Světový den zdraví jater přenesl prevenci mezi lidi

U příležitosti Světového dne zdraví jater se 22. dubna 2026 v obchodním centru DBK Budějovická uskutečnila bezplatná preventivní akce zaměřená na včasný záchyt jaterních onemocnění. Zájem projevilo téměř 300 lidí, elastografické vyšetření přístrojem FibroScan absolvovala přibližně stovka z nich. Dvacet osob bylo doporučeno k dovyšetření ve VFN v Praze a u tří vyšetřených byl zjištěn vysoký stupeň tuhosti jater. Akce pořádaná společností PRO.MED.CS Praha a. s. za podpory České hepatologické společnosti ČLS JEP, VFN v Praze, Společnosti klinické obezitologie a MČ Praha 4 propojila osvětový rozměr s konkrétním klinickým přínosem terénního screeningu.

World Liver Day je celosvětová iniciativa odborných hepatologických společností, která připomíná, že většině jaterních onemocnění lze předcházet, pokud se na riziko myslí včas. Kampaň pro rok 2026 nese motto Solid Habits, Strong Liver a staví na čtyřech základních návycích – vyvážené stravě, pravidelném pohybu, omezení alkoholu a preventivních kontrolách jater. Právě kontroly jsou důležité proto, že jaterní onemocnění se často rozvíjejí nenápadně.

Na toto poselství navázala také česká preventivní akce ke Světovému dni zdraví jater. Jejím hlavním cílem nebylo nahradit systematický screening, ale zvýšit povědomí o tom, že o stav jater má smysl se zajímat dříve, než se případné onemocnění projeví klinickými obtížemi. Praktickou podobu dostala tato osvěta v bezplatném neinvazivním vyšetření přístrojem FibroScan a v následné konzultaci výsledku s hepatologem.

Akce byla zaměřena na prevenci onemocnění jater, která jsou metabolickým a detoxikačním centrem lidského těla. Játra zpracovávají živiny vstřebané z potravy, podílejí se na regulaci koncentrace tuků a cukrů, ukládají energii, odbourávají škodlivé látky a pomáhají udržovat vnitřní rovnováhu organismu. Pokud jsou dlouhodobě zatěžována nadměrným příjmem energie, alkoholem nebo metabolickými riziky, může se jejich poškození rozvíjet dlouho bez výrazného varování.

Typickým příkladem je metabolicky podmíněná steatotická choroba jater (MASLD), která může u části pacientů vést k fibróze, cirhóze a v konečném důsledku i zvýšenému riziku hepatocelulárního karcinomu. Právě proto má význam vyšetření, které dokáže neinvazivně upozornit nejen na ukládání tuku v játrech, ale i na známky pokročilejšího poškození. Pro řadu lidí tak může být podobná akce prvním okamžikem, kdy se obecné téma prevence spojí s konkrétní informací o vlastním zdravotním riziku.

Játra pracují potichu. Proto má osvěta smysl

Na tichý průběh jaterních onemocnění upozornil ve svém úvodním vystoupení prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., někdejší dlouholetý předseda České hepatologické společnosti ČLS JEP a přednosta IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Játra si neřeknou o pomoc. Říkáme, že jsou tichý orgán,“ připomněl.

Právě tato vlastnost dělá z jaterních onemocnění obtížně zachytitelný problém. Chronické poškození se dlouho nemusí projevit bolestí ani jednoznačnými příznaky. Únava nebo neurčité obtíže většinou samy o sobě nevedou k podezření na jaterní chorobu a ani běžné jaterní testy nemusejí být vždy výrazně zvýšené. Část pacientů se tak o problému dozví až ve chvíli, kdy už se rozvíjí pokročilejší fibróza nebo cirhóza.

Podle doc. MUDr. Václava Šmída, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a vzdělávání IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze, měla akce především zvýšit povědomí o játrech, jaterních onemocněních a prevenci. Osvěta zde proto nebyla jen doprovodem vyšetření, ale jeho hlavním důvodem. Smyslem bylo oslovit i lidi, kteří se cítí zdraví, a ukázat jim, že preventivní kontrola může mít význam ještě před vznikem potíží.

Právě v tom spočívala výhoda terénní formy akce. Vyšetření mimo běžné ambulantní prostředí snižovalo bariéru prvního kontaktu a umožnilo spojit jednoduché preventivní sdělení s osobní zkušeností. Návštěvník tak neodcházel jen s obecným doporučením „myslet na játra“, ale s konkrétní informací, zda je jeho výsledek příznivý, rizikový nebo vyžaduje další dovyšetření.

Vyšetření nekončilo výsledkem z přístroje

Důležitou součástí akce bylo, že samotné měření navazovalo na širší posouzení rizika. Účastníci nejprve s pomocí přítomných odborných asistentů vyplnili podrobný dotazník, který mapoval metabolické rizikové faktory, včetně diabetu, hypertenze a BMI, ale také životní styl a užívanou medikaci. Anonymizované údaje z dotazníků a vyšetření mají být následně statisticky vyhodnoceny, stejně jako zpětná vazba účastníků na průběh vyšetření a srozumitelnost vysvětlení jejich zdravotního stavu.

Poté následovalo elastografické vyšetření přístrojem FibroScan a individuální rozhovor s lékařem‑hepatologem. Výsledek měl účastník k dispozici bezprostředně a mohl jej rovnou probrat s lékařem, který jej zasadil do kontextu jeho rizikového profilu. V případě nálezu lékař doporučil další postup. Význam screeningu tak nespočíval jen v samotném měření. Jeho součástí byla i odborná interpretace, bez níž by samotný výsledek měl pro pacienta jen omezenou vypovídací hodnotu.

Elastografie umožňuje rychle a bezbolestně hodnotit stav jater bez invazivního odběru tkáně. Jak připomněl doc. Šmíd, ještě donedávna bylo při podezření na fibrózu nebo cirhózu nutné provést biopsii, tedy odběr malého vzorku jaterní tkáně jehlou. Dnes lze v řadě případů využít vyšetření, které trvá řádově jednotky minut, je opakovatelné a umožňuje sledovat vývoj jaterního onemocnění v čase.

FibroScan hodnotil dva základní parametry. LSM, Liver Stiffness Measurement, vyjadřuje tuhost jater v kPa. Vyšší tuhost může upozornit na riziko fibrózy nebo cirhózy. CAP, Controlled Attenuation Parameter, se udává v dB/m a pomáhá odhadnout míru steatózy. Vyšetření tak ukazuje nejen to, zda se v játrech ukládá tuk, ale také zda už nález může svědčit pro závažnější strukturální poškození.

Terénní screening proto nelze chápat jako definitivní diagnózu. Účastníci s příznivým výsledkem odcházeli s doporučením pokračovat v prevenci, lidé s rizikovým profilem dostali informace o vhodných režimových změnách a pacienti s nálezem vyžadujícím dovyšetření byli nasměrováni k další péči.

Rizikové nálezy potvrdily klinickou váhu screeningu

Zájem veřejnosti výrazně převýšil kapacitu akce. Elastografické vyšetření absolvovala přibližně stovka osob, zatímco zájemců přišlo téměř 300. Těm, na které se už nedostalo, bylo doporučeno objednat se do specializované ambulance ve VFN.

Konkrétní výsledky ukázaly, že terénní screening může zachytit i nálezy s bezprostředním klinickým významem. Z vyšetřených bylo 20 osob doporučeno k dovyšetření ve VFN v Praze. U tří pacientů byl zjištěn vysoký stupeň tuhosti jater a tito pacienti se podrobí dalším vyšetřením a léčbě.

Tato čísla nelze číst jako údaj o výskytu jaterních onemocnění v populaci. Doc. Šmíd upozornil, že z vyšetření několika desítek či stovky osob nelze získat ucelený populační přehled. K tomu slouží jiné typy studií. Přesto mají výsledky akce praktickou váhu. Ukazují, že i mezi lidmi bez jasných obtíží lze zachytit nálezy, které vyžadují další hepatologické posouzení.

Klinický význam takového záchytu se ukazuje zejména u pacientů s pokročilou fibrózou nebo cirhózou. Podle prof. Brůhy pro ně včasná diagnóza neznamená jen pojmenování problému, ale také zařazení do dalšího sledování, včetně screeningu hepatocelulárního karcinomu a případně otevření dalších léčebných možností.

Rizikového pacienta je třeba najít dřív než komplikace

Klinická váha zachycených nálezů souvisí i s tím, že se v hepatologii mění profil pacientů, u nichž má lékař na chronické jaterní onemocnění aktivně myslet. Alkohol zůstává významnou a samostatnou příčinou jaterního poškození, stále větší zátěž ale představují onemocnění spojená s metabolickou dysfunkcí. Rizikovou skupinu tvoří zejména lidé s nadváhou, obezitou, centrální obezitou, hypertenzí, diabetem nebo prediabetem.

U těchto pacientů může metabolicky podmíněná steatotická choroba jater postupovat od steatózy k zánětu, fibróze a u části nemocných až k cirhóze. Prof. Brůha v rozhovoru připomněl, že mezi pacienty s diabetem má více než deset procent různý stupeň jaterní fibrózy a necelých pět procent cirhózu, aniž by o tom tito pacienti věděli. Právě proto by mírně zvýšené jaterní testy neměly být automaticky přehlíženy ani jednoduše vysvětleny například alkoholem.

Specializovaná péče však nemůže převzít všechny pacienty se steatózou. „Hepatolog nebo gastroenterolog nemůže pečovat o všechny pacienty s jaterní steatózou. To prostě možné není,“ uvedl prof. Brůha. Důležité je proto rozlišit, kdo má nízké riziko a může zůstat sledován v primární péči a kdo potřebuje další vyšetření.

V ordinaci praktického lékaře může jako první filtr pomoci index FIB‑4, který vychází z hodnot ALT, AST, krevních destiček a věku pacienta. Nízké skóre svědčí pro malé riziko pokročilé fibrózy, při rizikovém výsledku je namístě další dovyšetření. Podle místních možností může jít o sonografii, elastografii na pracovišti, které tuto metodu provádí, nebo odeslání pacienta ke gastroenterologovi či hepatologovi. Pokud se potvrdí pokročilejší fibróza, měl by být pacient dále sledován ve specializované péči.

Zapomínat bychom neměli ani na cholestatické parametry, zejména GGT a ALP, které spolu s ALT a AST pomáhají dokreslit obraz jaterního zdraví. Jejich zvýšení může upozornit na jiný typ jaterního postižení, než je metabolicky podmíněná steatóza. Patří sem například chronická cholestatická onemocnění, zejména primární biliární cholangitida a primární sklerozující cholangitida, u nichž dochází k poruše tvorby nebo odtoku žluči a postupnému poškozování jater.

U primární biliární cholangitidy má přitom včasná diagnóza přímý léčebný význam. Základem léčby je kyselina ursodeoxycholová, která se dlouhodobě používá ke zlepšení cholestázy a jaterních testů a u části pacientů zpomaluje progresi onemocnění. I proto je důležité, aby lehce abnormální jaterní testy nebyly v praxi automaticky uzavírány jen jako důsledek životního stylu nebo alkoholu, ale vedly k racionálnímu dovyšetření.

Právě převedení takového postupu do běžné praxe bude podle doc. Šmída rozhodující. Důležité podle něj je, že se pravidelné hodnocení jaterních testů dostalo do doporučených postupů pro praktické lékaře a že se rozšířila úhrada metod jaterní elastografie. Samotná dostupnost vyšetření ale nestačí. Rozhodující bude, zda praktičtí lékaři i další odbornosti nad lehce zvýšenými jaterními testy skutečně zpozorní.

Změna návyků potřebuje oporu

Záchyt rizikového pacienta je pouze prvním krokem. U jaterních onemocnění spojených s metabolickou dysfunkcí zůstává základem léčby změna životního stylu, právě ta však bývá pro pacienta často nejobtížnější. Nejde jen o to slyšet doporučení v ordinaci, ale dokázat je promítnout do běžného dne, rodinných zvyklostí, práce, nakupování, pohybu i dlouhodobé motivace.

Doc. Šmíd v této souvislosti upozornil na význam širšího zapojení dalších odborností. Zkušenosti podle něj ukazují, že efekt režimových opatření může být výrazně lepší, pokud pacient nepracuje na změně sám, ale má podporu nutričního terapeuta, fyzioterapeuta nebo kondičního trenéra. Důležitá je také skupinová podpora – pacient vidí, že podobný problém řeší i další lidé, a na změnu tak není sám.

Na akci proto vedle samotného vyšetření zazněla i praktická doporučení k výživě a pohybu. Nutriční terapeutka Natálie Fajmonová připomněla, že lidé často podhodnocují svůj skutečný energetický příjem. Problém podle ní nemusí spočívat jen ve výběru potravin, ale i ve velikosti porcí, nepravidelnosti jídla nebo drobném „uzobávání“ během dne. „Lidé velmi často svůj energetický příjem podhodnocují. Často si neuvědomujeme, kolik toho za den skutečně sníme,“ uvedla.

Změna stravy navíc podle ní nemá být skoková. Lépe funguje postupné omezování rizikových potravin a hledání přijatelných alternativ než striktní zákaz, který pacient dlouhodobě neudrží. Podobně důležitá je pravidelnost. Časté vynechávání jídel nebo celodenní odbývání se podle Fajmonové snadno vede k večernímu hladu a návratu k původním návykům.

U pohybu se zase ukazuje, že hlavní bariéra nebývá pouze fyzická. Osobní trenérka a výživová poradkyně Eva Hanzalová upozornila, že lidé často narážejí na stud, nejistotu a obavu začít například ve fitness centru. „Mnozí by do posilovny bez nás sami nešli a potřebují tam ze začátku svého průvodce,“ popsala. Důležité je podle ní nastavit zátěž individuálně, začít bezpečně a postupně budovat pohybový režim, který pacient zvládne udržet.

Akce ke Světovému dni zdraví jater tak ukázala, že prevence nemůže zůstat jen u obecných doporučení. Smysl má tehdy, když člověku nabídne dostupné vyšetření, srozumitelné vysvětlení výsledku a jasnou cestu k dalšímu postupu. V terénním prostředí se tím propojila osvěta, screening i návaznost na specializovanou péči – tedy roviny, které mohou rozhodovat o tom, zda se rizikový pacient dostane k péči včas.

Výsledek vyšetření může být důležitým impulsem, sám o sobě ale dlouhodobou změnu nezajistí. Skutečný efekt nastává až ve chvíli, kdy člověk porozumí svému riziku a dostane doporučení, která dokáže začlenit do běžného života. U jaterních onemocnění je přitom čas rozhodující, protože prostor ke změně se s postupujícím poškozením zužuje. „Jaterní choroba je do velké míry vratná. Pokud játrům dáme šanci, dokážou se vzpamatovat,“ připomněl prof. Brůha.