Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 26. únor 2021 | Svátek má Dorota

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Novela zákona (do) džungle

Novela zákona (do) džungle

09.02.2011 07:59
Zdroj: www.tribune.cz
Autor: prof. MUDr. Jan Žaloudík
Na scénu opět přichází novela zákona 95/2004 o specializačním vzdělávání lékařů. Přinese zákon konečně zákon? Mnohým je třeba smutný stav věcí připomenout, třeba i takto: Rybáři vědí, že stará větší štika klidně sežere menší mladou štiku. Vývojově vyspělejší savci se už o mláďata starají. Vývojově nejvyspělejší savec člověk se o mláďata stará ještě lépe, případně jak kdy, někdy i špatně.

Blogy MT

I vdžungli může být pohoda, když se chování novelizuje.

Zákon 95/2004, podle něhož se mladá lékařská generace měla vzdělávat, dozrávat a dosahovat specializované způsobilosti samostatného lékaře se už od počátku nepovedl. Byl vlastně nekonzumovatelný. Ministrující lékaři se jím příliš nezabývali. Vpřípadě nutnosti svěřili interpretace zákona desorientovaným úředníkům. Vočích některých manažerů velkých nemocnic se místy dokonce objevoval dravčí lesk touhy přiživit podnik dalšími státními dotacemi, určenými na vzdělávání mladým, bezbranným.

Vzrušení manažerů znových příležitostí bylo pak ještě upevněno nevolnictvím mládeže vazalskými smlouvami a pokořením zákoníku práce rozpory mezi prací vskutku vykonávanou a úvazkově zaplacenou. To vše za právní podpory, neboť bratři právníci nejsou vždy správníci. Právo káže jednat právně, nikoli vždy správně. Také překlenovací sestra ministryně, odskočivší si zředitelské funkce, se lékařské mládeži iniciativně pomstila stanovením poplatku za atestační zkoušku. Zcela vduchu poplatkového myšlení poplatkové doby.

Rybáři však také vědí, že štiky nejsou žádní myslitelé. Skočí na cokoli lesklého. Chytí se ochotně na obyčejnou třpytku, což je jen kousek lesklého plechu, který má ovšem háček. Háček třpytky s háčkem je vtom, že se na něj štika chytí, vytažena zkalných vod se cuká a opožděně diví, že ji háček ani lesklý plíšek nenasytil. Že zákon džungle specializačního vzdělávání výrazně přispěl k revoltě mladých lékařů, o tom není vůbec pochyb.

Náš nynější pan ministr moudře přislíbil vnesení zákona do džungle nápravou onoho zákona džungle. Náprava zákona džungle vzákon obyvatelům džungle prospěšnější již prosakuje, byť až nyní po půlroční píli. Když to půjde dobře, schválí se tak zhruba za devět měsíců od prvních novelizačních slibů.

Možná je devítiměsíční těhotenství pro porod nápravných myšlenek nutné, asi ve snaze vyhnout se potratu. Nepochybně se však nyní musejí role sudiček při porodu kýžené novely zákona chopit hlavně jeho konzumenti, tedy mladí lékaři. Vdlouhém čekání na dobro se již dokonce zbavili obrazu reptajícího davu a občansky se sdružili jako Mladí lékaři o. s. Doufám, že jsou si svého historického poslání vědomi, protože všichni jejich starší kolegové akademičtí i komoroví, ministerští či ředitelští vdosavadní sedmileté bažině nápadů a nedohod fatálně selhali.

Novela zákona bude lepší než originál a snad aspoň konzumovatelná. Přesto však i ona obsahuje řadu nejasností a neurčitostí. Pracoviště se mají i nadále, cituji, akreditovat pro specializační vzdělávání nebo doplňkové praxe nebo certifikované kurzy. Dotace pro první dva roky vzdělávání mají následovat residenta na jeho pracoviště.

Na které, když první dva roky stráví resident kroužením leckde? Má specializační vzdělávání i část teoretickou či jen praktickou a praxi každodenní nebo i doplňkovou? Bude základem ona každodenní praxe na domovském, třeba dobře zavedeném okresním pracovišti pod dohledem primáře nebo jím bude programový hybrid turistiky po fakultních nemocnicích a jen sporadických pobytů doma? A co teoretické kurzy? Budou? Nebudou? Hlásí se knim jen lékařské fakulty nebo jako dříve i neexistující, leč dotačně fungující doškolovací ústav?

Je onouzákonně tajemnou pověřenou institucí IPVZ, který nakonec (možná naštěstí) vše přežil? Bude dožívat nebo naopak ožívat? A co znamená pro lékařské fakulty zákonem přiznaná role poradenská a konzultační, případně výtvarná při vytváření atestačních otázek? Kdo zajistí honorovanou administrativu celého systému vzdělávání?

Fakulty, jak se domnívají? Nebo IPVZ , jak si tato pověřená instituce také myslí? Či kancelář ministerstva, jak si asi ani nemyslí? Nebo bude pověřena konat toto dílo za desítky milionů někým přihraná paneláková společnost jako donedávna? Je spokojena Česká lékařská komora se svou účastí vsystému, respektive vakreditačních komisích? Jak zajistí nový zákon dosavadní školence, bloudící systémem, když má platit až pro nové? Kdy budou zcela zrušeny nevolnické kvalifikační dohody? Kdy se zruší poplatek juráskovného za atestace? Nebo nezruší?

Bude dobré zodpovědět tyto otázky dříve, než přijdou na přetřes parlamentních matadorů, kteří detaily vnímat ani rozebírat nebudou smyšlením nastaveným na hodnotu 118. Detailem pro ně bude totiž celý samotný zákon vnášený do nepřehledné džungle zapodvědomé neradosti zlékařské rebelie. Veřejnost i její zákonodárci totiž stále žijí vomylu, že vmedicíně jde především o peníze, nové léky a úžasné přístroje. Nepochopena zůstává klíčová role vzdělanosti a kvalifikace lékařů pro stabilitu a kvalitu celého systému.

Skeptik to může vidět i tak, že co si teď nepohlídají lékaři mladí, mlýnskými kameny současnosti deklasovaní, to jim jejich starší, mnohdy privilegovaní kolegové nedobudou. Instinkt péče o mladé se totiž vytrácí skrmnými dávkami a klecovými privilegii chovanců zooparku.

Požadavek mít ve věcech jasno není kverulantstvím, je přirozený. Bylo by přirozené, aby se znového zákona dalo ještě vyčíst, kam se má absolvent medicíny přihlásit, jak pobude na svém domovském pracovišti, jaké jsou na něj požadavky jinde, za co bude platit on, komu a proč, kdo jemu, a proč, čemu poslouží státní dotace na jeho vzdělávání, bude-li či nebude IPVZ, jaká bude role lékařských fakult a co je fakticky míněno onou pověřenou institucí. Odpovědi na tyto přirozené otázky by se přirozeně vešly na pouhou stránku.

Pak by bylo přirozeně jasno a novela zákona všem pomůže. Bude jistě vítané a přirozené, co je nyní nepřirozené, když pouhý letáček či stránku na webu sinstrukcemi o zákonných podmínkách specializačního vzdělávání dostane každý absolvent medicíny při promoci jako dar univerzity rozumu ve státě rozumu. Racionalitou se totiž pyšníme. Přirozeně se však obávám, že právě s tímto přirozeným požadavkem bude problém, návrhu zákona bude dotazy sáhnuto na podbřišek, mohou se objevit různé interpretace i tendence mlžit.

Pyšníme-li se však třeba univerzitním vzdělávacím europrogramem s názvem Erasmus, připomeňme si, že onen klasik, Erasmus Rotterdamský, také kdysi pronesl: Co jest ve svém přirozeném stavu, nemůže nikdy býti ubohé… A novely ubohých zákonů uboze vysvětlené by bylo jistě ubohé podporovat, neboť mladí lékaři by zůstali i nadále ubohými. Buďme tedy ostražitými a aktivně se tážícími v trvalénaději!

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., www.tribune.cz



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky