SYMPOSIUM: CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY: K akutnímu řešení transitorních ischemických atak
Časné rozpoznání TIA nabízí zvláštní příležitost k preventivnímu zásahu. Praktičtí lékaři mají nezastupitelnou roli při vyhledávání, vyšetřování a léčbě těchto vysoce rizikových nemocných. Mnohé studie z poslední doby potvrzují, že pacienti po transitorní ischemické atace jsou výrazně a bezprostředně ohroženi cévní mozkovou příhodou či jiným akutním cévním onemocněním. Riziko cévní mozkové příhody během 90 dnů po TIA se pohybuje v rozmezí od 10 do 20 %. Je důležité si uvědomit, že toto nebezpečí postupně klesá – polovina cévních mozkových příhod připadajících na 90 dnů po TIA se odehraje v prvních 48 hodinách (obr. 1). O tomto riziku by měli být informováni jak nemocní, tak jejich rodinní příslušníci. Mezi klinické rizikové faktory spojené s časnou cévní mozkovou příhodou patří věk nad 60 let, diabetes mellitus, trvání TIA delší než 10 minut a TIA zahrnující oslabení či poruchu řeči.2 Johnston a spol.2 ve své studii prokázali, že u nemocných se současným výskytem všech těchto charakteristik odpovídá riziko cévní mozkové příhody během 90 dnů poměru jedné ku třem. Údaje Ontario Stroke Registry3 podobně uvádějí, že k cévní mozkové příhodě či úmrtí dojde do 30 dnů po první transitorní ischemické atace u 8 % nemocných; pokud TIA zahrnuje příznaky týkající se řečových a jazykových schopností, jde o 9 %, v případě TIA vedoucí k motorickému deficitu o 12 % pacientů. Časnými neurologickými komplikacemi po TIA jsou ohroženi zejména nemocní s postižením vnitřní karotidy. Podle databáze North American Symptomatic Carotid Endarterectomy Trial (NASCET) je pravděpodobnost výskytu cévní mozkové příhody během následujících 90 dnů u pacientů s hemisferální TIA a ipsilaterálním postižením karotidy (50% až 99% stenózou) jedna ku pěti (nezávisle na závažnosti stenózy).
...
Komentář
Autor: Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc.
S diagnózou ischemického nebo neurčeného iktu (I.63, I.64, I.65) je v naší republice přijímán k hospitalizaci pacient každých 34 minut. Každých 31 minut někdo v České republice na cévní onemocnění mozku umírá (evidence včetně nehospitalizovaných), mezi nimi každý třetí den někdo, komu ještě není 60 let. V početně menším národě jsou to čísla menší než v USA, pro jedince a rodinu však neméně bolestná. Déle než 30 let usilovali u nás zástupci oboru neurologie, aby mozkové ikty byly větší měrou hospitalizovány na neurologii a aby se specifické postupy léčebné i preventivní koncentrovaly do jednoho oboru – neurologie. Marně! Dodnes se najdou i v rozhodujících orgánech hlasy: „Vždyť ono je to jedno, kde ten iktus leží!“ Mezitím ovšem došlo k podstatným změnám. Místo čekání na iktus směřuje moderní medicína k poznávání začátků nemocí, v našem případě k začátkům aterosklerotických poškození mozkového krevního zásobení. Transitorní ischemická ataka (TIA) je v životě člověka vzácné dobrodiní, upozorňující na blížící se tragédii. Vazbu na nadcházející nebezpečí má tak přesvědčivou, že ji někteří řadí mezi „rizikové faktory“ cévních mozkových příhod. Patří však mezi ně asi tak málo, jako hvizd varné konvice patří mezi rizikové faktory pobryndaného stolu. Signál je pouze signál – rizika jsou kategorií příčin. Na signál je třeba reagovat a kolega Gladstone k tomu přináší nezpochybnitelné důkazy. Vyplývá z nich, že pacienta může řádně ošetřit jen odborník, který se v problematice vyzná. Mimo to potřebuje mít možnost věnovat se pacientovi déle než 20 minut, a to v kultivovaném prostředí. Tyto podmínky např. velká část nemocničních ambulancí nesplňuje. Potřeba odborného přístupu vyplývá ze skutečnosti, že není TIA jako TIA. Projevuje-li se výpad funkce dejme tomu jako amaurosis fugax, je její prediktivní síla pro blížící se iktus mnohem menší než u TIA hemisferální. Stejně tak má menší prediktivní hodnotu symptomatika ze zadní jámy lební – např. typu závratí. Je-li však amaurosis fugax kombinována s věkem nad 75 let, mužským pohlavím, jiným typem TIA nebo iktem v anamnéze a hlavně s významnou karotickou stenózou, dostává již váhu vysokou, a zjistí-li ošetřující lékař ještě nepřítomnost kolaterálního cévního zásobení na angiografii, je situace urgentní k řešení.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2005, strana 5
Zdroj: