Orgány zaměstnaneckých pojišťoven nebyly voleny spravedlivě
Dosavadní úprava znevýhodňuje ty, kteří nejsou členy odborů ani zaměstnavatelských organizací.
Rozhodnutí se bezprostředně netýká té třetiny členů rad, které jmenuje a odvolává vláda. Dvě třetiny členů rad jsou podle dosavadní úpravy voleny pojištěnci z řad pojištěnců. Kandidáty vybírají organizace zaměstnavatelů a odbory. To právě soud zrušil. Zákonodárcům dal soud čas do konce září příštího roku schválit jinou úpravu.
„Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky, které jsou obecné, nikoliv soukromé. Z pohledu státu je to zvláštní situace,“ řekla ČTK senátorka Alena Dernerová (za SD-SN), která byla jednou z autorek senátorského podnětu k Ústavnímu soudu.
Skupinu senátorů zastupoval před Ústavním soudem advokát Štěpán Holub z Holubová advokáti. „Nově tak budou mít možnost ovlivňovat chod zdravotních pojišťoven jak velcí, tak i malí zaměstnavatelé. Obdobně budou mít stejnou možnost ovlivnit vedení zdravotních pojišťoven také pojištěnci, kteří nejsou sdruženi v odborech,“ shrnul Holub po rozhodnutí soudu na firemním blogu advokátní kanceláře. „Je samozřejmě otázkou, jak nyní zareaguje zákonodárce,“ dodává Holub.
Ministerstvo zdravotnictví už chystá pracovní skupinu k novele zákona o zdravotním pojištění. V plánu má také zcela nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který sjednotí pravidla pro VZP a ostatní pojišťovny. Ten ale přijde později.
„Vzhledem k tomu, že Ústavní soud uložil zákonodárcům přijmout změny ve velice krátkém čase, ve kterém není možné stihnout dokončit chystaný zákon o zdravotních pojišťovnách, připraví ministerstvo do konce roku samostatnou novelu, kterou urychleně vyhoví požadavkům Ústavního soudu. Ještě do konce září se v této věci na ministerstvu sejde pracovní skupina a prodiskutuje první teze novely,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. „Novela nebude jen provizorní řešení, ale podkladem, který využijeme právě při přípravě nového zákona,“ dodala.
Na novele chce spolupracovat i Svaz zdravotních pojišťoven. „Bude třeba hledat nějaký jiný způsob, jak zapojit do možnosti ovlivnit volby všechny skupiny pojištěnců. Musíme však počítat s tím, že zvolené řešení musí být i rozumně realizovatelné a určitě by nemělo zbavit vlivu ty zaměstnavatele, kteří pojišťovny založili, vložili do nich majetek a úzce s nimi spolupracují,“ uvedl pro Medical Tribune prezident svazu Ladislav Friedrich.
Svaz zdravotních pojišťoven v řízení u soudu upozornil, že právo být volen má každý, nejen člen odborů, jen je omezené, kdo může kandidáta navrhnout. Podle Ústavního soudu bylo přesto postavení členů odborů nebo zaměstnaneckých svazů a jejich nečlenů nerovné. OSVČ nebo státní pojištěnci sice mohou teoreticky být voleni, ale znevýhodňuje je podle soudu to, že nemohou navrhovat kandidáty, kteří by hájili jejich zájmy.
Ministerstvo zdravotnictví poukázalo na to, že pořádat do rad zdravotních pojišťoven volby, ve kterých by mohli volit všichni jejich pojištěnci, by bylo obtížné na finance i organizaci.
V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, zaměstnanecké pojišťovny mají zhruba 4,1 milionu pojištěnců, Všeobecná zdravotní pojišťovna kolem 5,9 milionu.
Zdroj: MT