Korupce je kriminalita bílých límečků
Boj proti korupci, lobbismu a privatizaci veřejné moci se stal oblíbeným heslem snad všech politických stran ve volební kampani pro květnové parlamentní volby. Uvidíme, co byly volební sliby, a co vážně míněná a prosaditelná opatření.
Podle příspěvku od organizace Transparency International, který byl uveřejněn v Medical Tribune, ztrácí ročně české zdravotnictví zhruba 4 miliardy Kč z důvodu porušování zákona o veřejných zakázkách a nedostatečného používání soutěžních metod při obstarávání zboží a služeb
Řekněme si rovnou, že to je v podstatě jen viditelný vrchol ledovce vztahů ve zdravotnictví s výraznými korupčními riziky.
Neprůhledné a komplikované vztahy ve zdravotnictví často vedou k vytváření příležitosti pro chování korupční či alespoň chování s korupcí hraničící.
Jde nejen o veřejné zakázky, ale také o rozdělování dotací a grantů. Jde o otevřené skryté korumpování lékařů dodavateli léků a zdravotnické techniky.
Jde o korupční vztahy mezi pacienty a lékaři. Jde o vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Jde o stanovení úhrad u léčiv. Jde o nadměrně zpolitizované obsazování nejvyšších pozic ve zdravotnických zařízeních, zdravotních pojišťovnách, komisích či radách.
Někdy s dobrým úmyslem byrokratické postupy sami tak zkomplikujeme, že místo omezení korupce pro ni vytváříme možnosti pro pohyb na hranici nesrozumitelného zákona.
V takovém prostředí se s korupcí bojuje velmi těžko. Nezapomínejme, že korupce je typicky kriminalita bílých límečků. Jde tedy o chování, které je obvykle velmi sofistikované, využívá nedokonalosti zákonů, je těžko prokazatelné.
Korupci neomezíme tím, že odhalíme jednoho či více pachatelů. Tím se nic nezmění, i když přiznávám, že nějaký monstrproces může občas pomoci. Musí jít o dlouhodobou a soustavnou činnost státu k omezování korupčních rizik a oslabování rizikových zájmových uskupení na všech úrovních. V předvolební době může k oslabení korupčních skupin přispět i volič výměnou zkorumpované politické reprezentace.
Konkrétní opatření budou nejčastěji směřovat na maximální transparentnost veřejných zakázek, zřejmě realizované ve vhodné elektronické formě. Někteří propagují zákaz pro firmy akciemi na doručitele. To je však příliš přeceňované, neboť cesta jak toto obejít se vždy najde. Spíše bych se klonil k obecnějšímu vymezení, že jakákoli neprůhlednost firmy je důvodem k vyřazení zakázky, ať už jde o jakoukoli právní formu.
V případě zakázek od veřejného sektoru by mělo být výrazně omezeno obchodní tajemství. Větší transparentnost platí i pro všechna ostatní rozhodnutí v sektoru a především o stanovení takových postupů, aby byla možná zpětná přezkoumatelnost.
V případě nevyhnutelného vzniku čekacích listin by měl být stanoven závazný postup, jak se čekací listina vede a jak se stanovuje pořadí. V případě vztahu mezi lékaři a dodavatelskými firmami musí jít o celý souhrn opatření, tam žádné jednoduché pravidlo nepomůže. Lobbing bude existovat, ale i ten má svá pravidla.
Zdravotnictví je zřejmě z hlediska složitosti vnitřních struktur a vztahů nejkomplikovanějším odvětvím národního hospodářství. Z toho důvodu se určitému riziku korupce nevyhneme.
Nikdo ani nečeká, že korupce přestane existovat, takové zázračné protikorupční očkování neexistuje. Jde o to, aby z jakéhosi tolerovaného, očekávaného vzorce korupčního chování se stala výjimka. Nepomohou jen zákony a kontroly, ale zvýšení úrovně morálky. Morální lidé nepřekračují ani nedokonalé zákony. Nikoliv proto, že se to nesmí, ale protože se to prostě nedělá.
doc. Martin Dlouhý, www.tribune.cz
autor vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze
Zdroj: www.tribune.cz