Zločin a trest
Na otázku odpověděl experiment s 23 mladými muži v průběhu jednoduché ekonomické hry Konec smlouvání.
Hráči A obdrželi 100 měnových jednotek. Obnos rozdělili na dva podíly. Velikost podílů záležela jen na jejich rozhodnutí. Příjemci, hráči B, měli dvě možnosti. Někteří z nich museli přijmout, co se jim nabídlo. Jestliže měli jiní příjemci pocit, že nabídka není dostatečně velkorysá, mohli nabízený podíl odmítnout a současně hráče A potrestat tím, že mu zabavili část jeho peněz, nebo dokonce všechny. Před vlastní hrou se dárci i příjemci dozvěděli, zda trestání bude nebo nebude součástí hry. Kromě toho hráči vyplnili dotazník, jenž zkoumal, do jaké míry jsou nositeli macchiaveliánských vlastností, tedy sobectví a oportunismu doprovázených vyšší sociální inteligencí i schopností podvádět a manipulovat.
Činnost mozku dárce byla sledována funkční magnetickou resonancí. Hrozba za narušení sociální normy, za niž se implicitně považuje rozdělení částky rovným dílem, aktivovala v dárcově mozku dvě oblasti prefrontální kůry: jednak pravostrannou dorsolaterální, ta je na zevní ploše přední části čelního laloku, jednak pravou i levou zevní orbitofrontální, která je na jejich spodní ploše. Čím více dárci dodržovali sociální normu, tím byla aktivita všech těchto tří korových oblastí vyšší. Čím bylo skóre macchiaveliánských rysů jejich osobnosti vyšší, tím byla vyšší míra činnosti jejich zevní orbitofrontální kůry. Zajímavým, z jiných experimentů známým výsledkem je, že náhrada příjemce počítačovým programem znamenala nižší míru aktivity zmíněných oblastí dárcovského mozku. Intenzivněji odpovídáme na lidi než na umělý systém.
Předpokládá se, že individuální rozdíly v sociální přizpůsobivosti odpovídají individuálním rozdílům činnosti této sítě. Prefrontální korové systémy vyzrávají až koncem dospívání, u mnoha lidí až v rané dospělosti. Přepokládá se, že neuronální systém sociální přizpůsobivosti funguje u dětí, dospívajících lidí a některých mladých dospělých „nezrale“. U psychopatů se předpokládá jeho odchylná funkce, není však jisté, zda půjde o kvantitativní nebo kvalitativní rozdíly. Obojí ukáže další výzkum.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2008, strana A4
Zdroj:
