Riziko nákazy se pojí s cestováním a migrací

Amerika jako první kontinent eliminovala na svém území spalničky, Evropa hlásí za loňský rok přes 2 200 nakažených

Amerika jako první kontinent deklarovala koncem září 2016 eliminaci spalniček ze svého území díky 22letému intenzivnímu úsilí zahrnujícímu plošné očkování. Na americkém kontinentu mezi roky 1971 a 1979 způsobily přes 100 000 úmrtí. Jedna ze studií odhadla, že plošné očkování a následná eliminace zabránila a zabrání jen v Latinské Americe a Karibské oblasti v letech 2000 až 2020 více než třem milionům nákaz a 16 000 úmrtí. Dosažení vysoké proočkovanosti nad 95 procent populace a její udržení po dobu několika let by mohlo časem vést i k úplné eradikaci tohoto onemocnění ze všech zemí světa.

„Evropa zaznamenala v nedávné době vlivem různých nepodložených informací, fám a pomluv pokles proočkovanosti proti spalničkám, v některých zemích dokonce pod úroveň kolektivní imunity. K eliminaci spalniček na našem kontinentu proto v brzké době zřejmě nedojde,“ uvedl docent Maďar.

Od 1. září 2015 do 31. srpna 2016 bylo v zemích EU a EEA (European Economic Area, Evropský ekonomický prostor zahrnující vedle zemí EU i Norsko a Island) zaznamenáno 2 266 případů spalniček, nejvíce v Itálii (647), Rumunsku (554), Velké Británii (475) a v Německu (241). Vysoký počet hlášení byl zaznamenán z Irska a epidemie spalniček v Dánsku. Více než tři čtvrtiny těchto případů (78 procent) se vyskytly mezi březnem a srpnem 2016. Hlášena byla tři úmrtí na spalničky, z toho dvě v Rumunsku a jedno ve Velké Británii. Všechny tři oběti byly ve věku do jednoho roku, kdy ještě nemohly být očkovány podle národního imunizačního programu a měla je chránit kolektivní imunita.

Mimo EU se za uvedené období vyskytly epidemie spalniček i v Bělorusku, Japonsku a v Austrálii.

V ČR se v roce 2015 vyskytlo nejméně případů spalniček za posledních pět let: v roce 2011 bylo 17 nákaz, rok na to 22 nákaz, v roce 2013 bylo 15 nákaz, v roce 2014 celkem 221 nákaz a v roce 2015 devět nákaz. Vzhledem k poklesu proočkovanosti v ČR i dalších zemích kontinentu, k nárůstu počtu cestovatelů i vysokému počtu imigrantů v Evropě existuje obava z návratu nemoci ve větší intenzitě. Ohroženi jsou lidé, kteří očkováni být nemohou, děti s poruchou imunity, závažným onemocněním nebo mladší devíti měsíců.

Podle průzkumu ministerstva zdravotnictví obdrželo z dětí narozených v roce 2011 (7 686 dětí, 6,45 procenta věkové specifické populace) dvě dávky vakcíny MMR 96,12 procenta, na druhé straně ani jednu dávku 1,33 procenta dětí. U dětí narozených v roce 2012 byly podány dvě dávky už jen 87,52 procenta, ani jedna dávka 3,91 procenta (7 445 dětí, 6,86 procenta věkově specifické populace).

„Spalničky jsou nemocí, kterou lze při dodržení proočkovanosti na úrovni alespoň 95 procent po dobu několika let globálně eradikovat, což by mohlo vést k zastavení vakcinace. Rodiče, kteří své děti nenechají očkovat, však dosažení tohoto cíle brání a riskují zdraví svých potomků i dalších lidí,“ uvedl docent Maďar.

Klíšťaty přenášená krymsko‑konžská hemoragická horečka zabíjela poprvé v západní Evropě

Loni v létě se ve Španělsku vyskytl první případ krymsko‑konžské hemoragické horečky, která má v případě těžkého průběhu příznaky podobné horečce ebola s velmi nepříznivou prognózou. Obětí byl 62letý muž, od kterého se následně nakazila 50letá zdravotní sestra. Dosud se tato virová infekce vyskytovala mimo západní Evropu, zejména na jihu Balkánu, v Turecku a v bývalých zemích Sovětského svazu. Jen v samotném Turecku si v letech 2008 a 2009 vyžádala 125 obětí.

Na území České republiky se sice nevyskytuje klíště Hyalomma marginatum, které nákazu přenáší, nejblíže je na západě Ukrajiny, která byla kdysi součástí Československa, je však endemické na většině území Španělska, Itálie, ve velké části Portugalska i zemí Balkánu, včetně Chorvatska. Nachází se i na ostrovech Sicílie, Sardinie a Korsika a ve střední části francouzského středomořského pobřeží. V těchto oblastech je nutné dbát na preventivní opatření.

Významný nárůst horečky dengue u českých cestovatelů v roce 2016

V loňském roce zaznamenali epidemiologové významný nárůst horečky dengue, v jednotlivých měsících meziročně až na trojnásobek. Za prvních devět měsíců roku 2016 bylo v ČR hlášeno 84 případů u českých cestovatelů nakažených v cizině, což je nejvyšší výskyt za posledních deset let, nejen za prvních devět měsíců, ale celoročně, uvedl docent Maďar. V roce 2015 bylo za celý rok hlášeno 40 případů dengue a v 2014 jen 35. Uvedený počet 84 letošních případů do konce září je vyšší než za celé období let 2006 až 2011 dohromady.

Hlavním přenašečem virů dengue je komár rodu Aedes s denní aktivitou. Na rozdíl od malárie je proto nákaza možná i v pravé poledne na náměstí velkého města v turisticky populární oblasti. Onemocnění se vyskytuje ve většině zemí tropů a subtropů epidemicky zejména v období dešťů.

Do roku 1970 se větší epidemie dengue vyskytovaly jen v sedmi zemích. Nyní je tato infekce endemická ve 128 státech světa, kde žije 40 procent světové populace. Ročně je na světě hlášeno 50 až 100 milionů případů, podle některých studií to však může být až 390 milionů. Jen v Brazílii se v roce 2015 vyskytlo 1,5 milionu infekcí, což znamenalo trojnásobný meziroční nárůst. Největší problém představuje dengue v Latinské Americe (včetně Střední Ameriky) a v Asii.

„Vzhledem k výskytu přenašečů – komárů Aedes albopictus i v jižní Evropě, hrozí import a dočasná endemizace i v populárních dovolenkových destinacích evropského kontinentu. Nepříjemnou zkušenost má s touto nemocí z minulých let portugalský ostrov Madeira, kde se v roce 2012 vyskytlo více než 2 000 případů dengue a nemoc se následně rozšířila i na portugalskou pevninu a do dalších 13 evropských zemí.

Aedes albopictus má potenciál vyskytovat se na evropském kontinentu i mnohem severněji než ve Středomoří, vhodné klimatické podmínky existují i v severním Německu, na jihu Skandinávie a ve Velké Británii, kde byl v září 2016 tento komár zachycen poprvé v Kentu na jihu země. Prozatím se vyskytuje hlavně v pobřežním pásu Středozemního a Jaderského moře i na bulharském černomořském pobřeží.

První vakcína proti této nemoci (Dengvaxia) získala registraci v prosinci 2015 v Mexiku a následně v Brazílii, Panamě a na Filipínách.

Malárie ve světě 2016

Srí Lanka se loni v září stala další zemí, na jejímž území se už oficiálně nevyskytuje malárie. Status malaria‑free country jí udělila Světová zdravotnická organizace. V malarických oblastech žije 3,2 miliardy lidí v 95 zemích, z toho 1,2 miliardy v regionech s vysokým rizikem nákazy. V roce 2015 bylo na světě 214 milionů infekcí a 438 000 úmrtí na malárii. Nejvíce postiženým regionem zůstává subsaharská Afrika, kde se vyskytlo 89 procent všech malarických infekcí na světě a 91 procent všech úmrtí na malárii. Ke dvěma třetinám úmrtí došlo u dětí do pěti let věku.

V roce 2015 bylo ve Venezuele diagnostikovaných 136 402 případů malárie, což je nejvyšší počet za posledních 75 let, kdy existují důvěryhodné záznamy incidence této nemoci. V roce 2016 byla situace ještě horší a místní orgány zaznamenaly meziroční nárůst až o 72 procent proti předchozímu rekordnímu roku. Objevily se informace o nedostatečných zásobách základního léku pro léčbu malárie artemisinu. V mnoha místech chybí i diagnostické malarické testy. V této zemi se přitom vyskytuje i nejnebezpečnější malarický kmen Plasmodium falciparum zodpovědný za většinu smrtelných nákaz.

„Při návštěvě Venezuely je proto nutné klást důraz na adekvátní osobní ochranu před malarickou infekcí a nespoléhat se na místní zdroje léků,“ upozornil docent Maďar.

Aktualizace doporučení WHO k viru zika

S výskytem horečky zika je nutné počítat ve většině zemí Střední a Jižní Ameriky, stejně jako na karibských a tichomořských ostrovech. V Africe jsou nejvíce postižené Kapverdské ostrovy. V Asii se virus v minulosti objevil v těchto zemích: Brunej, Barma (Myanmar), Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Thajsko, Timor‑Leste (Východní Timor), Vietnam. Riziko nákazy hrozí v Asii zejména v Singapuru. Do těchto oblastí není vhodná cesta těhotných žen, ani plánování početí dítěte do půlroku po návratu domů. Vždy je nutné používat repelent.

V Evropě zatím horečka zika endemická není, komár Aedes albopictus se však vyskytuje na většině pobřeží Středozemního moře od jižního Španělska přes pobřeží Francie, Itálii, jaderské pobřeží, Řecko až po černomořské pobřeží Bulharska. S oteplováním se tento komár může domestikovat i více na sever v zemích až po Benelux, severní Německo, Velkou Británii a jižní Skandinávii. V ČR budou nejvhodnější podmínky pro jeho udomácnění v jižních a jihozápadních Čechách a v nejjižnějších částech Moravy.

Aktualizace doporučení Světové zdravotnické organizace k horečce zika ze září 2016:

• Muži a ženy by se po návratu z oblasti s výskytem viru zika měli vyhnout početí dítěte až šest měsíců, bez ohledu, jestli měli v průběhu pobytu nebo po návratu možné příznaky horečky zika.

• Sexuální partneři těhotných žen by po návratu z oblasti výskytu horečky zika měli používat chráněný pohlavní styk po dobu celého těhotenství.

• WHO nedoporučuje vyšetřování semene na virus zika, virus je do této tělesné tekutiny vylučovaný nepravidelně. Výsledek nakažené osoby proto může být falešně negativní. Pokud se k tomuto testu z nějakého důvodu přistoupí, je nutné vyšetřit alespoň dva vzorky v odstupu minimálně jednoho týdne.

Vyšetření pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) na přítomnost genetické informace viru, které nabízí některé české laboratoře, detekuje přímo virus v krvi, kde se však vyskytuje jen po dobu jednoho týdne. Později už není touto metodou v krvi zjistitelný. Při delším odstupu se musí použít virus‑neutralizační test (VNT) prováděný Zdravotním ústavem Ostrava. Pokud však pár může odložit početí dítěte o půl roku, tyto testy nejsou nutné.

Zdroj: MT