Přeskočit na obsah

Správná volba nežádá změnu

445_20KongresPrimarniPece_sobota_print20x30cm_2122032026

Očkování proti pneumokokům v praxi praktického lékaře pro děti a dorost bylo tématem sdělení pediatričky MUDr. Ing. Veroniky Jilichové Nové z Plzně. Přednáška zazněla v rámci 20. kongresu primární péče 21. 3. 2026 v bloku podpořeném společností Pfizer Kdy, koho a čím očkovat aneb prevence infekčních onemocnění.

„Není toho mnoho, co by toto odborné fórum ohledně pneumokokových vakcín neznalo. Známe očkování, známe studie i vlastní praxi, přesto se objevují novinky, na které je dobré poukázat. Tím, co je také vždy nové, je rodič, který od nás často poprvé slyší slovo pneumokok. Musíme si uvědomit, že nestačí používat naučené rychlé fráze, ale že před sebou máme někoho, komu musíme vysvětlit, že očkování je pro jeho dítě důležité, bezpečné a dobré,“ zahájila lékařka.

Úmrtí dětí z důvodů pneumokokových infekcí je stále globálním problémem. Mezi lety 2000 až 2015 došlo především díky vakcinaci k 51procentnímu poklesu úmrtnosti dětí mladších pět let věku způsobených těmito infekcemi (z 600 000 na 294 000 úmrtí).

Preventivní péče ve světě se diametrálně liší nejen svým obsahem, frekvencí, ale hlavně dostupností. „To je možná odpověď na to, proč rodiče – cizinci v našich ordinacích až s pokorou a rádi přijímají naši péči, včetně všech očkování, i těch nepovinných,“ uvedla MUDr. Ing. Jilichová Nová, podle níž je preventivní péče, včetně očkování, v ČR na vysoké úrovni. Typické pro ni jsou dostatečná frekvence preventivních prohlídek, screeningové programy a dostupné očkování. Například nepovinné hrazené očkování proti pneumokokům existuje v ČR již od 1. 1. 2010.

Očkování patří mezi nejúčinnější preventivní opatření v pediatrii

Za poklesem dětské úmrtnosti na invazivní pneumokoková onemocnění (IPO) stojí především vývoj pneumokokových vakcín, který znamenal postupné rozšiřování ochrany od dnes již nepoužívaných vakcín PCV7 a PCV10 až po PCV13, PCV15 a PCV20, která dnes představuje nejširší možnou ochranu a je určena pro děti od 6. týdne věku.

Trendem je širší pokrytí sérotypů jako reakce na epidemiologický vývoj. „90 sérotypů pneumokoka, které kolují v populaci, cirkuluje a ty, které byly vy­tla­če­ny a zvládnuty vakcínami, nahradily sérotypy jiné. Na to je potřeba reagovat rozšířeným pokrytím vakcín,“ vysvětlila s tím, že 31. 3. 2026 končí distribuce vakcíny PCV13, stejně jako tomu bylo předtím u PCV7 a PCV10. „Každá z těchto vakcín sehrála obrovskou roli ve své době, kdy ochránila nekonečné množství dětí před invazivními i neinvazivními onemocněními způsobenými pneumokoky.“

Rozšiřování vakcín neprobíhá nepředvídatelně, přidávají se sérotypy, které mají potenciál ohrožovat. Kritéria výběru nových sedmi sérotypů obsažených v PCV20 byla ovlivněna především:

  • vysokou prevalencí jejich výskytu,
  • závažností onemocnění, která způsobují,
  • antibiotickou rezistencí na běžná antibiotika. To může být důležité i v ochraně proti běžným, neinvazivním pneumokokovým onemocněním, kde ATB rezistence hraje velkou roli a prevence těmito sérotypy je důležitá.

Sérotypy přidané do PCV20: 8, 10A, 11A, 12F, 15B, 22F, 33F.

„Vakcína obsahuje i sérotyp 8, který podle epidat z roku 2024 a 2025 nefiguruje u dětí, ale je třetím nejčastějším sérotypem v dospělé populaci. Ve vakcíně ale hraje důležitou roli jak pro dospělé, tak i pro děti, protože tento sérotyp se může do dětské populace kdykoli přesmyknout a nahradit ty, které se aktuálně vyskytují nejčastěji. Toto očkování může děti chránit v předstihu a dát nám před nemocí náskok,“ vysvětlila MUDr. Ing. Jilichová Nová.

Zatímco PCV13 má u dětí ve věkové kategorii 0–11 měsíců 20procentní sérotypové pokrytí, v případě PCV20 je to již 55 procent. Jak lékařka vysvětlila, sérotypy, které jsou zvládnuty méněvalentními vakcínami, již v reálu nefigurují, a tudíž „zhoršují“ ochranu méněvalentních vakcín a vizuálně umenšují efekt vakcíny s širším pokrytím. „Vždy je však potřeba vycházet z toho, že chráníme konkrétního jedince v daný moment. Proto šíře ochrany hraje roli a přidané sérotypy mají velký potenciál chránit,“ dodala.

Jak to vidí rodiče

Pohled rodičů prezentovala MUDr. Ing. Jilichová Nová na základě výsledků miniankety doplněné o data ÚZIS. Na otázku:

  • Co u vás nejvíce rozhoduje při výběru vakcíny? – odpovědělo 98 procent dotázaných rodičů: šíře ochrany a bezpečnost (1 % počet dávek, 1 % jiný důvod).
  • Jakým způsobem jste vybírali vakcínu proti pneumokokům? – odpovědělo 93 procent: na doporučení pediatra (4 % dle odborných zdrojů v literatuře, 3 % dle zkušeností rodičů).

„To, co je pro nás důležité a co z těchto dat vyplývá, je, že rodiče ještě dají na naše doporučení, chtějí maximální ochranu pro své dítě bezpečnou vakcínou a pediatr je ten, kdo může jejich rozhodnutí podpořit nebo změnit,“ je přesvědčena lékařka. Jak dodává, pro pediatry je to obrovský závazek. Rodičům je vždy potřeba říci to podstatné, vysvětlit, čím pneumokok může škodit, jak probíhá invazivní a neinvazivní pneumokokové onemocnění a nakolik jsou méně častá onemocnění závažnější. „Neustále musíme myslet na to, že před sebou máme nového rodiče, kterému je potřeba vysvětlit, že následky IPO, byť je toto onemocnění méně pravděpodobné, mohou být velmi závažné až fatální a že očkování redukuje i neinvazivní pneumokoková onemocnění.“

Doporučení pediatra má být podle ní jasné – pokud dítě bude očkováno proti pneumokokům, jednoznačně rodičům doporučit vakcínu s nejširší dostupnou ochranou. PCV20 má aktuálně nejširší sérotypové pokrytí mezi konjugovanými vakcínami s dobrým bezpečnostním profilem. Díky většímu množství sérotypů pokrytých ve vakcíně je vyšší pravděpodobnost ochrany dítěte. „Prevenar 20 jsme začali v ordinaci používat hned s jeho uvedením na trh v březnu 2024. Daří se nám dobře s rodiči komunikovat a dosahujeme vysoké míry proočkovanosti. Rodiče nemají problém se schématem vakcinace. Zároveň jim poskytujeme dostatek volby a nabízíme i oddělené očkování. Vždy tento postup upřednostním, než abych rodiče nutila do koadministrace, kterou by případně odmítli,“ uvedla MUDr. Ing. Jilichová Nová s tím, že dosavadní praxi nemá vzhledem k tomu, že PCV20 poskytuje dobrou ochranu, důvod měnit.

Zároveň připomněla několik možností, jak očkování proti pneumokokům zařadit do očkovacího kalendáře. V její ordinaci začínají s vakcinací sice nejčastěji ve dvou měsících věku dítěte, nicméně první dávku PCV20 se jim daří očkovat již při šestitýdenní prohlídce. Podle dat ÚZIS je vakcinace proti pneumokokům nejčastěji zahajována ve 2.–4. měsíci. „To je správné i vzhledem k tomu, že ve druhém půlroce života jsou děti nejzranitelnější. Navíc nás k tomu tlačí i úhradové podmínky. Epidemiologicky a medicínsky to dává největší smysl,“ uzavřela.

Sdílejte článek

Doporučené