Výuka a věda nemohou soupeřit

Co vás vedlo k pořádání kongresu MORPHOLOGY?
Tento záměr nám byl přisouzen, protože každá z pořádajících společností má ve svých stanovách zakotvenu povinnost jednou za rok pořádat setkání k výměně vědeckých poznatků i úvah, jak vést a modernizovat výuku. Kdybychom se ohlédli do historie, pak šlo již o 43. anatomický kongres a 43. histochemické symposium. Před třemi lety se obě společnosti, tedy Česká anatomická společnost a Česká společnost histo- a cytochemická, spojily ke společné organizaci svých sjezdů, protože tyto obory mají k sobě blízko a navíc mnoho odborníků je členy obou společností. Dalším důvodem je fakt, že atraktivita kongresu stoupá s počtem účastníků, čehož tímto způsobem dosahujeme.Kongres přilákal i účastníky ze zahraničí…
Označení mezinárodní vyplývá už z pravidelné účasti slovenských kolegů. Konání kongresu jsme oznámili mezinárodnímu fóru a někteří účastníci na ně reagovali. Část zahraničních hostů jsme osobně pozvali a oni naše pozvání přijali. Jde většinou o odborníky, kteří s námi a s kolegy z dalších českých pracovišť dlouhodobě spolupracují na konkrétní problematice. Přivítali jsme zde účastníky, kromě již jmenovaných slovenských kolegů, také z USA, Japonska, Německa, Polska a Rumunska. V Anatomickém ústavu se sešlo na kongresu téměř dvě stě odborníků.Kterých aktivních účastníků a přednášek si nejvíce ceníte?
Profesorka Maya Sieber-Blum z Medical College of Wisconsin zde přednášela o genovém profilu kmenových buněk; jsme rádi, že jsme mohli vyslechnout prezentaci profesora Harolda Rüdigera z Würzburgu, který je žijící legendou v oblasti lektinů – proteinů, které specificky rozeznávají sacharidové složky buněk. Profesor Klaus Baumann, fyziolog z Hamburku, se zabýval definicí funkce mechanoreceptorů v kůži a pohybovém aparátu. S profesorem Zdeňkem Halatou, který působil taktéž v Hamburku a v současnosti pracuje na částečný úvazek i u nás, přednesli přehled struktury, nomenklatury, lokalizace a funkce těchto mechanoreceptorů. Přidala se k nim japonská kolegyně, která v konfokálním mikroskopu zpracovává kvantitativní údaje o rozložení receptorů v dané lokalitě. Ve výčtu bychom mohli pokračovat. Kongres byl rozčleněn do několika symposií, která poskytovala přehled o trendech v jednotlivých oborech v širokém kontextu, aby byly srozumitelné i pro účastníky s jiným zaměřením. Kromě klinické a experimentální morfologie tu zazněly bloky přednášek věnované kmenovým buňkám, novým trendům v onkologii, tématu časné morfogeneze a také problematice samotné výuky morfologickým oborům.V čem spatřujete přínos kongresu pro vaši každodenní práci?
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2006, strana 10

Zdroj: