Péče o pacienty s mrtvicí je v České republice na velmi vysoké úrovni a dále se zlepšuje
Podle těchto údajů si ČR v rámci EU stojí ve srovnání kvality péče o pacienty s iCMP na velmi těsném druhém místě – lépe jsou na tom pouze v Německu.
Důkazem stále kvalitnější péče o pacienty s iCMP je stále častější použití nejmodernější léčebné metody – mechanické trombektomie. Ta spočívá v zavedení tenkého drátku přes tříslo až do mozkové cévy a vyjmutí sraženiny ven z těla. Podle nejnovějších dat za rok 2016 vzrostl počet provedených trombektomií oproti minulému roku o více než čtvrtinu. S přihlédnutím k faktu, že incidence (tedy podíl nových případů k celkovému počtu obyvatel) iCMP v ČR je 211 příhod na 100 tisíc osob, je pak více než 5 % všech iCMP léčeno pomocí mechanické trombektomie. To výrazně převyšuje evropský standard, kde se mechanickou trombektomií léčí zhruba 1 až 2 % pacientů.
*Ischemická cévní mozková příhoda je způsobená uzavřením mozkové cévy krevní sraženinou a představuje 85 až 90 % všech mozkových příhod. Při uzavření mozkové cévy má pacient maximálně 4 hodiny k tomu, aby se dostal do nemocnice a bylo možné ho léčit pomocí trombolýzy (rozpuštění krevní sraženiny). Nejnovější metodu, mechanickou trombektomii, je možné započít až do 6 hodin od vzniku příznaků.
Mozková mrtvice celkově
Kromě ischemické CMP, která tvoří drtivou většinu případů, existuje také mozková příhoda hemoragická, kterou způsobuje prasknutí mozkové cévy. S cévní mozkovou příhodou z jakékoli příčiny je v České republice hospitalizováno přibližně 51 tisíc pacientů ročně (data ÚZIS za rok 2015). U části pacientů se však jedná o recidivu a lékaři tak odhadují, že nových případů je u nás přibližně 40 až 45 tisíc ročně. Polovina zemřelých jsou potom ženy nad 80 let věku.
Navzdory tomu, že populace stárne, cévních mozkových příhod ubývá. Každým rokem je hospitalizováno přibližně o dva tisíce nemocných méně. Zásluhu na tom mají nejen pokroky v primární prevenci (zejména léčba vysokého krevního tlaku), ale také výrazné zlepšení akutní péče, tedy založení iktových center.
Historie organizace iktové péče v ČR
V České republice je ustanovena síť specializovaných center pečujících o pacienty s akutní CMP, legislativně zakotvená od roku 2010. Výběr nemocnic do dvoustupňové sítě komplexních cerebrovaskulárních center a iktových center proběhl poprvé podle požadavků Věstníku MZ ČR č. 2/2010, druhé kolo proběhlo v roce 2012 podle Věstníku MZ ČR č. 3 a 4/2012. Ve Věstníku č. 10/2012 byla vydána triáž* pacientů s akutní CMP v přednemocniční a nemocniční péči, s rozdělením spádových oblastí jednotlivých center a byly definovány ukazatele kvality a výkonnosti komplexních cerebrovaskulárních center a iktových center, které jsou každoročně vyhodnocovány. V roce 2015 byla Ministerstvem zdravotnictví ČR vyhlášena ve Věstníku č. 4/2015 nová výzva k akreditaci center vysoce specializované cerebrovaskulární péče (CVSCP) a center vysoce specializované péče o pacienty s iktem (CVSPPI). V současné době je akreditováno celkem 45 vysoce specializovaných center v celé ČR (13 cerebrovaskulárních a 32 iktových – viz obrázek níže).
- 2001 – 2010: akreditace iktových jednotek CVS ČNS ČLS JEP (Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti)
- 2010: definice a vyhlášení soutěže o Iktová centra a Komplexní cerebrovaskulární centra (IC/KCC)
- 2011: rozjezd fungování IC/KCC od 1. 1. 2011
- 2013: zavedeny indikátory péče + povinná triáž* pro Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS)
- 2015: změna terminologie – dřívější IC a KCC přejmenována na CVSPPI a CVSCP
*triáž pacientů – „třídění“ pacientů, v tomto případě pracovníky ZZS. Ti rozhodnou, do kterého z center specializované péče bude pacient převezen.
Zdroj: Bison & Rose