Ze sacubitril/valsartanu mohou profitovat nemocní v dalších zemích
Supramolekulární komplex sacubitril/valsartan (Entresto) je od nástupu inhibitorů ACE v devadesátých letech minulého století prvním lékem, který přináší zřetelný posun pro nemocné se srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí.
Zatím převažovalo jeho použití u pacientů v USA, rychle ale přibývají další země, kde je dostupný v běžné klinické praxi. Naposledy byla jeho úhrada z prostředků veřejného pojištění stanovena v Itálii a Německu, mimo Evropu pak v kanadské provincii Ontario. Podle práce zveřejněné letos v březnu na kongresu American Heart Association věnovaném prevenci a epidemiologii by optimální využití sacubitril/valsartanu mohlo v Kanadě (zemi s 33 miliony obyvatel) zabránit každý rok více než třem tisícům úmrtí nemocných se srdečním selháním. Již loni v časopise JAMA vyšla podobná práce, která vycházela z dat pro USA – ta došla k závěru, že důsledná implementace sacubitril/ valsartanu by ve Spojených státech ušetřila 28 484 životů ročně.
Sacubitril/valsartan je prvním a zatím jediným zástupcem nové lékové skupiny ARNI – antagonisté receptoru angiotensinu II a inhibitory neprilysinu. Jeho duální účinek je založen na současné inhibici systému RAAS sartanem a systému natriuretických peptidů sacubitrilem. Tento druhý účinek je dán blokádou neprilysinu – klíčového enzymu, který degraduje několik vazoaktivních peptidů, což vede k prodloužení příznivého diuretického, natriuretického a vazodilatačního působení zejména B‑natriuretického peptidu v krvi.
Tento přípravek byl schválen především na základě dvojitě zaslepené studie PARADIGM‑HF publikované v časopise New England Journal of Medicine. V ní bylo 8 442 nemocných se srdečním selháním třídy NYHA II, III a IV a ejekční frakcí pod 40 procent randomizováno do dvou větví. Primárním kompozitním sledovaným parametrem byla smrt z kardiovaskulárních příčin a hospitalizace pro srdeční selhání. Studie PARADIGM byla předčasně ukončena při mediánu sledování 27 měsíců, když bylo jasné, že pacienti léčení kombinací sacubitril/valsartan z této léčby výrazně profitují. V čase ukončení byly dokumentovány události zahrnuté v primárním cílovém ukazateli u 21,8 procenta nemocných s terapií sacubitril/ valsartan oproti 26,5 procenta nemocných na enalaprilu. Zemřelo 17 procent nemocných ve skupině se zkoumanou látkou oproti 19,8 procenta pacientů v kontrolní skupině. Sacubitril/valsartan rovněž redukoval riziko hospitalizace pro srdeční selhání a omezoval klinické symptomy srdečního selhání.
Základem léčby srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí je kromě režimových a dietních opatření optimalizovaná farmakoterapie. Ta je realizována stupňovitě podle přetrvávající symptomatologie a srdeční dysfunkce. Terapie u dosud neléčených pacientů má být zahájena betablokátory a inhibitory ACE s postupnou titrací dávky, souběžně jsou podávána diuretika k odstranění případných symptomů kongesce v plicním a systémovém oběhu. Máme se vždy snažit o dosažení maximální tolerované dávky betablokátorů a inhibitorů ACE. U pacientů tolerujících inhibitory ACE (nebo sartany), u kterých přetrvávají symptomy, pak platná doporučení uvádějí jako další možnost právě lékovou skupinu ARNI.
Zdroj: MT