Vazomotorická rýma

Vazomotorická rýma postihuje miliony lidí. Projevuje se zřetelnými příznaky, které zahrnují nosní obstrukci a sekreci z nosu. Diagnóza vazomotorické rýmy se stanoví po vyloučení ostatních příčin po provedení pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření a ve vybraných případech provedením testů se známými alergeny. Podle důkazní zprávy z roku 2002, kterou publikovala Agency for Healthcare Research and Duality (AHRQ), nelze alergickou a nealergickou rýmu spolehlivě odlišit pouze na základě příznaků. Základní úroveň diagnostických testů, potřebná k rozlišení těchto dvou typů rýmy, také ještě nebyla stanovena. Uvedený algoritmus je založen na anamnéze, fyzikálním vyšetření a stupňovitém přístupu v léčbě. Tento přístup odráží poznatky důkazní zprávy AHRQ a souhlasy udělené americkou FDA (U.S. Food and Drug Administration). Dále jsou probrány specifické přístupy k léčbě rýmy u dětí, sportovců, těhotných žen a starších dospělých.

Klasifikace rýmy byla v literatuře dlouhou dobu diskutována. Rýma se dělí na alergickou a nealergickou, ke které řadíme i rýmu vazomotorickou. Příznaky alergické a nealergické rýmy se významně překrývají, ale příčina je zcela odlišná. Hlavní příznaky alergické rýmy jsou vyvolány expozicí alergenům a zahrnují svědění v nose, serózní sekreci a kapání z nosu a obstrukci vyvolanou zánětem nosních sliznic. Nealergická rýma, diagnóza stanovená po vyloučení ostatních příčin, bývá sporadická nebo trvalá. Jde o značně různorodou skupinu syndromů s rýmou, které jsou propojeny stejnými příznaky. Ty zahrnují serózní sekreci nebo ucpání nosu s méně nápadným kýcháním, svěděním v nose a podrážděním spojivek (viz tab. 1). Vazomotorická rýma je charakteristická nápadnými příznaky nosní obstrukce, sekrece a ucpání nosu. Tyto příznaky jsou v určitém období nepřiměřené a zhoršují je určité vůně či zápachy (např. parfémy, cigaretový kouř, výpary z barev, inkoustů), alkohol, kořeněná jídla, emoce a některé faktory životního prostředí, jako jsou teplota, změny barometrického tlaku a ostré světlo.2 Pacienti s vazomotorickou rýmou se dále řadí do dvou podskupin: 1) se serózní sekrecí a 2) s projevy nosní obstrukce a zvýšeným odporem proudění vzduchu, s minimální sekrecí z nosu. Řada klinických hodnocení se snažila u těchto podskupin objasnit patogenetické mechanismy. Současné teorie zahrnují vzestup cholinergní sekreční žlázové aktivity (u pacientů se serózní nosní sekrecí) a nociceptivní neurony se zvýšenou citlivostí na obvykle nevinné podněty (u pacientů s minimální nosní sekrecí). Tyto teorie ještě nebyly dostatečně prokázány. Také emoce a sexuální vzrušení mohou prostřednictvím stimulace autonomních nervů vyvolat vazomotorické účinky v oblasti nosu. Závěrem jedné méně rozsáhlé studie bylo zjištění, že dysfunkce autonomního systému je u pacientů s vazomotorickou rýmou signifikantní (p < 0,005). Možné posilující faktory zahrnovaly předchozí úraz nosu a extraezofageální manifestace gastroezofageální refluxní choroby.Bez ohledu na kauzální příčinu vedou v USA různé syndromy s rýmou k významné morbiditě. Podle National Rhinitis Classification Task Force je až 17 milionů Američanů postiženo nealergickou rýmou.5 Důkazní zpráva6 AHRQ odhaduje, že 20 až 40 milionů Američanů trpí alergickou rýmou, která se tak stává šestým nejčastějším chronickým onemocněním. Náklady na léčbu představují ročně nejméně 1,8 miliardy dolarů (zahrnují návštěvu lékaře a léky). Činí tak téměř 4 % ze 47 miliard dolarů ročně, které jsou v USA přímými náklady na léčbu onemocnění dýchacích cest.6 Celkové roční náklady na alergickou rýmu v polovině 90. let dvacátého století činily 5,6 miliardy dolarů a zahrnovaly i ztrátu produktivity zaměstnanců a společnosti.
...

Komentář

Autor: MUDr. Jan Kastner

Článek Patricie W. Wheeler pojednávající o vazomotorické rýmě představuje onen poměrně vzácný druh článků v odborné literatuře, který nazýváme review article, tedy jakýsi souhrn, revizi významných prací na dané téma. V této souvislosti bych zmínil článek autorek D. Lal a J. P. Corey v časopise Current Opinion in Otolaryngology & Head and Neck Surgery ze září minulého roku na obdobné téma (Vasomotor Rhinitis Update) a jejich srovnáním uvedl zčásti odlišný přístup amerických autorek při tvorbě review articles vycházející z rozdílného zaměření obou časopisů. Článek v Current Opinion poskytuje velký prostor revizi dosavadních znalostí příčin a diagnostiky vazomotorické rýmy, včetně pečlivého hodnocení článků na podkladě molekulárně biologických studií a jejich přínosu pro budoucí diagnostiku. Stručný výčet terapeutických možností klade důraz na tzv. „evidence based treatment“ (taktéž „evidence based medicine“), tedy léčbu založenou na důkazech. Tento důraz je vlastní i článku v American Family Physician, který je více orientován na praktické využití výsledků studií medicíny založené na důkazech pro pacienty a je určen zejména pro lékaře prvního kontaktu, v daném prostředí instituce rodinných lékařů. Pro komplexní pochopení současného stadia znalostí o vazomotorické rýmě je tedy ideální zkombinovat review article z časopisu akcentujícího využití výsledků studií v praxi s článkem, který pokrývá podstatu problému na jakési subcelulární, molekulární či molekulárně genetické úrovni, neboť tento výzkum představuje v současnosti jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů medicíny a vědy obecně a v budoucnu bezesporu ovlivní naše chápání chorobných stavů, jakož i diagnostické a terapeutické možnosti. Sluší se dodat, že pouhé shrnutí vědomostí v review article neznamená hlubší pochopení celé problematiky, ale je třeba uvedené odkazy na významné studie v článcích dále prostudovat. Tolik na úvod.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 1/2006, strana 36

Zdroj: