Úmrtnost na chronickou obstrukční plicní nemoc v ČR a SR v letech 1979–2003
Na podkladě dat národních registrů zemřelých podle příčin smrti bylo prostřednictvím relativních a standardizovaných ukazatelů provedeno porovnání mortality na chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v letech 1979–2003 (v době platnosti 9. a 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí). V roce 2003 zemřelo na CHOPN v České republice 1 127 mužů a 684 žen, na Slovensku 467 mužů a 217 žen. Standardizovaná mortalita mužů v ČR klesla z 82/100 000 v roce 1979 na 36/100 000 v polovině sledovaného období v roce 1991. Podobně se snižovala také mortalita na CHOPN slovenských mužů ze 103/100 000 až na 24/100 000 v roce 1991. U žen byl pokles ve stejném období v ČR z 22/100 000 na 10/100 000, v SR z 34/100 000 na 7/100 000. Potom došlo k dalšímu pozvolnějšímu poklesu až do období let 1996–1997, kdy byla mortalita na CHOPN v obou republikách nejnižší. Od té doby opět mortalita mírně roste a v posledních letech (2000–2003) se pohybuje v následujících úrovních: v ČR muži 22–23/100 000, ženy 7–8/100 000; v SR muži 23–25/100 000, ženy 6–7/100 000. Na poklesu mortality se v obou republikách podílí hlavně její snižování ve věkové skupině nad 65 let. Ve sledovaných obdobích zaujímá mortalita na CHOPN většinou třetí místo mezi příčinami úmrtí na respirační onemocnění (za karcinomem a zánětem plic). Mezi republikami nedošlo při dlouhodobém sledování mortality na CHOPN k výraznějším rozdílům, není patrný vliv rozdělení Československa v roce 1993.
Vysoká a stále stoupající úmrtnost na chronickou obstrukční plicní nemoc (dále CHOPN) ve vyspělých státech (např. v USA a v Kanadě) způsobila, že vznikla Světová iniciativa o CHOPN – GOLD. V rámci iniciativy GOLD se rozšiřují poznatky o CHOPN po celém světě ve všech oblastech této závažné nemoci. V letech 2004–2006 se zaměřuje a bude zaměřovat pozornost cíleně na epidemiologii, patogenezi, farmakologii a ekonomiku. Epidemiologická data týkající se prevalence a mortality CHOPN se značně liší v různých místech světa z řady důvodů, nicméně prakticky všude jsou značně pesimistická v porovnání se situací u bronchiálního astmatu. Americká dlouhodobá sledování mortality od roku 1950 do roku 1985 prokázala, že mortalita na CHOPN v USA zhruba od roku 1960 stále stoupá, a to u mužů i u žen. V jiné studii bylo zjištěno, že mortalita na CHOPN stoupla v USA od roku 1965 do roku 1998 o 163 %, zatímco mortalita na ischemickou chorobu srdeční klesla o 59 % a na cévní mozkové příhody o 64 %. V roce 2001, kdy bylo na světě více než 6 miliard obyvatel, byla CHOPN na čtvrtém místě všech příčin úmrtí a ve světě na ni zemřelo 2 672 000 lidí. V počtu úmrtí CHOPN předčily pouze ischemická choroba srdeční (7 181 000), cerebrovaskulární nemoci (5 454 000), infekce dolních dýchacích cest (3 871 000) a HIV/AIDS (2 866 000). Tak se naplňují předpovědi, které uveřejnili Murray a Lopez, že v roce 2020 bude ve světě CHOPN na třetím místě mezi příčinami úmrtnosti. Podle jejich neradostného modelového odhadu bude v roce 2100 na světě ročně umírat na CHOPN kolem 3 400 000 osob. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ovšem velké rozdíly. Protože epidemiologická sekce Evropské respirační společnosti sumarizuje údaje o prevenci a mortalitě CHOPN v Evropě, zvláště pro potřebu srovnání výsledků s dřívějšími socialistickými zeměmi, je toto sdělení věnováno trendům mortality na CHOPN v České republice a Slovenské republice od roku 1979 do roku 2003 (pro který byla k dispozici poslední dostupná data). Časové období je vymezeno dobou platnosti 9. a 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) v našich zemích.Metodika
Základem pro hodnocení mortality jsou údaje, které ze zákona získávají jak Český statistický úřad, tak Štatistický úrad Slovenskej republiky a které byly v obou zemích poskytnuty prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Jedná se o střední stavy obyvatelstva a počet zemřelých podle pohlaví, věkových skupin a vybraných příčin smrti. Za sledovanou příčinu smrti je považována příčina základního onemocnění, které vedlo k úmrtí. V rámci této studie byla CHOPN vymezena následujícími diagnózami Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN):
■ v letech 1979–1993 (kódy 9. revize MKN): 490, 491, 492, 496;
■ v letech 1994–2003 (kódy 10. revize MKN): J40, J41, J42, J43, J44.Vzájemný vztah mezi jednotlivými kódy v 9. a 10. revizi MKN, který není zcela přímočarý, charakterizuje tabulka 1. Hodnocení situace bylo provedeno na základě absolutního počtu zemřelých, celkové úmrtnosti vyjádřené relativně na 100 000 obyvatel a úmrtnosti standardizované na tzv. evropskou standardní populaci.7 Každý z těchto ukazatelů poskytuje poněkud jiný pohled na data a jejich interpretaci. Absolutní počty zemřelých hodnotí velikost problému vybrané příčiny smrti, relativní vyjádření na 100 000 obyvatel je vlastně pravděpodobnost udávající, kolik osob by mezi 100 000 obyvateli sledované populace zemřelo během jednoho kalendářního roku na toto onemocnění. Protože úmrtnost obecně značně závisí na věku sledovaných osob v určité oblasti a časovém období, používá se standardizovaná úmrtnost, která upravuje výše zmíněnou pravděpodobnost na stejnou věkovou strukturu. Standardizovaná úmrtnost je hypotetický ukazatel, který říká, jaká by byla úmrtnost ve standardní populaci, pokud by tam platily stejné zákonitosti umírání jako v dané sledované populaci v daném čase.8 Standardizovaná úmrtnost je tedy ukazatelem určeným pro porovnání různých populací a různých období (kalendářních roků) nezávisle na pohlaví a věku těchto populací. Nelze ji však použít přímo pro popis četnosti onemocnění v konkrétní populaci. V tomto textu jsou v tabulkách prezentovány absolutní a relativní úmrtnosti, zatímco grafy znázorňují porovnání pomocí standardizovaných úmrtností. Pro porovnání závažnosti úmrtnosti na CHOPN byla dále analyzována úmrtnost na tuberkulózu dýchacího ústrojí (kódy MKN 010–012, resp. A15, A16, A19, B90), nádorové onemocnění plic (162, resp. C33–C34), pneumonie (480–486, resp. J12–J18), astma (493, resp. J45–J46) a koniózy (500–508, resp. J60–J68).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2005, strana 80
Zdroj: