Pylová alergická rýma
Současná mezinárodní klasifikace doporučuje rozdělovat rýmy na alergické a nealergické. Alergické rýmy pak dělíme na takové, na jejichž etiologii se podílí zvýšená tvorba IgE protilátek a na non-IgE alergické rýmy, u nichž se uplatňují jiné imunologické mechanismy. Podle průběhu pak dělíme rýmy na intermitentní (trvající méně než čtyři dny v týdnu a celkově kratší dobu než čtyři týdny) a na rýmy perzistující (trvající déle než čtyři dny v týdnu a celkově déle než čtyři týdny). Podle intenzity rozlišujeme rýmu lehkou, která pacienta neomezuje v jeho běžných denních aktivitách a neruší jeho spánek. Středně těžká rýma již omezuje denní aktivity i spánek, ale správně zvolená léčba umožňuje pacientovi tyto potíže zvládnout. Jako těžkou rýmu označujeme takovou, která i při správně zvolené léčbě omezuje pacientovy denní pracovní anebo mimopracovní aktivity a ovlivňuje i kvalitu jeho spánku. Pylová rýma je označením specifické alergické rýmy, na jejíž etiologii se podílejí pyly rostlin. U těchto pacientů se klinicky manifestuje genetická dispozice ve zvýšené míře tvořit specifické protilátky třídy IgE (tato vlastnost je označována jako atopie) v tomto případě na pylové alergeny. Po navázání a kontaktu pylových zrn se sliznicí nosu, oční spojivky anebo nosohltanu vzniká působením alergenů bílkovinné povahy uvolněných z pylových zrn alergický zánět, který je ve své časné fázi charakterizován aktivací žírných buněk s uvolněním mediátorů časného alergického zánětu – nejvýznamnějším je v této fázi histamin. Postupně pak dochází k rozvoji chronického alergického zánětu, který je charakterizován převážně zvýšeným zastoupením aktivovaných eosinofilních granulocytů a lymfocytů v postižené tkáni. Z mediátorů chronického alergického zánětu se vedle histaminu významně uplatňují i leukotrieny, prostaglandiny a další. Klinické projevy pylové alergické rýmy jsou stejné jako u ostatních alergických rým. Projevuje se svěděním až palčivým pocitem v nose, narůstající nosní obstrukcí, vodnatou sekrecí z nosu, salvami kýchání, často i poruchou čichu. Jednotlivé příznaky mohou být u každého pacienta různě intenzivně vyjádřeny. K nosním příznakům se mohou přidávat i podobné projevy na sliznici spojivek (zarudnutí sliznice, svědění, pocit pálení, řezání a slzení), na sliznici nosohltanu (pálení až bolest v hrdle, pocit cizího tělesa v krku, dráždění k suchému kašli) i v oblasti středních dýchacích cest s projevy dráždivého kašle až počínajících astmatických symptomů. Pro pylovou alergickou rýmu je charakteristické, že se objevuje hlavně při slunečném, suchém a větrném počasí v období největších koncentrací příslušných pylů ve vzduchu. U většiny rostlin je vrcholné období jejich pylení většinou krátké – dva až tři týdny, ale jeho délka se může měnit vlivem aktuálních klimatických podmínek. Rovněž začátek pylové sezóny jednotlivých rostlinných druhů je velmi závislý na konkrétních klimatických podmínkách. Například pyly olše a lísky se začínají do vzduchu uvolňovat až s táním sněhové pokrývky v období března a dubna, ale v letošním roce, při rekordních denních i nočních teplotách již v průběhu ledna vyžadovali použití antialergických léků někteří pacienti s přecitlivělostí na pyly těchto dřevin.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2005, strana 78
Zdroj: