Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 21. červenec 2019 | Svátek má Vítězslav

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Naději už jsme ztratili

Naději už jsme ztratili

17.12.2009 06:57
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: MUDr. Tomáš Rozsíval
"Bohužel, přestal jsem být po zhruba 15 letech aktivit v různých spolcích, a to se týká i ČLK, jakkoliv aktivním přispěvatelem, kritikem, ale i navrhovatelem jakýchkoliv změn v našem zdravotnickém systému. Všichni volají po "systémových změnách", ale popravdě řečeno nikdo konkrétně neví, co to znamená a hlavně, jak to zařídit, aby to tady systémově klapalo," píše MUDr. Tomáš Rozsíval pro MT...

Blogy MT

Bohužel, přestal jsem být po zhruba 15 letech aktivit v různých spolcích, a to se týká i ČLK, jakkoliv aktivním přispěvatelem, kritikem, ale i navrhovatelem jakýchkoliv změn v našem zdravotnickém systému.

Dnes vidím tu hrůzu, kterou popisuje Bulletinu SAS, o tom, co se dnes a denně odehrává ve zdravotnictví na Slovensku, ale pomalu už i u nás, a jsem šťasten, že se už toho pomalého rozvratu a pomalé eroze, kterou chystají levičáci, jimiž jsou ke své škodě většinou i sami lékaři, aktivně nemusím zúčastnit.

Všichni volají po "systémových změnách", ale popravdě řečeno nikdo konkrétně neví, co to znamená a hlavně, jak to zařídit, aby to tady systémově klapalo.

Za pár let půjdu do důchodu, moji ordinaci nikdy neprodám, protože nebude komu. V mé ordinaci siotevře svoji provozovnu Modrá pyramida, nebo solná jeskyně. Tedy pokud to ode mne vůbec někdo koupí alespoň za tu cenu, co jsem do své ordinace investoval já během své aktivní činnosti od roku 1992. Obávám se, že to bude, navzdorypanu ing. Elisovi, kterýpíše o prodejích lékařských ordinací na internetu s velkým nadšením, heroický akt. Nesdílím jeho entusiamus.

Poté, co jsem si přečetl novou úhradovou vyhlášku na rok 2010, v níž s velkým a radostným křikem jásáte nad navýšením hodnoty bodu odva haléře (to už tu přece jednou bylo)a své úsilí o ozvednutí kredibility lékařského stavu vyčerpáváte na zbytečném, vysilujícím boji s administrativními velrybáři na pražských ouřadech, ztratil jsem iluze doslova a do písmene. A zřejmě nikoliv sám.

Všimněte si, že na různé odborné akce už téměř nikdo nejezdí, kroměPražáků. Většina z nás, od Hrozenkova, až po Hrčavu, totiž ztratila jakoukoliv naději, že se ještě během našeho aktivního medicínského života, podaří cokoliv změnit k lepšímu. (Výjimku jako vždy tvoří kolega Flašar.)

Pokud tedy dva haléře považujete za svůj úspěch, tak to já osobně, pro sebe,považuji za obrovský úspěch, že se mi individuálně a po dlouhých letech zdařilo přesvědčit za pomoci dr. Červenky a některých velmi rozumných lidí na ústředí VZP, vč. kolegů ze SAOF, abychom mohli v ORL oboru obecně vykazovat tzv. dětské ORL kódy.

Z neznámých mi důvodů byly totiž zatím přiklepnuty pouze kolegům, kteří se označovali za tzv. dětské otolaryngology, jelikož kdysi za komunistů získali nástavbovou atestaci z tohoto oboru.

Naštěstí někteří úředníci-lékaři, pochopili, že každý z nás dělá celý život v těch ambulancích tisíce dětí. A je katastrofální nespravedlnost tyto lékaře diskriminovat. Rovněž prosazení endoskopických vyšetřovacích metod v ambulancích považuji spolu s kolegou Žalmanem z Kroměříže za svoji osobní hřivnu a přínos pro obor.

Ostatní už mne vůbec nezajímá a nemám ani nejmenší chuti jezdit po zcela zbytečných sjezdech, kde tvoříme pouze jakousi štafáž většinou pro pražské kolegy, kteří touží po funkcích, mají čas, znalosti, kontakty a silný žaludek pro boj s hydrou byrokracie a zkorumpovanci na ministerstvech.

Vystoupil jsem i z naší tzv. odborné lékařské společnosti, která se vybarvila jako nejhorší koryfej jakéhokoliv režimu a soustředila se výlučně na osobní prebendy. Těmto lidem své příspěvky posílat nebudu. Pro lékaře jako celek neudělali vůbec nic.

Mohu jen konstatovat, že většina kolegů od nás ze Severní Moravy a Slezska, tedy ti v mém věku, jsou již zhnuseni a jen trpně očekávají, co na ně už zase brzy spadne.

Mnozí vzdali dokonce i jakýkoliv boj formou různých odvolávání se proti rozhodnutím VZP a rezignovali i na snahu rozporovat regulace, protože zjistili, že VZP si vždy najde důvod, kterým nás utluče.

Jediné, co na VZP nohsledy kdy platilo, bylo to, že jsem si ke každé revizi zaplatil advokáta a zapnul jsem veřejně nahrávací přístroj. Jedině tak jsem docílil toho, že se ti kolegové, kteří se i po sedmdesátce věku ještě dokáží živit v Pojišťovnách jako revizáci, velmi rychle stáhli zpět a dali nám pokoj.

Nicméně stále ještě přede mnou leží neuzavřená revize z roku 2007, která již asi nikdy nebude uzavřena. Jim to je jedno, i když je to právně otevřená kapitola, jednoduše mi sebrali peníze i tak, ačkoliv pro to neměli právně revizi uzavřenu. Oni jsou stále na tahu, ale možná čekají, že já dřív natáhnu bačkory, nebo možná oni.

Nechci vám brát iluze, ale sami vidíte, že se děje cosi zásadního. Jde o krizi důvěry a obecnou rezignaci na schopnost lékařského stavu, nenechat z nás neustále dokola dělat blbce. Mnozí jsme si naivně mysleli, že se kvůli takové samozřejmosti musíme institucionalizovat. Ale to byl fatální omyl, přátelé. Od nynějška každý sám za sebe! A proto ten nezájem na jakýchkoliv sjezdech. Prostě ten stádní instinkt už přestal fungovat. Teď funguje "basic instinct"!

Zatímco jedni se v potu tváře honí a dřou o body v ordinacích, druzí schůzují v Barceloně za naše peníze, třetí se přetahují s politiky v Parlamentu a další si kupují další a další tituly.

Naposledy je vidět ta erupce různých těch PhD, kdy už pomalu každý sekundář z obyčejné okresní nemocnice bez tohoto apendixu má pocit méněcennosti, nebo si velký doktorát udělá jen tak bokem při přípravě ve svém "vzdělávacím kmeni" v rámci dokonale zmršeného systému vzdělávání. Když už musejí dělat zadarmo a naplno v úvazku 0,2 tak toho využijí k získání doktorandského titulu.

Ale k čemu a o čem to proboha je? Takový "velký doktor" sedne k počítali a metodou CTRL+C a CTRL+V napíše např. "odbornou knížku" na úrovní nauky o lidském těle pro sedmou třídu základní školy a kamarádi z těch fakult mu přiznají titul. Dokáží z toho všichni svým způsobem profitovat celý život a přitom nic nového vědění nepřinesli. Jenom si pořád na cosi hrají. Je to systémové? Ani bych neřekl.

Je toho tolik, co se mi nelíbí, že bych nejraději vyzval ještě další a další kolegy, např. z Ostravy, aby se připojili a zkusili ještě vykreslit i svoje názory na současné dění. Věřte, že by to asi nebylo čtení povzbudivé.

A pokud se náhodou mýlím a vstanou noví bojovníci, tak nechť se tak stane z popele bájného Fénixe, sežehnutého a očištěného.

Přeji Vám všem hodně zdraví. Úspěch je věcí relativní a jak vidno, každý z nás má jinou představu o míře a způsobu jeho dosažení.

Krásné vánoce!

MUDr. Tomáš Rozsíval, www.tribune.cz



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky