Za profesorem Zdeňkem Mařatkou
Ve středu 24. března zemřel v požehnaném věku nedožitých 96 let prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc., prezident Evropské společnosti trávicí endoskopie (1976 až 1980), prezident Evropské koloproktologické společnosti a předseda České gastroenterologické společnosti JEP (1990 až 1994). Do roku 1957 působil na II. interní klinice VFN v Praze (od roku 1948 jako zástupce přednosty), po nuceném odchodu z univerzitního pracoviště pracoval v letech 1958 až 1984 v Nemocnici Na Bulovce, kde se stal přednostou II. interního oddělení. Profesor
Zdeněk Mařatka se narodil v roce 1914 v rodině slavného sochaře Josefa Mařatky. Umělecké prostředí v něm probudilo nejen silný vztah k hudbě, ale dalo mu dle jeho vlastních slov pevné etické zázemí, jež se spolu s nadáním pro přírodní vědy spolupodepsalo na jeho volbě studia medicíny. Promoval na LF UK v roce 1939, a jelikož jej vždy zajímal vztah nemocného k jeho bolestem, pacientova osobnost a individualita, vybral si za životní poslání obor vnitřního lékařství. Bohatě v něm využíval znalosti získané na psychiatrických a neurologických pracovištích k formulování a aplikaci dnes psychosomatického pohledu.
Protože byl hluboce internisticky vzdělán, stal se již v roce 1945 zakládajícím členem České gastroenterologické společnosti, v roce 1969 vedoucím redaktorem časopisu Čs. gastroenterologie a výživa, zakládajícím členem evropského Gastroklubu a v tomtéž roce 1969 byl také jmenován profesorem vnitřního lékařství.
Prof. Mařatka je autorem řady monografií, opakovaně vydávaných u nás i v cizině, a dalších přečetných publikací. Od roku 1947 se táhne dlouhá linie jeho studijních pobytů v zahraničí na renomovaných pracovištích a účasti na zahraničních kongresech, kde také často přednášel. Obdržel též četná vyznamenání, z nichž si osobně nejvíce vážil Zlaté medaile Karlovy univerzity a Ceny J. E. Purkyně České lékařské společnosti.
Dlouhý život prof. Mařatky rámovalo, jak sám říkal, osm politických režimů, což se díky jeho pevným lidským a občanským postojům nemohlo nepodepsat na jeho kariéře. Kromě zmíněného nuceného odchodu z univerzitního pracoviště jej potkalo také odebrání profesorského titulu v roce 1973 a zákaz cest do tzv. kapitalistických států. Plné rehabilitace se dočkal v roce 1990 a o sedm let později vydal své Paměti, v nichž zachytil četné peripetie svého bohatého odborného, rodinného i občanského života. Odkaz profesora Zdeňka Mařatky dalece přesahuje hranice oboru vnitřního lékařství a zůstane navždy spjat také s osudy a morálními dilematy intelektuála ve 20. století.
Zdroj: Medical Tribune
