První klonovaní primáti

Použili při tom podobnou techniku, jakou byla naklonována populární ovečka Dolly a následně asi dva tucty dalších živočichů, nikdy však primátů. Vědci od svého objevu očekávají, že tak bude snadnější simulovat zvířecí modely lidských nemocí, a to včetně mozkových poruch, včetně Parkinsonovy choroby (Cell, 24. ledna 2018).

Použitá technika boří bariéry ke klonování člověka. To však není záměrem vědců, ti chtějí jen klonovat primáty, aby mohli zkoumat lidská onemocnění. Technika klonování spočívá jako u prvních úspěšných animálních modelů v injekci genetického matriálu do oocytu, z něhož byl odstraněn původní genom. Inovace spočívá v chemické úpravě DNA a v jejím vpravení do specializovaných embryonálních buněk. Tento postup vedl k získání 109 klonovaných embryí, z nichž byly tři čtvrtiny implantovány do děloh samicí. To vedlo k šesti graviditám a k narození dvou identických makaků.

Při dosavadních výzkumech byla genetická variabilita zvířecích modelů překážkou hodnocení preklinických studií a porovnání léčebné a placebové skupiny, hodnotí význam čínských vědců kalifornský neurobiolog La Jolla. Předpokládá se, že mozek klonovaných primátů bude nejlepším modelem pro výzkum lidských duševních poruch a degenerativních onemocnění, například Parkinsonovy choroby.

Neurobiologové se domnívají, že úpravou genů embryí opic při klonování primátů bude možné dobře studovat lidská onemocnění CNS. Je nutné však vzít do úvahy, že všechny buňky nelze podrobit genetické modifikaci. Znepokojivou otázkou zůstává, zda tohoto výzkumu nezneužijí komerční kliniky reprodukční medicíny.

Zdroje:
Nature 553, 387-388
Liu, Z. et al. Cell http://dx.doi.org/10.1016/j.cell.2018.01.020 (2018).

Zdroj: MT