SYMPOSIUM: REVMATOLOGIE: Novinky v léčbě spondylartropatií

Spondylartropatie představují skupinu chronických zánětlivých a imunitně podmíněných chorob postihujících axiální a periferní klouby, jež sdílejí určité klinické, radiologické a genetické charakteristiky. Do této skupiny patří ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc), psoriatická, reaktivní a enteropatická artritida a konečně nediferencovaná spondylartropatie. Za rozhodující klinický příznak spondylartropatií je považována entesitida, tedy zánět postihující kostní úpony vazů a šlach. Jejich další běžné klinické rysy shrnuje tab. 1. Zdá se, že ve specifických populacích existuje vztah mezi globální prevalencí spondylartropatií a přítomností antigenu HLA-B27. Tyto choroby dle odhadů postihují kolem 3,4 % Inuitů, mezi nimiž se antigen HLA-B27 vyskytuje často (u 25 % až 40 % osob), zatímco v Japonsku, kde prevalence HLA-B27 nedosahuje ani 1 %, jsou extrémně vzácné (trpí jimi jen 0,0065 % osob). Prevalence v rámci bílé severoamerické populace je odhadována na 0,2 %. Nelze však vyloučit, že ve skutečnosti je vyšší, neboť tato onemocnění zůstávají často nediagnostikována. Mezi další nemoci dávané do souvislosti s antigenem HLA-B27 patří juvenilní spondylartritida, akutní přední uveitida a izolovaná atrioventrikulární blokáda. Spondylartropatie se běžně začínají projevovat v druhém nebo třetím decenniu, ale nezřídka bývají diagnostikovány teprve s odstupem pěti až deseti let od prvních příznaků. Mylná představa, že ženy trpí spondylartropatiemi jen vzácně, spolu se skutečností, že nástup i průběh onemocnění u nich bývá méně dramatický, činí diagnostiku spondylartropatií u žen obtížnější. Ankylozující spondylitida
Ankylozující spondylitida je chronické systémové zánětlivé onemocnění nejasného původu, jenž primárně postihuje axiální skelet a bývá považováno za prototyp spondylartropatie. U některých pacientů trpících tímto onemocněním je jeho průběh závažný, přičemž jedna studie prokázala, že tito nemocní mají srovnatelné bolesti a funkční omezení jako osoby s revmatoidní artritidou.
...

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Spondylartropatie patří mezi zánětlivá revmatická onemocnění, která postihují především páteřní struktury, ale někdy i periferní klouby. Primárním místem zánětu typickým pro celou skupinu je úpon šlachy (entesitida), což je typické pro celou skupinu. Základními klinickými příznaky jsou sakroiliitida se spondylitidou nebo bez ní, entesitida, familiární výskyt, predominance mužů, výskyt v mladém věku a asociace s antigenem HLA-B27. Nesmírně důležitým příznakem především v časných stadiích je tzv. zánětlivá bolest v dolní části zad. Mezi spondylartropatie patří několik jednotek, které mají určité společné rysy, někdy mohou jedna v druhou přecházet: ankylozující spondylitida, psoriatická artritida, reaktivní artritida, enteropatická spondylartritida a tzv. nediferencovaná spondylartritida. Výskyt spondylartritid je častější, než se dříve uvádělo, a může zasahovat až 1,5 % populace, což je více než u revmatoidní artritidy (1 %). Diagnostika spondylartritid stále činí obtíže a celosvětově se udává interval od prvních příznaků do stanovení diagnózy až kolem devíti let.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2005, strana 17

Zdroj: