Reálným cílem léčby u psoriázy je i ovlivnění komorbidit
Psoriáza již dávno není vnímána jako izolované onemocnění kůže. Ve středu patofyziologie této nemoci stojí systémový zánět, což má pro nemocného výrazné negativní konsekvence – mimo jiné vyšší riziko celé řady komorbidit. Cílem moderní léčby psoriázy je tedy nejen eliminace kožních projevů, ale také ovlivnění souvisejících onemocnění. Na XV. kongresu českých a slovenských dermatovenerologů v Olomouci o tom hovořil doc. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV.
Systémové dopady psoriázy jsou aktuálním tématem současné dermatologie a platilo to i pro diskusi na červnovém setkání českých a slovenských dermatologů v Olomouci. „Mezi dermatology o komorbiditách psoriázy mluvíme už řadu let, v jiných specializacích tato problematika ale zdaleka ještě nerezonuje dostatečně. Měli bychom o tom více komunikovat například s internisty nebo diabetology. I my dermatologové bychom měli být aktivnější a více se soustředit na odhalení těchto souvisejících onemocnění. Pravidlem by minimálně mělo být pravidelné měření krevního tlaku,“ řekl ve své přednášce doc. Gkalpakiotis.
Připomněl, že psoriáza je spojena s vyšším výskytem psoriatické artritidy, obezity, arteriální hypertenze, hyperlipidémie, hyperurikémie, diabetu 2. typu, spánkové apnoe, ale také deprese a nealkoholické jaterní steatózy. Tento seznam se přitom stále rozšiřuje, přibývají například důkazy o vyšším riziku uveitidy nebo CHOPN.
O konkrétní situaci v České republice poskytuje data registr BIOREP, do kterého se mimo jiné zadávají právě informace o komorbiditách. V tomto kontextu doc. Gkalpakiotis zmínil analýzu souboru 1 412 pacientů, publikovanou před dvěma lety. „Zde vidíme, že bez komorbidit je pouze třetina nemocných,“ zdůraznil. Nejčastější komorbiditou je psoriatická artritida, která byla diagnostikována u 40 procent pacientů. Třetina souboru má hypertenzi, třetina hyperlipidémii, 11 procent diabetes mellitus 2. typu, téměř dvacet procent nějakou formu postižení jater. „V porovnání s podobnými evropskými registry jde o relativně vysoká čísla, zejména pokud se jedná o hyperlipidémii a hypertenzi,“ komentoval doc. Gkalpakiotis.
Přitom je dnes již prokázáno, že závažná psoriáza je doprovázena zvýšenou mortalitou – to doc. Gkalpakiotis dokumentoval na americké práci, podle které muži s psoriázou umírají o 3,5 roku a ženy psoriatičky o 4,4 roku dříve než osoby bez psoriázy.
Cílem léčby psoriázy tak dnes není jen zlepšení, respektive eliminace kožních projevů, ale také pozitivní ovlivnění souvisejících onemocnění. V této souvislosti doc. Gkalpakiotis připomněl studii FUTURE, podle které léčba sekukinumabem vede k pozitivnímu ovlivnění psoriatické artritidy. Alespoň 50% redukce závažnosti symptomů podle kritérií ACR dosáhla více než polovina pacientů léčených tímto inhibitorem interleukinu 17A. „Data, která byla prezentována na posledním výročním zasedání American College of Rheumatology, pak ukazují, že tato odpověď přetrvává i po pěti letech,“ uvedl doc. Gkalpakiotis.
Pozornost investigátorů se v poslední době posunuje směrem k potenciálu biologik na ovlivnění kardiovaskulárního rizika. Tímto směrem byla zaměřena například studie CARIMA. V ní se k hodnocení endoteliální dysfunkce využívalo měření dilatace tepny zprostředkované průtokem (flow‑mediated dilatation – FMD). Autoři této multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené studie porovnávali sekukinumab oproti placebu u 151 pacientů se středně závažnou a závažnou psoriázou. Investigátoři pracovali s referenční hodnotou získanou u zdravých osob (tedy s hodnotou 7–10 procent).
Po roce sledování byla průměrná změna FMD proti vstupní hodnotě u nemocných léčených sekukinumabem 2,1 procenta, což je oproti placebu vysoce statisticky významný výsledek (p = 0,0022). „To je první důkaz, že protilátka proti IL‑17A sekukinumab může pozitivně ovlivnit endoteliální dysfunkci. Tato biologická léčba zlepšuje nejen kožní nález, ale podle všeho tlumí také systémový zánět,“ shrnul doc. Gkalpakiotis.
Zdroj: MT