Zdravotnictví není na vyšší daně připravené

Už nyní je zřejmé, že nárůst daně z přidané hodnoty bude pro zdravotnictví znamenat příští rok dodatečné výdaje o dalších 4 až 5 miliard korun. Na rozdíl od jiných resortů však zdravotnictví nemůže promítnout zvýšení DPH do ceny svých služeb, jako to mohou udělat například obchodníci. V případě péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění jde totiž o službu osvobozenou od DPH. Ačkoli zdravotnická zařízení nejsou konečným spotřebitelem, zůstane zvýšené DPH na nich.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger už dříve připustil, že s touto zátěží nepočítal, a žádá ministerstvo financí o zajištění kompenzací. Do jaké míry bude resort financí ochoten s resortem zdravotnictví o těchto kompenzacích jednat? "Na téma DPH spolu oba ministři průběžně jednají," odpovídá stručně na dotaz MT mluvčí ministerstva financí.

Podobně reaguje také ministerstvo zdravotnictví: "V tuto chvíli probíhají na téma DPH jednání s ministerstvem financí a předpokládáme i další jednání v rámci koalice." Už nyní lze však obecně říci, jaký konkrétní dopad může zdravotnictví od změny výše DPH očekávat. Redakce Medical Tribune oslovila ekonomy, lékaře z terénu, lékárníky i ředitele nemocnic.

Chybí legislativa

Daňový poradce Pavel Vítek upozorňuje, že naše zákony nejsou na navýšení DPH vůbec připraveny. "Jelikož je DPH daní nepřímou, její tíhu nese poplatník. Těmi jsme nejen my všichni jako občané, ale v případě zdravotní péče za nás DPH platí zdravotní pojišťovny. To by platilo ve 100 % v případě nákladů na léčiva a zdravotnické prostředky, které při výdeji podléhají DPH, a lze tedy očekávat zvýšení jejich cen. V jaké míře však toto zvýšení ponesou zdravotní pojišťovny a v jaké pacienti na doplatcích, bude záležet na konkrétních úpravách legislativy, která v tomto ohledu není na razantnější změnu vůbec připravena," poznamenává Pavel Vítek a dodává:

"Pokud by tedy nedošlo ke změnám, především v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, nesli by zvýšení DPH po změně pacienti a systém by se upravil až novými správními řízeními s výrobci léčiv, což je dle dosavadních zkušeností proces trvající nejméně tři měsíce až rok. V případě změny legislativy a přechodu na tzv.jádrovou úhradu, kdy úhrada léčivého přípravku či zdravotnického prostředku bude stanovena na úrovni výrobní ceny a dopočtena s ohledem na platnou výši společné obchodní přirážky distributorů, lékáren a prodejců zdravotnické techniky a platnou sazbu DPH, by pak zvýšení DPH nesli pojišťovny a pacienti tím samým dílem."

Dopad na jednotlivé obory ve zdravotnictví

Daňový poradce dále upozorňuje na úskalí nárůstu daně ve zdravotnictví. "Přestože jsou většinou výkony zdravotnických oborů od DPH osvobozeny, jde o takzvané nepravé osvobození. Nemusejí sice k cenám svých výkonů uplatňovat daň, ale na druhou stranu jsou postaveni do role poplatníků, kdy DPH zaplacenou ze svých nákupů nemohou odečíst a chová se u nich jako náklad. Zvýšená sazba tedy na další obory dopadne tou měrou, kterou se na jejich nákladech podílejí nákupy zdravotnického materiálu a léčiv. Pokud by uvedené náklady například u nemocnice činily 25 %, došlo by ke zvýšení jejich celkových nákladů o 0,9 % v roce 2012 a 1,6 % (proti roku 2011) v roce 2013. Podobně se zvýšená DPH projeví i na ceně například nakupovaných zdravotnických přístrojů. Nejklidnější tedy mohou zůstat ti, u nichž jsou vlastní náklady na nakupované zdravotnické prostředky, léčiva a přístrojové vybavení poměrně nízké. Tyto náklady se sice také zvýší, ale v celkových nákladech bude toto zvýšení poměrně zanedbatelné," upozorňuje Pavel Vítek.

Na změnu DPH se podle Vítka lze přiměřeně připravit tam, kde je v plánu například zakoupit dražší zdravotnický přístroj, ale samozřejmě pomohou i zásoby léčiv či zdravotnického materiálu nakoupené ještě se sazbou 10 procent.

Soukromí lékaři

Podle lékařů z terénu lze odhadovat, že změna daně bude obecně znamenat velmi citelný zásah do financování ambulantní specializované péče. "Za systémové považujeme, aby zvýšení bylo kompenzováno právě v úhradách od zdravotních pojišťoven, které by příslušné peníze získaly od státu např. formou navýšení plateb za státní pojištěnce. Mám za to, že jinou formu kompenzace v současné době platná právní úprava nedovoluje," uvádí pro Medical Tribune předseda Sdružení ambulantních specialistů MUDr. Zorjan Jojko.

Podle Jojka lze pro rok 2012 odhadovat u ambulantních specialistů nárůst nákladů zhruba o 1,5 až 3 procenta. "Změna DPH se v našem případě týká hlavně léků, zdravotnického (nejen spotřebního) materiálu, zdravotnických přístrojů včetně náhradních dílů. Největší dopad by tedy nesly ambulance materiálově (chirurgické obory) a technicky (např. kardiologie, gastroenterologie) náročné. Minimálně zasaženy nebo zcela ušetřeny budou ambulance, jež fungují spíše jako poradny, a tedy samy za zdravotnické přístroje nebo materiál žádné peníze neutrácejí. Těch je však jen zlomek."

Nemocnice

Nárůstu nákladů se obávají také lůžková zařízení. Ředitelé některých nemocnic již dříve uvedli, že dodatečné výdaje by pro nemocnice představovaly neřešitelný problém. "Roční rozpočet nemocnice je okolo 3,1 mld. korun. Navýšení DPH z 10 % na 14 % od příštího roku bude pro naši nemocnici znamenat navýšení nákladů o zhruba 40 milionů korun za rok. Následná jednotná sazba 17,5 % od roku 2013 zvedne náklady o dalších zhruba 30 milionů korun ročně," odpovídá na dotaz MT mluvčí FN u svaté Anny v Brně Šárka Urbánková. "V tuto chvíli je velmi obtížné situaci předjímat. Vyčkáme, jak se budou v nejbližší době vyvíjet jednání zainteresovaných stran, a poté přijmeme patřičná opatření. Jde o komplexní problematiku související s realizací nutných reformních kroků ve zdravotnictví i zdravotních pojišťovnách. Úplnou kompenzaci bychom samozřejmě uvítali," dodává mluvčí nemocnice.

Fakultní nemocnici v Motole, která má roční rozpočet ve výši šesti miliard korun, by navýšení DPH přišlo ročně na téměř 200 milionů korun navíc. Fakultní nemocnice v Plzni odhaduje, že ročně by musela navíc vydat 180 milionů korun. "Je to neřešitelný problém, takové peníze nemocnice nemůže ušetřit," citoval již dříve deník Právo ředitelku plzeňské fakultní nemocnice Jaroslavu Kunovou.

Nemocnice Kolín očekává nárůst nákladů v desítkách milionů korun. "Zvednou se ceny řady používaných druhů materiálu, léčiv, zdravotnických prostředků. Narostou i ceny léčiv v lékárnách - vliv na hospodaření pak záleží na úhradách zdravotních pojišťoven a pacientů. Zvýší se i ceny investičních dodávek zahrnujících zdravotnické technologie," říká Roman Uhlík, ekonomický náměstek nemocnice Kolín.

Podle Uhlíka je také ohrožen slibovaný nárůst platů lékařům. "Ta kolize samozřejmě hrozí. Sejde se totiž více faktorů, které povedou ke zvýšení nákladů (především slibované nárůsty platů nejen lékařů, ale i sester, a vyšší ceny materiálních vstupů - léčiv a zdravotnických prostředků). Záležet pak bude na výši úhrad od zdravotních pojišťoven a faktických dopadech reformy zdravotnictví, existuje také možnost potenciálního využití některých skutečností v rámci předvolební kampaně," poznamenává ekonomický náměstek kolínské nemocnice.

Lékárny

Nejcitelněji sjednocení sazeb DPH dopadne na lékárny. Podle odhadu České lékárnické komory naroste v důsledku změn v dani z přidané hodnoty celkový účet v segmentu zdravotnictví v roce 2012 o 5,6 miliardy korun.

V nákladech za léky a zdravotnické prostředky to znamená o 650 milionů vyšší výdaje pacientů a zhruba o 2 miliardy více pro zdravotní pojišťovny v příštím roce, v tom následujícím pak zaplatí pacienti o dalších 550 milionů a pojišťovny o 1,5 miliardy více.

"V souvislosti s vyššími náklady zdravotních pojišťoven se často hovoří o nutnosti kompenzace ze státního rozpočtu. To je však velmi složitá záležitost. Administrativně mnohem méně náročnou variantou s jasným výsledkem je léky a zdravotnické prostředky hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění od DPH zcela osvobodit," říká prezident ČLK Stanislav Havlíček a dodává: "To by umožnilo najít pro zdravotnictví tolik potřebné prostředky přímo v rozpočtech zdravotních pojišťoven. Konkrétní dopady takového opatření komora zpracovává."

Jak dopadnou změny DPH na záchranné služby

Na zdravotnickém materiálu a lécích jsou závislé také záchranné služby. S˙jakým nárůstem nákladů počítá pro příští rok pražská záchranná služba (ZZSHMP)? "Naše odhadované propočty ukazují, že v našem rozpočtu by to v roce 2012 oproti situaci v loňském roce činilo nárůst zhruba 1,51 milionu korun," odpovídá MUDr. Zdeněk Schwarz, ředitel ZZSHMP.

"Největší položkou nárůstu daného změnou DPH by byl kyslík (nárůst o zhruba 1 milion Kč), který musíme používat jako léčivo. Bohužel zde existuje monopol na medicinální kyslík a ceny jsou velmi vysoké, neustále rostou. Druhou vyšší položkou je zdravotnický materiál (nárůst o zhruba 0,25 milionu Kč) a na třetím místě jsou to léky (zhruba 0,085 milionu Kč navíc). Ostatní komodity nejsou tak významné.

Zajímavé jsou dále investice, kde se významně navýší DPH u zdravotnických přístrojů, a musíme zvážit, zda nenakoupit plánované přístroje na roky 2012 a 2013 ještě letos. Například u defibrilátoru to bude plus 36,1 tisíce Kč, u nosítek 39,7 tisíce Kč a u dýchacích přístrojů plus 5,99 tisíce Kč (vše za kus!). To znamená, že pokud bychom obměnili například 20 kusů od každého vybavení, pohybujeme se v milionech," poznamenává Schwarz.

Roční rozpočet ZZSHMP je přes 330 milionů korun, z toho dotace zřizovatele činí zhruba 260 milionů. "Celkový nárůst 1,5 milionu tedy není v našem rozpočtu zase tak závratná částka, ale přesto hraje významnou roli a předpokládáme, že to zřizovatel bude akceptovat i řešit a navýší nám o tyto změny DPH náš rozpočet," uzavírá ředitel záchranky.

Iva Bezděková

Zdroj: Medical Tribune