Přeskočit na obsah

Sestry nejsou jen sexy ošetřovatelky

Jedním z limitů (a možná tím nejdůležitějším) zvládání současné epidemie je omezený počet sester schopných postarat se o nemocné v kritickém stavu. Zatímco (téměř) vše ostatní se dá nějak řešit, tyto zdravotníky prostě nahradit nelze. Situace spojená s COVID‑19 pro sestry znamená psychické a fyzické vyčerpání, dává jim ale také příležitost, jak image svého povolání vymanit z letitých stereotypů. Hovoří o tom ti, kteří profesionály pro intenzivní péči připravují na 3. LF UK.


V části jak laické, tak odborné veřejnosti stále ještě přetrvává mnohdy velmi sexualizovaný, stereotypní pohled na profesi sestry. „Sestra v minulosti byla vnímána spíše jako jakási pomocnice lékaře, které byla svěřena péče o hygienu pacienta a přikládání obkladů, ale byl jí upřen samostatný pohled na věc. Tento asymetrický model práce je však dnes v intenzivní péči nemyslitelný. Naneštěstí je v očích mnoha lidí tento přežitek stále silně zakořeněn,“ říká doc. MUDr. František Duška, Ph.D., přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Královské Vinohrady a garant navazujícího magisterského studia Intenzivní péče 3. LF UK.

Zatímco nyní v praxi odvádějí sestry mnohdy velmi kvalifikovanou, náročnou a zodpovědnou práci a představují v péči o pacienty plnohodnotné členy multidisciplinárního týmu, jsou mnohdy vykreslovány hrubě neadekvátní, mnohdy až sexualizovanou formou. Dokladem toho jsou často bohužel i některé profesní akce či galavečery, které přitom mají za cíl pravý opak, tedy propagovat prestiž této profese. „Dodnes si vzpomínám, jak jsem před pár lety navštívila akci Sestra roku, kde se každoročně oceňují skutečně zajímavé osobnosti z našeho oboru. U vchodu stály hostesky s přípitkem napasované v sexy sesterských uniformách, tehdejší ministr zdravotnictví ve své úvodní řeči prohlásil, že i když se v této profesi objevuje stále více mužů, tak že ‚taková ta pěkná sestřička je stále to nejlepší‘, a na závěr vyběhly tanečnice opět oblečené jako sexy sestřičky, které na ministra svůdně špulily rty. Nejen, že jsem v tu chvíli měla dojem, že jsem se ocitla spíš na nějaké rozlučce se svobodou, ale odnesla jsem si z toho pocit, že klíčovými atributy sestry by měla být především atraktivita a sympatie,“ popisuje Mgr. Martina Jurigová, sestra a pedagožka 3. LF UK, svou zkušenost.


Při oblékání plen jsem měl svíravý pocit trapnosti

Podle doc. Dušky i jiná podobná akce, BATIST Nej sestřička, kterou pořádá již 12 let firma Batist pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR i České asociace sester, připomíná svou dramaturgií spíše soutěž Miss než galavečer na ocenění zajímavých osobností v oboru. V programu totiž nechybějí disciplíny jako promenáda či tanec a vše vrcholí tím, že nominované sestry ošetřují polonahé finalisty soutěže Muž roku. Za obzvláště nevhodný pak považujeme ročník 2019, kdy jim nominandky oblékaly na pódiu v časovém limitu pleny. „Když jsem to viděl, měl jsem svíravý pocit trapnosti. Nejvíc mi vadí, že to je nedůstojné vůči pacientům – na rozdíl od dítěte jsou pleny u dospělého člověka velkým zásahem do osobní důstojnosti. Mnoho lidí, zvláště starých – a jsou na to i objektivní studie –, se bojí ztráty důstojnosti víc než smrti. Za druhé to živí stereotyp, že hlavní pracovní náplní sestry je tzv. hnědý kód. V poslední řadě to bylo vizuálně nechutné a vydržel jsem se na ten záznam dívat jen pár vteřin,“ popisuje své pocity doc. Duška.


Náročný obor musejí zvládnout hlavou i rukama

3. LF UK se již od roku 2019, kdy otevřela navazující magisterské studium Intenzivní péče, snaží o propagaci tohoto náročného oboru. Dvouletý program určený pro sestry je kompetenčně zaměřen, což znamená, že si během něj absolventky a absolventi danou problematiku osvojí nejen teoreticky, ale i prakticky. A těchto dovedností je celá řada. Musejí například umět analyzovat základní laboratorní výsledky a podle toho přenastavit plicní ventilátor, připravit k použití a spustit přístroj pro dialýzu, postarat se o pacienta na mimotělním oběhu nebo zvládnout kritické a život ohrožující situace, se kterými se na odděleních intenzivní péče potkávají. Prezenční studium je navíc koncipováno tak, aby bylo kombinovatelné s částečným úvazkem, aby studující měli příležitost si tyto kompetence v praxi ihned vyzkoušet, a tím si je utužit a prohloubit. A právě náročnost studia i obsahu práce sestry je podle některých vyučujících oboru v hrubém kontrastu s tím, jakým způsobem jsou sestry vnímány či prezentovány. „Stále je zde u mnoha lidí zakořeněn pohled na sestry jako jen na nějaké sexy ošetřovatelky, jejichž úkolem je především být pěkná, usměvavá a slepě plnit pokyny lékaře. To je velmi degradující a předpotopní představa, která zcela jistě poškozuje prestiž tohoto krásného povolání, a odrazuje tak od studia celou řadu mladých a šikovných lidí. Doufáme ale, že vedlejším produktem pandemie bude nárůst společenské prestiže sester, který se projeví třeba i ve vyšším zájmu o obor, ale to poznáme až po uzávěrce přihlášek, která je na konci února,“ vysvětluje Mgr. Jurigová.

Právě proti nevhodné reprezentaci sester, která devalvuje jejich prestiž, se nyní část vyučujících soustředěných kolem oboru Intenzivní péče rozhodla postavit. Cílem je vyvolat jak diskusi v široké veřejnosti, tak i dialog s profesními organizacemi. Vadí jim zejména to, že jsou sestry na mnohých profesních akcí prezentovány degradující formou, i to, že jsou tyto akce zaštítěny a konají se za účasti čelných představitelů České asociace sester či Ministerstva zdravotnictví ČR. „Zvláště nyní, když už si velká část společnosti začíná uvědomovat, že ne nemocniční lůžka ani plicní ventilátory, ale kvalifikované sestry tvoří úzké hrdlo našeho zdravotního systému, je to ostuda, ke které jsme nemohli mlčet,“ dodává na závěr František Duška.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…