Výzkum kožního mikrobiomu může zlepšit život pacientů s atopickou dermatitidou

Kožní mikrobiom hraje významnou roli v patogenezi atopické dermatitidy, stále ale není plně objasněno, jak přesně jednotlivé mikroorganismy interagují s imunitním systémem hostitele a jak tyto interakce cíleně ovlivnit terapeuticky, říká MUDr. Terézia Thomová, lékařka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Se svou pilotní výhledovou studií o vlivu systémové terapie na kožní bakteriom u pacientů s atopickou dermatitidou publikovanou v Journal of Investigative Dermatology byla finalistkou letošních cen Medis Awards v oboru dermatologie.

• Jakou roli hraje kožní mikrobiom u pacientů s chronickým kožním onemocněním, a specificky při atopické dermatitidě?

Kožní mikrobiom představuje zásadní součást patofyziologie atopické dermatitidy, protože se podílí jak na udržování integrity kožní bariéry, tak na regulaci imunitní odpovědi. U pacientů s tímto onemocněním dochází k narušení rovnováhy mikroorganismů na povrchu kůže, tedy k takzvané dysbióze, která se projevuje sníženou diverzitou mikrobiálních druhů a současným přemnožením patogenních bakterií, zejména Staphylococcus aureus. Toto narušení není pouze důsledkem zánětu, ale aktivně se podílí na jeho udržování a zhoršování, čímž vytváří začarovaný kruh mezi poruchou kožní bariéry, imunitní dysregulací a mikrobiální nerovnováhou. Mikrobiom tak není pouze pasivním markerem onemocnění, ale aktivním hráčem ovlivňujícím jeho průběh i závažnost.

• Zkoumali jste vliv systémové terapie na kožní bakteriom u pacientů s atopickou dermatitidou. K jakým závěrům jste došli?

V rámci naší prospektivní šestiměsíční studie jsme sledovali změny kožního bakteriomu u pacientů léčených různými terapeutickými přístupy a zjistili jsme, že jednotlivé typy léčby mají na mikrobiální prostředí kůže výrazně odlišný dopad. Nejvýraznější efekt byl pozorován u dupilumabu, který vedl k rychlé a výrazné redukci Staphylococcus aureus již v prvních měsících léčby a současně k posunu mikrobiomu směrem ke zdravější rovnováze. U pacientů léčených inhibitory JAK jsme rovněž zaznamenali klinické zlepšení a pokles Staphylococcus aureus, nicméně tento efekt byl méně výrazný a nastupoval s určitým časovým odstupem. Naproti tomu u cyklosporinu A a intermitentně podávaných lokálních kortikosteroidů sice došlo ke zlepšení klinického stavu, ale bez významné a dlouhodobé změny ve složení kožního mikrobiomu. Důležitým poznatkem je, že klinická odpověď a normalizace mikrobiomu nemusejí probíhat paralelně, což naznačuje, že jednotlivé terapeutické přístupy ovlivňují patofyziologii onemocnění odlišnými mechanismy.

• Je k této otázce potřeba další výzkum, nebo je namístě už tyto závěry promítnout do klinické praxe?

Vzhledem k tomu, že se jedná o pilotní studii s omezeným počtem pacientů, je další výzkum nezbytný, zejména s cílem potvrdit tato zjištění na větších a heterogennějších souborech a lépe porozumět mechanismům, které za pozorovanými změnami stojí. Současně však naše výsledky už teď přinášejí klinicky relevantní informace, které mohou podpořit individualizaci léčby. Ukazuje se, že při volbě terapeutické strategie by mohlo být přínosné zohlednit nejen míru klinického zlepšení, ale také schopnost dané léčby obnovit mikrobiální rovnováhu, což může mít význam pro dlouhodobou stabilitu onemocnění a prevenci relapsů.

• O mikrobiomu se v posledních letech hodně mluví, nakolik je to v dermatologii už prozkoumaná oblast?

Výzkum kožního mikrobiomu zaznamenal v posledních letech dynamický rozvoj, zejména díky zavedení moderních molekulárních metod, jako je sekvenování 16S rRNA, které umožňuje detailní analýzu mikrobiálních komunit. Přesto však zůstává tato oblast v dermatologii relativně mladá a řada klíčových otázek ještě není zodpovězena. Zatímco dnes už poměrně dobře rozumíme tomu, že mikrobiom hraje významnou roli v patogenezi atopické dermatitidy, stále není plně objasněno, jak přesně jednotlivé mikroorganismy interagují s imunitním systémem hostitele a jak tyto interakce cíleně ovlivnit terapeuticky. Lze tedy říci, že navzdory rychlému pokroku zůstává před námi rozsáhlý prostor pro další výzkum.

• Co vše může ovlivnit kvalitu a diverzitu kožního mikrobiomu?

Kvalita a diverzita kožního mikrobiomu je výsledkem komplexní interakce mezi hostitelem a jeho prostředím, přičemž zásadní roli hraje stav kožní bariéry a imunitní regulace. U pacientů s atopickou dermatitidou dochází k narušení bariérové funkce epidermis a k dominanci typu 2 zánětlivé odpovědi, což vytváří prostředí podporující růst patogenních bakterií, zejména Staphylococcus aureus. Významný vliv má také samotná léčba, jak ukazuje naše studie, kdy cílené terapie zaměřené na specifické imunitní dráhy mohou mikrobiom ovlivňovat odlišně než tradiční nespecifická protizánětlivá léčba. Mikrobiom je tedy dynamický systém, který reaguje jak na vnitřní faktory organismu, tak na terapeutické zásahy.

• Jak velký pokrok sledujeme v posledních dvaceti letech v léčbě atopické dermatitidy?

Za posledních dvacet let došlo v léčbě atopické dermatitidy k zásadnímu posunu, a to především díky lepšímu pochopení imunologických mechanismů onemocnění. Zatímco dříve byla léčba založena převážně na nespecifických imunosupresivech, která tlumila zánět bez cíleného zásahu do patogeneze, dnes máme k dispozici moderní cílené terapie, jako jsou biologika a malé molekuly inhibující specifické signální dráhy. Tyto léky nejen zlepšují klinické příznaky, ale, jak naznačují naše výsledky, mohou také ovlivňovat mikrobiální prostředí kůže, což představuje další rozměr jejich účinku. Tento pokrok významně zlepšil možnosti dlouhodobé kontroly onemocnění i kvalitu života pacientů.

• Co může výzkum kožního mikrobiomu přinést do léčby atopické dermatitidy do budoucna?

Výzkum kožního mikrobiomu má potenciál zásadně ovlivnit budoucí přístup k léčbě atopické dermatitidy, zejména ve směru personalizované medicíny. Lepší porozumění vztahu mezi mikrobiomem, imunitním systémem a kožní bariérou může umožnit identifikaci biomarkerů predikujících odpověď na léčbu a pomoci lékařům volit terapii na míru konkrétnímu pacientovi. Zároveň se otevírá možnost vývoje nových terapeutických strategií zaměřených přímo na modulaci mikrobiomu, ať už prostřednictvím cílených léčiv, nebo jiných intervenčních přístupů. V konečném důsledku by tak tento výzkum mohl přispět nejen ke zmírnění symptomů, ale i k dosažení dlouhodobé remise a zlepšení celkové kvality života pacientů s atopickou dermatitidou.