Začíná éra odhalování nádorů na základě krevních testů

Nová éra včasného odhalení onkologických onemocnění pomocí krevního testu může změnit paradigma screeningu karcinomů. Nové testy dokáží z nádorové DNA v krvi detekovat běžný signál zhoubného bujení u více než 50 typů nádorů. Nejnovější data prezentovaná na letošním kongresu ESMO (Evropská společnost pro lékařskou onkologii), který se konal v Paříži od 9. do 13. září, jsou prvním krokem k včasnému odhalení dříve obtížně zjistitelných malignit.

Lékaři, poskytovatelé péče a plátci se musejí připravit na zásadní posun ve včasném odhalení nádorového onemocnění, které ovlivní téměř každou fázi onkologické diagnostiky a léčby. „Nová data podporující přesnost krevních testů MCED (multi‑cancer early detection) prezentovaná na kongresu ESMO 2022 mají hlavní důsledky pro budoucí poskytování onkologické péče,“ zdůrazňuje vědecký spolupředseda ESMO 2022 prof. Fabrice André s tím, že onkologickou péči je potřeba zintenzivnit a nově definovat včasnou detekci nádoru a poskytování péče. „Pokud tento test bude v budoucnu fungovat, bude to pro pacienty dobrá zpráva, ale většina onkologických center není zatím vybavena pro rozšíření operací pro další stovky pacientů např. s raným stadiem karcinomu pankreatu,“ dodal.

S touto přelomovou studií podle něho přichází potřeba „probudit“ nemocnice, aby viděly, co se stane za deset let, a začaly již nyní školit kolegy a odpovídajícím způsobem měnit svoji infrastrukturu. „Je povinností odborných společností, jako je ESMO, zvýšit povědomí o tom, že během příštích pěti let budeme potřebovat více lékařů, chirurgů a sester spolu s větší diagnostickou a léčebnou infrastrukturou, aby se postarali o narůstající počet lidí, kteří budou identifikováni testy včasné detekce MCED,“ vysvětlil prof. André, ředitel výzkumu ve společnosti Gustave Roussy Cancer Centre, Villejuif ve Francii, a nově zvolený budoucí prezident ESMO pro období 2025–2026. Podle něho je do rozhodování o nových způsobech péče nezbytné zapojit všechny zainteresované strany.

„Musíme se dohodnout, kdo bude testován a kdy a kde budou testy prováděny, a předvídat změny, které nastanou v důsledku těchto testů, např v diagnostice a léčbě lidí s karcinomem slinivky a jinými malignitami, které jsou dosud obvykle diagnostikovány až v mnohem pozdější fázi,“ dodává.

Nově vyvíjené testy MCED mohou detekovat běžný signál nádorového onemocnění u více než 50 různých typů malignit a předpovídat, odkud signál v těle přišel. Tento signál vzniká na základě malých sekvencí v krvi cirkulující nádorové DNA (ctDNA), které mají odlišné některé metylační vzorce proti nenádorové DNA.

Studie PATHFINDER

Studie PATHFINDER je prospektivní studie, která na screeningové populaci hodnotila klinickou proveditelnost testu MCED. Zveřejněné výsledky ukazují, že test MCED odhalil signál zhoubného onemocnění u 1,4 procenta (92/6 621) účastníků ve věku 50 let a více, u nichž nebylo známo, že by měli onkologické onemocnění. To bylo později potvrzeno u 38 procent pacientů (35/92). Z 6 290 lidí bez onkologické diagnózy jich mělo 99,1 procenta negativní výsledek testu (specificita 99,1 % – 6 235/6 290). Mezi těmi s pozitivním výsledkem testu byl čas k dosažení diagnostického rozlišení (tj. k nalezení malignity nebo rozhodnutí, že neexistuje žádný důkaz malignity vyžadující další vyšetření) v mediánu 79 dnů. Mezi účastníky s pozitivním screeningovým testem bylo diagnostické vyšetření provedeno do tří měsíců u 73 procent z nich. Testování MCED bylo proveditelné v ambulantní praxi bez významných nežádoucích účinků a s pozitivní prediktivní hodnotou přibližně 40 procent.

„Výsledky jsou prvním důležitým krokem pro testy včasné detekce nádorových chorob, protože prokázaly dobrou míru zachycení lidí, kteří měli malignitu, a vynikající míru specificity pro ty, kteří ji neměli. U lidí s pozitivním testem trvalo potvrzení diagnózy, pokud měli onkologické onemocnění, méně než dva měsíce, a pokud je neměli, trvalo to jen o něco déle, a to především proto, že se lékaři rozhodli provést zobrazovací studie a poté je o několik měsíců později opakovali, aby výsledek potvrdili,“ vysvětlila hlavní autorka studie onkoložka Deb Schragová z Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku.

Důležitým zjištěním podle ní bylo, že jen málo účastníků s falešně pozitivním screeningovým testem vyžadovalo více invazivních postupů, jako jsou endoskopie a biopsie. Toto zjištění by mělo pomoci rozptýlit obavy, že by testy MCED mohly způsobit škody tím, že by generovaly zbytečné procedury u lidí, kteří jsou zdrávi. Zároveň dr. Schragová zdůraznila důležitost pokračování dosavadních standardních onkologických screeningů, jako je screening karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu. Testy MCED se dále zdokonalují a ověřují, zejména např. u karcinomu pankreatu, karcinomu tenkého střeva a žaludku, kde v současné době nejsou k dispozici žádné možnosti screeningu.

„Tato studie naznačuje, že naděje v odhalení nádorů, které jsou v současné době nezjistitelné, je na obzoru. Samozřejmě je ale zapotřebí mnohem více práce a zkušenostmi s více vzorky se tyto testy zlepší. Testy musejí být sofistikované, aby ještě lépe rozlišily nádorovou DNA od veškeré ostatní DNA, která cirkuluje v krvi,“ uvedla dr. Schragová. Důležité podle ní je připomenout, že účelem onkologického screeningu není jen snížit výskyt nádorů, ale především snížit úmrtnost na zhoubná onemocnění. Zatím je ale předčasné dělat závěry o tom, jak testování MCED ovlivňuje mortalitu, která nebyla ve studii PATHFINDER měřena a vyžaduje dlouhodobé sledování.

Studie zveřejněná na kongresu ESMO 2022 je prvním prospektivním šetřením, které ukazuje, že test MCED může detekovat nádory u pacientů s dosud nediagnostikovatelným onemocněním. Předchozí studie používaly testy pouze u pacientů, u nichž byl nádor již diagnostikován. V současné době probíhá řada dalších klinických hodnocení, včetně velké randomizované klinické studie zahrnující 140 000 asymptomatických pacientů z Anglie, aby byla prozkoumána klinická účinnost testování MCED na celkové výsledky onkologické léčby. „Potřebujeme srovnávací studie napříč všemi typy malignit, abychom zjistili, zda test včasné detekce ovlivňuje morbiditu a úmrtnost. Potřebujeme také vědět, jaký přínos mají testy pro pacienty a jak s nimi výsledky diskutovat,“ řekl prof. André. Navíc je nutné také vědět více o malém podílu falešně pozitivních testů – výsledků MCED, které indikují přítomnost nádoru, ale standardní diagnostické postupy ji nepotvrzují. Odpovědi na některé otázky jsou podle odborníků potřeba co nejdříve, aby bylo možné např. vypočítat nákladový dopad zavedení testů MCED do běžné klinické praxe.