Poslanec Štětina: Letecká záchranka je předražená
Stát leteckou záchranku částečně zprivatizoval dvěma soukromým firmám a uzavřel s nimi takřka nevypověditelné smlouvy. "Nikdo nekontroloval, kam peníze putují," říká poslanec Jiří Štětina (Úsvit).
V rozhovoru pro MF DNES uvedl, že do politiky jste vstoupil jen kvůli letecké záchranné službě a jejímu "nedokonalému" financování.
"Co se týká financování, poprvé mi byly poodkryty karty v roce 1998, kdy jsem byl poradcem pro záchrannou službu na ministerstvu zdravotnictví. Tehdy se ke mně dostala čísla, za kolik je poskytována."
Současný stav letecké záchranné služby je podle Štětiny funkční. V republice existuje deset středisek, jsou i oblasti, které se kříží. "Osobně vím, že úroveň je vynikající, tedy v porovnání s Evropou. Vše je v pořádku, až na výše uvedenou "maličkost" – financování," poznamenává MUDr. Štětina.
Připomíná, že leteckou záchranku v minulosti provozoval stát, hlavně ministerstvo vnitra, pak armáda. V roce 2001 však došlo k rozpadu státního podniku Slov-Air, z něhož se rekrutovali dnešní majitelé soukromých společností. "A právě tehdy se zjistilo, že letecká záchranná služba by se mohla stát velkým byznysem. Že by mohla být možností, jak parazitovat na zdravotnictví," uvedl někdejší záchranář.
Pražskou leteckou záchranku naštěstí Julínek nezprivatizoval
Osm středisek letecké záchranky provozují dvě soukromé firmy. V Praze ji provozuje ministerstvo vnitra, potažmo policie, a armáda ji provozuje v Plzni.
"Z privatizace v Praze, jež byla naplánovaná ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem z ODS, naštěstí sešlo. Chtěl dát do zákona, že záchrannou službu nesmí provozovat státní provozovatel. Jelikož jsem byl jako tehdejší poslanec zpravodajem ve Sněmovně, tak jsem se postavil proti."
Podle poslance je byznys s leteckou záchrankou velmi lukrativní. Firmy dostávaly a dostávají naprosto nekontrolovatelné peníze od státu. Do roku 2010 nikdo nevěděl, kolik letecká záchranka vlastně stojí. "V nedávné minulosti jsem si od ministra zdravotnictví Leoše Hegera vyžádal, aby mi sdělil, jak je letecká záchranka nákladná. A zjistil jsem, že ročně dvě soukromé firmy, z nichž každá provozuje čtyři střediska, dostávají dohromady od státu 440 až 480 milionů korun. A to na základě dlouhodobých smluv. Poslední byla podepsána roku 2008 s platností od 1. ledna 2009. Platí až do konce roku 2016," říká MUDr. Štětina s tím, že konkrétní náklady na jednotlivé položky nezná ani samo ministerstvo zdravotnictví.
Ze stamilionových částek profitovali politici
Podle poslance Štětiny měli z privatizace letecké záchranky prospěch bývalí poslanci branného a bezpečnostního výboru, kteří svoji činnost vysloveně směrovali ve prospěch soukromých subjektů.
"Tento byznys začal v roce 1995 ministr Luděk Rubáš z ODS, k naprosté dokonalosti jej dopracoval šéf resortu zdravotnictví Tomáš Julínek a mezitím se na současném stavu podepsala i ministryně Marie Součková z ČSSD. Prakticky nevypověditelné smlouvy zajišťovaly dvěma soukromým firmám velké zisky a nikoho nezajímalo, tudíž nikdo ani nekontroloval, zda ty peníze neputují do takzvaných "spřátelených firem" anebo nejsou-li ukládány do "daňových rájů". Anebo, což by bylo nejhorší, nekončí-li v pokladnách politických stran," uvedl pro MF DNES poslanec Štětina.
Policie zjistila předražení, ale případ je prý promlčen
V současné době policie vyšetřuje trestní oznámení, které MUDr. Štětina podal na ministerstvo zdravotnictví právě ve věci leteckých záchranek.
"Policejní orgán v první fázi spočítal škodu, tedy státní újmu, na 750 milionů korun, což se nelíbilo obhájcům zdravotnictví. Ve vyšetřování se pokračovalo, byl vypracován posudek ze strany pražské Vysoké školy ekonomické. Ta zcela jasně určila, že zakázka měla stát maximálně 1,7 miliardy korun. Ale ta zakázka – tedy smlouva pro firmy od roku 2009 do roku 2016 – se ve skutečnosti vyšplhala na 3,6 miliardy včetně daně z přidané hodnoty," říká Štětina.
Vyšetřování tohoto případu skončilo. V usnesení je konstatováno, že trestný čin byl spáchán – a to nakonec ve výši 880 milionů korun. Ale že je promlčen, protože smlouva byla podepsána v roce 2008. Státní zástupce se proti tomuto rozhodnutí odvolal a nařídil další vyšetřování.
Peníze jen za vykonanou činnost
"Letecká záchranka, což je činnost vyloženě zdravotnická, se musí provozovat neziskově. Jako v ostatních zemích EU. Řešení je několik: ať ji provozuje stát, byť má kvůli dřívějšímu privatizačnímu nařízení vlády omezený strojový park a policie nemá piloty. Totéž platí pro armádu. Řekl bych tedy: Dobře, státe, nakup deset vrtulníků s životností patnáct let. Pět jich převezme policie, pět armáda. Za 1,4 miliardy korun by to bylo stále mnohem výhodnější než dnes, kdy stát denně platí jenom za přistavení vrtulníku soukromníkům podle smluv kolem 130 tisíc korun, aniž by daný vrtulník vzlétl," říká poslanec a dodává:
"V Německu také poskytují leteckou záchrannou službu privátní poskytovatelé, ale financují je jinak. Jde to tam přes pojišťovny. Firma dostane zaplaceno za smluvenou minutu letu – ta stojí kupříkladu 30 eur –, takže to nejde z rozpočtu ministerstva zdravotnictví jako v Česku. Vše je pod kontrolou. Dostávají peníze za vykonanou činnost. A opakuji, že od pojišťoven."
Lékař Jiří Štětina (74) zastával mezi lety 1993–2002 post ředitele Územního střediska záchranné služby Hradec Králové. Od května 2010 do srpna 2013 působil jako poslanec zvolený na kandidátce Věcí veřejných ve Sněmovně. V říjnu 2013 byl znovu zvolen poslancem, tentokrát za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, dnes Úsvit - Národní koalice.
MF DNES
Zdroj: MF DNES