Přeskočit na obsah

Úhrady pro rok 2023: Nárůst o osm procent a sbližování sazeb

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v úhradové vyhlášce růst o osm procent a další sbližování plateb pro různé nemocnice za stejné případy. Podpořit chce také jednodenní péči.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová představila v pátek 23. září na konferenci Zdravotnictví 2023 hlavní rysy návrhu úhradové vyhlášky na příští rok, která je v připomínkovém řízení. Ministerstvo zdravotnictví tentokrát výrazně zasáhlo do celkové výše úhrad ve veřejném zájmu i v segmentech, jejichž zástupci se na výši úhrad se zdravotními pojišťovnami dohodli v dohodovacím řízení. Navíc pro finančně nejvýznamnější segment akutní lůžkové péče i pro následnou lůžkovou péči ministerstvo rozhodovalo o podobě úhrad samo, protože žádná dohoda uzavřena nebyla.

Návrh se ještě může před definitivním schválením a vydáním vyhlášky změnit, zdůraznila Rögnerová.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje vyšší růst úhrad, než na jakém průměrném růstu se dohodla v dohodovacím řízení většina ze segmentů, tedy osm procent místo čtyř procent. A to ze dvou důvodů. Jednak je to vzhledem k vyšší inflaci pro poskytovatele potřebné, jednak je to pro rozpočet zdravotního pojištění reálné díky k optimističtějším predikcím příjmů zdravotního pojištění na příští rok a také díky očekávanému nárůstu plateb státu v roce 2024.

Vyšší než očekávaný objem příjmů v roce 2023 je dán i tím, že parlament pro letošek stanovil platby za státní pojištěnce 1 900 korun měsíčně místo očekávaných 1 878 korun. A optimismus pro rok 2024 mimo jiné plyne z nového mechanismu automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, díky kterému se v roce 2024 do plateb státu promítne letošní mimořádně vysoká inflace. V roce 2024 očekává ministerstvo zdravotnictví platbu za státního pojištěnce 2 069 korun měsíčně.

„Jsme rádi, že po desetiletí diskusí máme valorizační mechanismus. Očekáváme výrazně vyšší příjmy v roce 2024, právě z tohoto mechanismu,“ uvedla Rögnerová.

  • Rok 2023: růst úhrad o osm procent a znovu deficit

Podle předpokladů návrhu úhradové vyhlášky na rok 2023 budou v tomto roce příjmy zdravotního systému nižší než jeho výdaje, a zdravotnictví tak skončí v minusu. Náměstkyně Rögnerová podotkla, že nebylo snadné obhájit nastavení úhrad, které opět povede k deficitu, před ministerstvem financí. Pomohl právě zmiňovaný optimistický výhled na rok 2024. „V roce 2024 lze očekávat stabilizaci růstu cen, a tudíž ekonomickou stabilizaci nákladů poskytovatelů, tedy i nízký potřebný růst úhrad. Zároveň z automatické valorizace a zpožděného růstu mezd a platů plyne odhad růstu příjmů zdravotního pojištění,“ uvedla Rögnerová. Podle předpokladů ministerstva by mohlo být v roce 2024 zdravotnictví díky těmto faktorům v plusu a začít znovu doplňovat rezervy.

Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2023 tedy pracuje s příjmy 464,6 miliardy korun a výdaji 471,7 miliardy korun. Saldo –7,1 miliardy korun by měly pojišťovny ještě pokrýt ze zbylých rezerv. Navíc náměstkyně Rögnerová věří, že saldo nakonec bude menší a bilance by se mohla přiblížit nule.

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár na konferenci poznamenal, že systém zdravotního pojištění vykazuje v roční bilanci deficit od roku 2019 každoročně. Z hlediska udržitelnosti systému to není dobře, upozornil.

Co se týká úhrad akutní péče v nemocnicím, bude podmínkou plné úhrady za paušální složku produkční cíl 98 procent vykázané péče. „Nechtěli jsme jít na nižší produkční cíl. Stále bychom měli dohánět určitou péči, která byla covidem posunuta a jsou na ni čekací doby,“ uvedla náměstkyně.

Dále popsala, že se znovu sbližuje úroveň jednotkových úhrad pro jednotlivé nemocnice. To je jeden z přínosů plateb podle DRG proti předchozím paušálním platbám, kdy nemocnice dostávaly v přepočtu za stejnou péči výrazně různé úhrady. Část vykázané péče se už dnes hradí mimo paušál a s jednotnou sazbou, do této části přibyly další výkony. U další části se individuální sazby sbližují v rámci vytyčeného koridoru, tak aby byly spravedlivější a zároveň to nebyl pro nemocnice s historicky vysokými úhradami skok dolů, který by neustály. Průměrně tedy dostanou příští rok nemocnice o osm procent vyšší úhrady, ovšem pro ty, které měly dříve nižší sazby, to může znamenat i deset procent nárůst, pro ty s vysokými sazbami třeba jen šest procent. Mezi nemocnicemi s vysokými sazbami přitom je řada fakultních nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví. „Sazby přibližujeme významně, někdo na tom vydělá a někdo tratí. Považuji to od pana ministra za odvážné,“ říká náměstkyně Rögnerová. „Pan ministr rozhodl vyjmout některé další výkony z paušálu, homogenní skupiny hradit jednotnou základní sazbou a pro zbylé skupiny sazby ve větší míře přibližovat. Cílem je, aby šly peníze za pacientem a zároveň aby se výkony, které to vyžadují, prováděly jen v nemocnicích, které mají potřebný personál a zkušenosti, a zbytečně se nedělaly v menších nemocnicích s horší kvalitou,“ uvedla.

Co se týká platů, kalkuluje návrh vyhlášky v roce 2023 čtyřprocentní růst platových tabulek ve zdravotnictví. Některá témata úhradová vyhláška nechává stranou, zejména počítá s tím, že do dalšího růstu výdajů na energie zasáhne stát, a neřeší případnou další vlnu covidu.

  • Ambulance rozdělené podle spektra nákladů. Hrozba u centrových léků

U ambulantních specialistů ruší ministerstvo přepočet průměrné úhrady na rodné číslo podle sazebníku výkonů. „Byla tam inflace o mzdy, ale z roku na rok se úplně změnila situace a v současnosti je inflace mimo mzdy mnohem vyšší než mzdová inflace. Potřebujeme, aby se tam promítly rychle rostoucí materiálové náklady,“ vysvětlila Rögnerová. Dále vyhláška nově rozděluje odbornosti specialistů do několika skupin podle struktury nákladů. Zohledňuje, že některé skupiny mají náročnější náklady na technické vybavení, u jiných jsou významnější materiálové náklady a u dalších jsou nejvýznamnější mzdové náklady. „Podporujeme dále nedostupnou péči. Už v minulých letech byla vyšší úhrada pro ambulantní dětskou psychologii, teď se totéž týká i dětských praktiků,“ uvedla Rögnerová.

Do budoucna bude podle Rögnerové muset proběhnout znovu diskuse o tom, jak zkrotit růst výdajů na centrovou péči a drahé léčivé přípravky, které jsou v centrech podávány. „Meziroční růst centrové péče o 16 procent je nejvyšší ze všech částí úhrad. Kontinuální dvouciferný růst centrové péče proti jednocifernému růstu celkového objemu rozvírá nůžky a budeme se muset nad tím zamyslet,“ myslí si Rögnerová.

  • Jednodenní chirurgie za lepší úhradu

V návrhu úhradové vyhlášky na příští rok je také pilotní nastavení úhrad jednodenní péče, konkrétně byly vybrány některé výkony jednodenní chirurgie. Ministerstvo zdravotnictví se tím snaží podpořit rozvoj jednodenní péče, podíl této péče je v Česku podle Rögnerové proti jiným zemím jeden z nejnižších. Pokud se dosud někde jednodenní péče už v Česku rozvíjela, bylo to podle náměstkyně jedině vlivem nedostatečných personálních zdrojů. Do budoucna přitom může rozvoj jednodenní péče pomoci udržitelnosti zdravotnictví.

Prozatím je pilotní úhrada určena pouze pro péči o pacienty bez komplikací. Úhrada je spočítána na základě 1,5 standardního ošetřovacího dne. Po jednodenních výkonech se bude sledovat míra rehospitalizací.

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár zahrnutí jednodenní chirurgie do úhradové vyhlášky přivítal, projevil ale zároveň určité obavy. Dosavadní úhrady jednodenní péče prostřednictvím balíčků, které jednotlivé nemocnice sjednávaly s jednotlivými pojišťovnami, nebyly úplně transparentní. Proti stávajícím balíčkových cenám ale došlo podle Bodnára v návrhu vyhlášky k navýšení až o sto procent a pojišťovna má obavu, jestli skutečně při rozvoji jednodenní péče zároveň klesnou náklady na hospitalizace. Teoreticky by k tomu dojít mělo, protože k pilotním úhradám byly vybrány jen ty výkony, které už dnes nespadají do nemocničních paušálů a nemocnice je dostávají hrazeny zvlášť, pouze když je provedou. „Je dobře, že se jednodenní péče v úhradové vyhlášce objevila, tento model je transparentnější. Na druhou stranu je to ale další zátěž, pro příští rok jednorázově plánujeme v rozpočtu zhruba 130 milionů korun. Bez redukce lůžkové péče se bude jednat jen o další nárůst nákladů. Budeme bedlivě sledovat implementaci jednodenní chirurgie,“ uvedl Bodnár.

Sdílejte článek

Doporučené