S převozy mezi kraji pomáhá nový dispečink
Počet hospitalizovaných osob s COVID-19 se v Česku od 3. listopadu setrvale pohybuje kolem osmi tisíc. Z toho v těžkém stavu nebo na vysoce intenzivní péči je od 30. října každý den více než 1 100 lidí (zatím maximum bylo 3. listopadu – 1 244 osob). Tato zátěž dopadá na různé regiony nerovnoměrně. Rozdíly jsou nejen v tom, jak je ten který kraj zasažen epidemií, ale také v odlišných kapacitách lůžkové péče nebo její organizaci. Ke 12. listopadu bylo na odděleních JIP a ARO v celé republice 24 procent volných lůžek. Podíl volných kapacit na těchto odděleních se ovšem v jednotlivých krajích liší od 15 procent volných v Karlovarském kraji po 42 procent volných v Jihočeském kraji.
Kromě koordinace kapacit v rámci jednotlivých krajů jsou proto častější i převozy pacientů do jiných regionů. Od pondělí 9. listopadu zvedají na centrálním Národním dispečinku lůžkové péče vojáci-dispečeři telefony z nemocnic a radí, kam umístit pacienty, pro které se v daném zařízení nebo regionu nedostává lůžko. Spolupracují s krajskými koordinátory, řediteli nemocnic a dalšími. „Každý den řešíme několik překladů. Aktuálně koordinujeme situaci v Brně. Zároveň ladíme napojení všech kapacit, abychom měli přehled a aby systém fungoval. Ne tak, že se spolu domluví dva ředitelé nemocnic z různých konců republiky, aniž by o tom někdo věděl,“ popsal MT 11. listopadu plukovník Generálního štábu Armády ČR Petr Šnajdárek, který je členem centrálního řídícího týmu.
Ve směně je s armádními dispečery vždy také pověřený vedoucí lékař. „V režimu 24/7 tu na jednom telefonním čísle slouží operátoři a během dne jeden lékař, který jim bude pomáhat vyhodnotit podněty a požadavky. Dispečink bude mít přehled o tom, kde je volná kapacita, pokud nebude kraj schopen sám pacienta umístit,“ popsal nový systém těsně před jeho spuštěním národní koordinátor prof. Vladimír Černý. „V místnosti dispečinku sedí několik vojáků-operátorů u monitorů, kde vidíme jednotlivé regiony z pohledu dostupných lůžek, techniky, léků, strategického materiálu a dalších položek, které se sledují,“ uvedl.
Na tento dispečink lůžkové péče může zavolat z každé nemocnice pověřený pracovník. „V každé nemocnici bude jeden telefon, jehož nositel je oprávněný komunikovat s dispečinkem. Říkejme mu nemocniční koordinátor nebo krizový manažer. Nemocniční koordinátor může na dispečink lůžkové péče zavolat, že mají v nemocnici dva pacienty, kteří by už mohli být propuštěni z akutní do následné péče, ale nemocnice X je nevzala. Dispečink by měl odpovědět, že v nemocnici Y jsou volná lůžka. Pokud se lékař ozve znovu, že pacienty v daném zařízení odmítli, je koordinátor oprávněn nařídit, aby je vzali,“ dodal profesor Černý (rozhovor s prof. Černým najdete na tribune.cz https://www.tribune.cz/clanek/46088-prof-cerny-nektere-nemocnice-navysuji-kapacitu-pomalu).
Dispečeři mají informace i o lázních a predikcích
Dispečeři vycházejí z dat Národního dispečinku intenzivní péče a dalších údajů, včetně mimonemocničních kapacit a predikcí dalšího vývoje pro jednotlivé kraje. „Na dispečinku monitorujeme denně v jednotlivých regionech počet nakažených i zásah do seniorních skupin. Vidíme například, že Jihomoravský kraj stoupá. V Jihomoravském kraji, Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském bohužel vidíme zásahy do seniorní populace na denní bázi. Co se týká kapacit, posuzují se případ od případu,“ popisuje plukovník Šnajdárek.
Koordinace nekončí kapacitami jiných nemocnic, ale hledají se i další řešení, třeba odvoz některých pacientů na lázeňská lůžka. „V Ústeckém kraji je potřeba uvolnit kapacity, aby bylo možné případný nápor podchytit. Konkrétně teď umisťujeme některé pacienty do rehabilitačních ústavů,“ popisuje Šnajdárek. „Musíme přihlížet k regionálním specifikům. V Jihočeském kraji nejsou státní ani resortní lázně. Může se zdát na první pohled zvláštní, že pak pacienty převážíme do Teplic, kde rehabilitační ústav máme, ale posuzuje se to případ od případu,“ dodává.
Také přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Plzni a krajský koordinátor intenzivní péče Jan Beneš popsal 11. listopadu v deníku MF Dnes chystanou spolupráci s lázněmi. „Vzhledem k tomu, že máme v nemocnicích hlavně pacienty nad 65 let věku, pro tyto nemocné by následná péče určitě význam měla. Proto je snaha, aby lázně pomohly, a ministerstvo už s nimi přes národní dispečink intenzivní péče jedná. Lázeňské kapacity nejsou úplně veliké. Nemocnicím by to ale mohlo pomoci,“ uvedl docent Beneš. „V úvahu připadají místa v Karlovarském kraji, jako Lázně Kynžvart či Mariánské Lázně. Nyní se bavíme o tom, jaké pacienty bychom tam mohli směřovat,“ vysvětlil.
Kolona záchranek přes republiku i velkokapacitní záchranný vůz
Hojně sledovaný byl přesun pěti pacientů ze Zlínského kraje do Prahy 6. listopadu. Mimořádný byl ve dvou ohledech. Jednak to byli pacienti připojení na umělou plicní ventilaci, jejichž převoz vždy vyžaduje zvláštní pozornost, jednak byl převoz výjimečný vzdáleností mezi jednotlivými nemocnicemi. Pacienti v umělém spánku jeli v koloně vozů zdravotnické záchranné služby ze Zlína, z Uherského Hradiště a z Kroměříže do Fakultní nemocnice v Motole.
Zlínský kraj rozvezl do jiných regionů k 10. listopadu zhruba čtyři desítky pacientů. Uvedl to předseda představenstev krajských nemocnic Radomír Maráček. „Vsetínský okres se v posledních dnech dostal do popředí mezi regiony, ve kterých je nejvyšší nárůst počtu COVID pozitivních případů. Počty hospitalizovaných pacientů ale vzrostly i na Kroměřížsku. Zejména u menších nemocnic, jako je právě ta vsetínská nebo kroměřížská, může přísun několika pacientů současně vést k zaplnění kapacit. Podobnou situaci hlásí i nemocnice ve Valašském Meziříčí. Na základě predikcí jsme s tímto vývojem počítali a připravovali jsme se na něj už na konci minulého týdne,“ uvedl 10. listopadu pro ČTK Maráček. Kraj sice ještě podle něj není z nejhoršího venku, pozitivní signál ale je, že postupně klesá počet nemocného personálu, i když zvolna. „Ve čtyřech nemocničních provozech nám ale stále chybí více než 650 zdravotníků,“ uvedl Maráček.
Podle krajského koordinátora intenzivní péče primáře Tomáše Gabrhelíka se zlínští pacienti s COVID-19 převáželi už kromě Motola do obou brněnských fakultních nemocnic, do ostravské fakultní nemocnice i do olomoucké. „Mnohem více převozů pacientů je pochopitelně v rámci kraje. Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně bere denně pacienty z menších nemocnic. Už je nemáme kam dávat, proto se někdy obracíme na kolegy z jiných krajů. Spolupráce s ostatními krajskými koordinátory funguje fantasticky,“ uvedl Gabrhelík (více v rozhovoru).
Podle Šnajdárka měl mimořádný převoz pacientů přes celou republiku svou logiku. Pražské nemocnice disponují rezervou, zatímco v moravských regionech, nejen ve Zlínském kraji, jsou jisté negativní signály. „Řešila se varianta převozu do Brna, ale pokud by se tam tito pacienti vezli, kapacity by se naplnily a hrozil by v příštích dnech převoz pacientů z Brna dál,“ míní plukovník.
Pozornost vzbudil také další převoz pacientů do Motola, tentokrát z Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Na něm se podílel zvláštní záchranářský vůz pražské zdravotnické záchranné služby pro případy hromadných neštěstí Atego s kapacitou dvanáct pacientů. Převážel deset lidí se středně těžkým průběhem onemocnění.
Nemocnice v Benešově se dostala na hranici svých kapacitních možností kvůli počtu absencí. Nemocných je podle vyjádření ředitele Romana Mrvy na Radiožurnálu zhruba 12 až 14 lékařů a 40 až 50 sester, to představuje více než pětinu personálu. V nemocnici s celkovou kapacitou zhruba 440 lůžek je přes 100 pacientů s COVID-19. Už dříve benešovští posílali některé své pacienty do jiných nemocnic Středočeského kraje.
Kvalita dat v dispečinku intenzivní péče se lepší
Nevídaná spolupráce a koordinace mezi všemi nemocnicemi v celé republice stojí na jednom nejdůležitějším základním kameni, a to jsou dostupná přesná a kvalitní data. „Kvalita systému je daná kvalitou zadávaných dat, a to je lidský faktor. V některých věcech muselo dojít k vyjasnění a hlášení se zlepšila. Pozorujeme kvalitativní posun,“ uvedl plukovník Šnajdárek. „Komunikace se hodně zlepšila, když jsme zavedli pravidelné porady přes videokonferenci s řediteli nemocnic a řediteli záchranných služeb. Není to úplně jednoduché, když se takové porady účastní přes dvě stě lidí, ale důležité je, že si to vyříkáme a že všichni dostanou podklady,“ myslí si. Do budoucna podle něj bude důležité, aby byl systém dodržován. K systému byla vydána závazná metodika a role krajských koordinátorů, zmocněnců jednotlivých nemocnic a dalších je vyjasněná.
Otázka kvality dat je koneckonců zásadní i v dalších aktuálních projektech zvládání epidemie. Jak poznamenal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek 4. listopadu na zasedání sněmovního zdravotního výboru, kvalitě zadávání aktuálních dat ve zdravotnictví by se měla v budoucnu věnovat větší pozornost. „Nutíme teď české zdravotnictví zadávat masivní data v reálném čase a kam se podíváte, tam to ukazuje na díry v systému. Zpoždění zadávání od poskytovatelů, sem tam někdo nedodrží nějaké pravidlo, jiný má lepší informační systém, neexistuje systém určení jednotných standardů komunikace. Lítáme v tom jak pingpongový míček. Jestli to někdy skončí, někdo chytřejší a schopnější by se měl vážně zamyslet nad podobou zadávání dat v českém zdravotnictví a sociálních službách. Kdyby v budoucnu přišlo něco opravdu strašného, úplně nás to rozemele, protože se nedostaneme ke správným číslům. Od března jsme zelektronizovali půlku zdravotnictví, ale stejně v tom jsou pořád díry,“ řekl poslancům prof. Dušek.
Počet hospitalizovaných ještě zůstane vysoký
Podle údajů o šíření nemoci COVID-19 je Česko pravděpodobně za bodem zlomu, počet hospitalizovaných ale ještě nějakou dobu zůstane vysoký, řekl 11. listopadu ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Co zatím neklesá a zatím ani nemůže, jsou počty hospitalizovaných na intenzivní péči, i když celkové počty hospitalizovaných se zastavily,“ uvedl ministr. Česko v tu dobu za sebou mělo několik dní poklesu počtu denně zjištěných nových případů nákazy a zároveň stagnace počtu hospitalizovaných. Zároveň klesal počet provedených testů a jen mírně klesal podíl pozitivních záchytů na počtu provedených testů.
Ministerstvo zdravotnictví apeluje na to, aby nakažení lidé poctivě hlásili své kontakty, někdy se tomu tak neděje. Trasování kontaktů nakažených se v poslední době podstatně zlepšuje.
Zdroj: MT