Radiologie v pohybu: nové výzvy, technologie i generace lékařů

Od muskuloskeletální diagnostiky přes zobrazování neurodegenerativních onemocnění až po využití umělé inteligence nebo virtuální reality. Český radiologický kongres potvrdil, že obor se rychle vyvíjí a jeho role ve zdravotnictví dále roste.

Letošní 46. český radiologický kongres, který se konal v září v Olomouci, přinesl více než jen setkání odborníků. Byl obrazem radiologie jako oboru v pohybu – technologicky, klinicky i generačně. Odborný program pořádaný Radiologickou společností ČLS JEP přilákal stovky účastníků a nabídl pestrou škálu přednášek i mezioborových diskusí. „Osobně považuji letošní kongres za velmi úspěšný. Myslím si, že to potvrzuje i více než šest set účastníků z řad radiologů, radiologických asistentů, biomedicínských inženýrů a dalších odborníků,“ říká doc. MUDr. Marek Mechl, Ph.D., prezident kongresu a vědecký sekretář společnosti. „Velmi kladně byla vnímána vystoupení lékařů jiných odborností – ať už jde o neurologii, traumatologii nebo třeba onkologii –, poněvadž spolupráce mezi nimi a radiology je z hlediska péče o pacienta zcela zásadní.“

Zvláštní pozornost si podle něj zaslouží i mladí radiologové, kteří v rámci své sekce samostatně organizovali a vedli jeden z bloků kongresu. „To je pro mě mimořádně povzbudivé. Aktivita mladých radiologů nám dělá radost, protože právě na nich bude záležet, kam se náš obor bude dále ubírat,“ dodává.

Klasická témata s novými výzvami

Nosná témata kongresu se letos zaměřila na diagnostiku a terapii v traumatologii a u degenerativních onemocnění. Jak vysvětluje doc. Mechl, výběr nebyl náhodný. „Zobrazování traumatických stavů patřilo historicky k prvním indikacím rentgenového zobrazení a je tomu tak i dnes, kdy se však stále více využívá výpočetní tomografie, magnetická rezonance a další metody. Podobně je tomu i u změn degenerativních. U obou typů onemocnění celkové počty vyšetření v posledních letech významně narůstají.“

Právě prudký nárůst vyšetření představuje jednu z největších výzev současné radiologie. „Počty vyšetření totiž rostou celkově, nejen u pacientů s traumatickým nebo degenerativním postižením – a jedná se o nárůsty nikoli v jednotkách, ale v desítkách procent za posledních několik let,“ dodává doc. Mechl s tím, že spolupráce radiologů s ortopedy a traumatology je naprosto nezbytná a odpovídalo tomu i složení odborného programu, kdy ve většině bloků týkajících se muskuloskeletálního systému přednášel i traumatolog či ortoped. „U komplikovaných poranění je podrobné zobrazení postižení klíčové pro volbu dalšího terapeutického postupu. Radiolog tak musí poskytnout nejen přesnou diagnózu, ale též v co nejkratší možné době,“ zdůrazňuje doc. Mechl.

S rozvojem elektronických systémů se ale proměňuje i mezioborová spolupráce. „Dnes, kdy máme k dispozici elektronickou dokumentaci a sdílení obrazové dokumentace, je dostupnost informací o mnoho lepší. Vyžaduje to však vyčlenění většího množství radiologů do mezioborových komisí a seminářů. Tento trend je správný a vnímáme jej pozitivně, nicméně to klade další požadavky na personál,“ doplňuje.

Kapacitní limity a prostor pro umělou inteligenci

Vysoké počty vyšetření dopadají na všechna pracoviště zobrazovacích metod – jak v menších zdravotnických zařízeních, tak ve velkých fakultních nemocnicích, které se navíc musejí věnovat pregraduální a postgraduální výuce. „Z technického hlediska je tento problém řešitelný, protože současné RTG, CT i další přístroje zvládnou realizovat vyšetření v poměrně krátké době,“ říká doc. Mechl. „Nárůst počtu vyšetření však nekopíruje odpovídající nárůst počtu radiologů a radiologických asistentů, i když je to problematika, na kterou se společně s odpovědnými organizacemi zaměřujeme.“

Jedním z nástrojů, které mohou do budoucna pomoci, je umělá inteligence (artificial intelligence, AI). „Rozvoj AI by mohl tuto problematiku částečně řešit – a to jednak při třídění jednotlivých případů podle naléhavosti, jednak i při samotné detekci postižení na snímcích. Zatím však její praktický přínos zůstává za očekáváním,“ upozorňuje.

Využití AI v radiologii je podle doc. Mechla skutečně velmi aktuální problematikou. „Tak jako u každé nové technologie počáteční nadšení nyní střídá střízlivější přístup, který ale nepopírá benefit této metody v praxi. Reálný přínos AI lze rozdělit do dvou oblastí. Jednak je to optimalizace pracovních postupů, tedy rozdělení jednotlivých případů na základě jejich naléhavosti, aby radiolog hodnotil dříve případy s abnormálními nálezy, to znamená důležitými z hlediska dalšího postupu. Samotná již podrobnější specifikace abnormálního nálezu na obrazech z jednotlivých zobrazovacích modalit je složitější záležitostí,“ vysvětluje s tím, že všechny současné systémy procházely a procházejí velmi rychlým rozvojem, avšak jejich reálný přínos v identifikaci a specifikaci abnormálních nálezů u vyšetření s větším počtem obrazů, jako je např. celotělová výpočetní tomografie, magnetická rezonance nebo hybridní metody, je dosud omezený.

Kdo nese odpovědnost? Regulace AI je nezbytná

AI přináší i zásadní etické a právní otázky. „Problematika odpovědnosti za rozhodnutí umělé inteligence byla tématem diskusí nejen v bloku zabývajícím se touto tematikou, ale i v kuloárech,“ říká doc. Mechl. „V současné době leží veškerá odpovědnost za zhodnocení nálezu na lékaři – radiologovi. Umělá inteligence tuto odpovědnost legislativně ani mít nemůže a je otázkou, zda tomu tak v blízké budoucnosti bude.“

Podle něj je zcela jednoznačné, že AI má v diagnostice místo – ale v jasně regulovaném rámci. „Regulace je naprostou samozřejmostí a diskutuje se i na celosvětových fórech, stejně jako negativní dopady nálezů hodnocených pomocí AI. Je však jednoznačné, že pokud má radiolog k dispozici pomoc umělé inteligence, tak by ji měl využít, i když finální rozhodnutí bude vždy na něm,“ shrnuje doc. Mechl.

Vzdělávání a mladí radiologové

Velká pozornost byla na kongresu věnována i výchově nové generace radiologů. „Sekce mladých radiologů je aktivní, pořádá semináře, podílí se na organizaci kursů i kongresů a věřím, že se bude i nadále rozvíjet,“ říká doc. Mechl. Systém postgraduálního vzdělávání v radiologii a nukleární medicíně je podle něj v současnosti stabilizovaný. „V radiologické společnosti se snažíme informovat o vzdělávacích aktivitách jednotlivých fakult, aby je lékaři v předatestační přípravě nemuseli složitě hledat. Máme tak i přehled o výukových kursech a dalších akcích, jejichž počet je podle mého názoru dostatečný,“ popisuje.

„Organizovat a koordinovat systém zkoušení po kmeni a atestací není jednoduché a klade docela vysoké nároky na všechny, kteří se na něm podílejí. Málokdo si uvědomí, že zkoušení není náročné jen pro zkoušeného, ale i pro zkoušející. Přesto mám i po náročném dni vyplněném zkouškami dobrý pocit z toho, že do praxe míří další mladí radiologové,“ dodává doc. Mechl.

Radiologie na prahu nové éry

Radiologie se podle něj proměňuje nejen technologicky, ale i koncepčně. „Role radiologa na jedné straně zůstává pořád stejná – tedy co nejlépe vyhodnotit jednotlivá vyšetření. Na straně druhé se mění řada faktorů – přibývají počty vyšetření, obrazová dokumentace je rychleji dostupná, a to i z jiných pracovišť, a v praxi se objevují stále nové typy zobrazování, například fotonová CT nebo kontrastní ultrazvuková vyšetření,“ popisuje. „To všechno klade neustále se zvyšující nároky na radiology, což nás těší, zároveň je to výzva, kterou zmínil ve své přednášce i pan ministr zdravotnictví profesor Válek,“ naznačuje doc. Mechl.

Stále více nabývá na významu také intervenční radiologie, která již představuje nedílnou součást moderní medicíny. „Jedná se o oblast, kde nejen zjišťujeme diagnózu, ale zcela zásadně se podílíme na léčbě pacienta. Intervenční radiolog je dnes členem celé řady odborných týmů – tedy i těch, které řeší akutní postižení, jako jsou cévní mozkové příhody, komplikovaná traumata a další život ohrožující poranění,“ vysvětluje s tím, že intervenční diagnosticko‑terapeutické zákroky pak řeší například i řadu postižení onkologických. „Perspektivních výkonů je celá řada, limitací je však dostupnost zkušeného intervenčního radiologa a též finanční problematika. Velká většina intervenčních výkonů je přitom podstatně nákladově levnější než jiné, nejčastěji chirurgické zákroky,“ dodává doc. Mechl.

Závěrem připojuje pozvání: „Kdo letos nemohl přijet, má šanci příští rok – 47. český radiologický kongres se bude konat v Praze, v O₂ universu, od 19. do 22. září 2026. Těším se, že se tam setkáme.“