Seniorů s nádory krve přibývá – léčba je drahá
Společně budou řešit, zda existují věkové limity pro nasazení drahé léčby nemocným, kteří bojují s hematologickými nádory. Ty v tuzemsku zabijí více než 2 100 lidí ročně. Zatímco doposud lékaři nasazovali intenzivnější chemoterapii lidem do nejvýše 65 let věku, nyní se tato hranice posouvá. Z nové, cílené a biologické léčby, která stojí měsíčně i 250 tisíc korun, tak nově mohou profitovat i pacienti starší 70 let. Kongres letos začne symbolicky 28. května, což je Světový den nádorů krve.
„Průměrná doba dožití v České republice se každoročně zvyšuje až o 7 měsíců. Ženy se v průměru dožívají téměř 82 let a muži 76 let. Do roku 2030 bude přibližně 25 % populace starší 70 let. Lidé se tak svého nádoru v narůstajícím počtu případů dožijí. Na tento fakt musí reagovat i medicína,“ uvádí prezident sjezdu prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc. „Nové léky jsou výrazně účinnější, ale léčba je drahá. Stojíme tedy stále častěji před volbou, komu a kdy léky nasadit a kdy už je třeba protinádorová léčba neúčelná,“ dodává.
Jedním z přednášejících bude i český římskokatolický kněz, teolog a přírodovědec Mgr. Marek Vácha, Ph.D. Jeho tématem budou etické aspekty futilní léčby, tedy kdy ještě léčit a kdy už ne. „Nikdy nemluvíme o ukončení léčby, protože léčbu neukončujeme nikdy. Spíše měníme léčbu kurativní na léčbu paliativní. Futilní, tedy zbytečná nebo marná léčba, nastává v případě, kdy jsme například tentýž postup již několikrát zkusili, ovšem bez výsledku,“ říká Vácha.
„Stávající léčba (chemoterapie) zatěžuje velmi často pacienta toxicitou v podobě útlumu kostní dřeně, poškození srdce, ledvin, plic, střeva, sliznic a infekcí. Její podání je proto limitováno věkem a stavem pacienta, resp. jeho přidruženými chorobami. Nové léky jsou cílené, výrazně méně toxické a především dobře tolerované i staršími pacienty. To znamená, že můžeme léčit mnohem více pacientů než doposud, jelikož věková hranice pacientů téměř neexistuje. Řada nádorů se stává „chronickým“ onemocněním, kdy je možné a nutné opakovat léčbu či terapii podávat dlouhodobě,“ říká prof. MUDr. Tomáš Papajík, CSc.
Kromě tohoto ústředního tématu budou hematologové řešit například humanistickou psychoterapii a formy práce s onkologickými pacienty či přístup k léčbě seniorů s akutními a chronickými leukémiemi. Součástí bude i setkání pacientů, které proběhne den před oficiálním začátkem konference. Tento rok se Pacientský den ponese ve znamení výročí 20 let transplantací kostní dřeně na Hemato-onkologické klinice v Olomouci.
Mezi nejčastější hematologická onemocnění se řadí chronická lymfocytární leukémie, mnohočetný myelom, ne-hodgkinské lymfomy, myelodysplastický syndrom, akutní a chronická myeloidní leukémie či chronická myeloproliferativní onemocnění. Každý rok je v České republice nově diagnostikováno téměř 4 500 pacientů s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně. Ke konci roku 2014 žilo v ČR 30 712 osob s novotvarem mízní nebo krvetvorné tkáně nebo s minulostí tohoto onemocnění.
Zdroj: OHD