlastní kůži. Takřka tři čtvrtiny dotázaných (73 procent) uvedly, že je trápí dlouhé čekací lhůty. Dotázaní ale vnímají také nedostatek lékařů. „Nedostupnost zdravotní péče kvůli nedostatku lékařů pocítil každý druhý,“ uvádí ČAP s tím, že 24 procent respondentů zaznamenalo také omezení péče z finančních důvodů. Podle Jana Matouška si již dnes lidé běžně za péči připlácejí. „Finanční situace ve zdravotnictví, především nespokojenost lékařů s platy, vede k tomu, že jsou už dnes běžné různé příplatky. Nebezpečím je jejich neregulovanost a také riziko, že se řada lékařů přesune mimo systém zdravotního pojištění,“ varoval s tím, že se tak bezplatná péče stane iluzí. Dle průzkumu se s příplatky, například za registraci, setkalo 30 procent Čechů.

Lidé si prý za kvalitu rádi připlatí

S návratem nechvalně proslulých povinných poplatků u lékaře by Češi měli problém. Souhlasilo by s nimi pouze 19 procent respondentů. S dobrovolnými příplatky by už ale takřka polovina souhlasila. Nad rámec toho, co lidé mají garantováno v rámci svého zdravotního pojištění (včetně státních pojištěnců), by si dle šetření bylo ochotno připlatit 44 procent respondentů. Nejčastěji by si dle průzkumu lidé byli ochotni připlatit za lepší kvalitu služeb v nemocnici (59 procent), vyšší kvalitu léčby (55 procent) a vyšetření (54 procent).  

Zjištěné postoje Čechů i blížící se problémy s financováním českého zdravotnictví podle Tomáše Prouzy napovídají, že je „nejvyšší čas přijít s konkrétními řešeními, které náš zdravotní systém udrží na stávající vysoké úrovni“. A právě vícezdrojové financování, které je zadavateli průzkumu primárně vnímáno jako vyšší zapojení soukromých zdrojů, by mělo být řešením. Vícezdrojové financování třeba formou možnosti připlatit si za jinou vyšetřovací metodu, přitom podporují jak pacienti, tak odborníci. „Nemůžeme nikoho nutit si doplácet, stejně tak ale nemůžeme nikomu bránit, aby tak činil. Ne však někde v šedé zóně, ale naprosto transparentně a podle pravidel,“ míní Prouza, podle něhož není současný způsob financování péče udržitelný. „Na základě demografických a ekonomických dat jasně vidíme, že dosavadní systém není udržitelný. Musíme se proto přizpůsobit jasným faktům, aby systém nezačal kolabovat a nedocházelo k omezování kvality péče,“ uzavřel.