Přeskočit na obsah

Lékařské fakulty už jednají o rozdělení dotace pro tento rok

  • Pane profesore Zimo, jak budou finance pro lékařské fakulty konkrétně využity?

Vláda v červnu schválila pro fakulty vychovávající budoucí lékaře téměř sedm miliard korun na deset let. Částka je zaměřena především na finanční ohodnocení učitelů lékařských fakult, ale také na lepší zázemí pro větší počet studentů, chemikálie, materiál, věci, které zpracovávají při výuce i s pacienty apod.

 

  • Jak je zajištěno, aby se tyto peníze dostaly k lékařským fakultám?

Částka pro lékařské fakulty bude součástí financí, které jdou cestou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na vysoké školy, ale jsou to zazávazkované prostředky. Půjdou dle rozpisu a smlouvy, která bude uzavřena mezi lékařskými fakultami, Univerzitou Karlovou a ministerstvem školství. Ve smlouvě budou stanoveny počty přijímaných studentů, které budou navýšeny o 15 procent. Lékařské fakulty si zvolí, jaký podíl z dotace použijí na chod, co pro mzdové prostředky, na vybavení učeben, jak se běžně s příspěvkem od ministerstva školství zachází.

 

  • Je toto navýšení pouze pro lékařské fakulty, nebo i pro farmaceutické fakulty? 

Je to čistě pro lékařské fakulty, je to dotace na přípravu všeobecných lékařů, což jsou na Univerzitě Karlově první, druhá a třetí lékařská fakulta v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové a Lékařská fakulta v Plzni, v Brně Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, v Olomouci Lékařská fakulta Univerzity Palackého a v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity.

 

  • Každá z těchto osmi lékařských fakult dostane stejnou částku?

Ne, částka se bude odvíjet od počtu studentů, výchozí hodnota bude počítána jako vážený průměr za počty studentů v prvním ročníku za období let 2015 až 2017, a ta se navýší o 15 procent. Bude to tedy podle počtu studentů v databázi ministerstva školství v českých studijních programech.

 

  • Letos má být ze státního rozpočtu uvolněno 135 milionů korun, příští rok 650 milionů. Jak konkrétně poznají vyučující, že už peníze přišly, a jak to poznají studenti? 

Studenti by to asi poznat neměli, přibude jich, výuka musí být zajištěna. A co se týká učitelů, budou na jaře příštího roku jednání v rámci schvalování rozpočtu jednotlivých lékařských fakult. Částka uvolněná pro letošní rok nejspíše půjde do odměn zaměstnanců, na fakulty přichází právě v těchto týdnech. Od příštího roku už bude přesně na každý rok řečeno, kolik a jaké prostředky budou přiděleny, a bude se jednat o úpravě mzdových limitů. O tom budeme jednat s koncem roku, až budou zmíněné smlouvy uzavřeny.

 

  • Dá se očekávat, že s navýšením peněz bude mít více medicínských odborníků zájem být učiteli na lékařských fakultách? 

Domnívám se, že ano, protože v tuto chvíli mzdy, které jsou ve zdravotnictví, a hovořím o zdravotnictví veřejném, nikoli soukromém, jsou oproti mzdám na vysokých školách u stejně kvalifikovaných lidí až dvojnásobné.

 

  • Paní profesorko Králíčková, kolikanásobně převyšuje nyní zájem o studium možnosti fakult a stoupnou šance uchazečů, když fakulty budou dostávat ze státního rozpočtu více peněz? 

V současné době je to tak, že u zubního lékařství na první lékařské fakultě v Praze a na lékařských fakultách v Plzni a Hradci Králové je zájem více než sedminásobný. U všeobecného lékařství je převis o něco menší. Pevně věříme, že možnosti podpory, které v současné době dostávají lékařské fakulty, umožní zvýšit úspěšnost v přijímacím řízení a zápis většího množství uchazečů.

 

  • Znamená to, že máte tolik kvalitních uchazečů, že by se jich do programů dalo zařadit víc?

Přijímací zkoušky na všechny lékařské fakulty jsou náročné, uspějí jen ti nejlepší. Máme různý systém přijímacího řízení, některé lékařské fakulty mají jen písemné testy, jiné také ústní pohovory. Za Univerzitu Karlovu mohu říct, že přijímací zkoušky na všech pět našich lékařských fakult jsou velmi náročné. Pokud budeme moci brát uchazečů víc, šanci jich dostane víc a já věřím, že to pořád budou ti kvalitní.

 

  • Někteří studenti zkoušejí štěstí na více lékařských fakultách, aby si zvýšili šanci na přijetí. Kolik se jich o přijetí uchází a kolik se jich po úspěšné zkoušce zapíše ke studiu?

Celkově pro Univerzitu Karlovu pro všechny obory, nejen medicínu, jsme dostali pro tento akademický rok 2018/2019 téměř 61 000 přihlášek, přijímací zkoušky udělalo kolem 20 000 uchazečů a byli přijati. Někteří zájemci o studium medicíny se hlásí na více fakult, aby si zvýšili šance. Přijímací zkoušky máme časově tak rozdělené, aby mohli zkoušky absolvovat i na všech pěti našich lékařských fakultách. Ti dobří tedy jsou přijati na více fakult, přihlášených tak je víc než pak zapsaných. Na Univerzitě Karlově máme v současné době do všech studijních programů zapsaných přes 13 000 studentů do prvních ročníků, na lékařské fakulty do českých studijních programů všeobecné lékařství máme k 1. říjnu zapsaných do prvních ročníků 1 231 z celkem 2 381 přijatých a zubní lékařství zapsaných 138 z celkem 244 přijatých. Čísla se mohou ještě měnit, protože zápisy je dle harmonogramu přijímacího řízení ještě možné uskutečnit (např. když se student vrací ze zahraničí apod.). Poměr zapsaných a přijatých je daný tím, jak jsem už uvedla, že ti úspěšní jsou často přijati na dvě a více našich lékařských fakult, z nichž si pak při zápisu musejí jednu vybrat.

 

  • Univerzita Karlova má také cizojazyčné studijní programy, cizinci mají nejčastěji zájem o studium všeobecného a zubního lékařství, fyzioterapie a farmacie. Čemu to přičítáte?

Zájem o studium medicíny roste zejména od studentů z Německa, Británie, Portugalska, Norska, Izraele a Řecka. Je to proto, že od nás vycházejí kvalitní absolventi, kteří nacházejí velmi dobré uplatnění. V členských zemích EU je jim vzdělání uznáno jako rovnocenné.

 

  • Jak přispívá Univerzita Karlova k tomu, aby čeští absolventi nastupovali do českého zdravotnictví, tedy aby se z českých studentů stávali čeští lékaři v českém zdravotnictví?

Jsem přesvědčena, že k tomu přispíváme tím, že specializační vzdělávání, které se uskutečňuje na našich lékařských fakultách, je opravdu výjimečně kvalitní. Věřím, že v čem můžeme specializační vzdělávání ovlivnit, tj. v kvalitě, děláme maximum. K tomu bych chtěla připomenout, že ne všechny parametry specializačního vzdělávání může ovlivnit Univerzita Karlova, vliv má i celá řada jiných hráčů.

 

Čtěte další rozhovory ZDE.

 

Navýšení finančních prostředků musejí následovat další kroky
Navýšení prostředků pro lékařské fakulty by mělo v horizontu šesti až deseti let vyřešit hrozící nedostatek lékařů. Finance jsou ale jen jedním z důležitých prvků, následovat budou muset i další kroky, o kterých se jedná, jako podpora infrastruktury lékařských fakult, úzká spolupráce s fakultními nemocnicemi a dalšími zařízeními, kde se budoucí lékaři vzdělávají.
Nyní mohou fakulty podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nabídnout nastupujícím učitelům lékařských fakult tarifní plat při plném úvazku 23 000 až 27 000 korun hrubého. Plat se zvyšuje po dosažení titulu docenta na přibližně 45 000 korun, u profesorů na 50 000 až 60 000 korun. Lékaři z klinické praxe často kombinují výuku s úvazkem v nemocnici. U teoretických oborů to ale není vždy možné. Nejvíc chybějí učitelé anatomie, často jsou v důchodovém věku. Ve výuce je nahrazují absolventi přírodovědných oborů.
Podle analýz statistiků třetina českých lékařů bude v roce 2020 starších 60 let a počty absolventů opouštějících fakulty v té době nestačí nahradit ani lékaře odcházející do důchodu. Nedostatek lékařů i lékařů‑učitelů se bude prohlubovat. Už v současné době je docentům lékařských fakult v průměru 55 let, 14 procentům je přes 70 let. U profesorů je průměr 63 let, ve věku nad 70 let je 17 procent z nich.
V akademickém roce 2017/2018 studovalo v Česku podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21 000 lidí, lékařů‑absolventů bylo přibližně 2 500. Mezi studenty bylo asi 3 400 zahraničních studentů, kteří si studium platili.
Univerzita Karlova v akademickém roce 2018/2019
Rozhodující podle profesora Zimy je to, že v letošním roce došlo k navýšení prostředků pro vysoké školy. „Domluvili jsme zvýšení v návrhu rozpočtu pro další rok i pro střednědobý výhled pro roky 2020 až 2021, a co je velmi nové, o čem se mnoho nemluví, po mnoha letech v novém investičním programu je možné také čerpat státní dotaci, i když s vysokou spoluúčastí, na rekonstrukci kolejí,“ řekl rektor na tiskové konferenci k zahájení nového akademického roku.
Profesorka Králíčková doplnila, že v letošním roce se do přijímacího řízení přihlásilo do všech studijních programů 61 000 uchazečů. „Je to mírný pokles, co ale je pozitivní, že silně roste zájem o cizojazyčné studijní programy od zahraničních uchazečů. Dlouhodobě zaznamenáváme silný zájem o studijní programy, jako je všeobecné lékařství, zubní lékařství, fyzioterapie, farmacie,“ řekla s tím, že celkově největší zájem oproti roku 2017 je v bakalářském studiu o marketingovou komunikaci a PR a mediální studia, v magisterském studiu o obory psychologie, učitelství pedagogiky pro střední školy a VOŠ, aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami a umělá inteligence.
Za pět let stoupl počet uchazečů napříč obory o cizojazyčné studijní programy více než 2,5krát, z 2 600 v akademickém roce 2012/2013 na 6 400 v akademickém roce 2018/2019. Univerzita Karlova růst zájmu podporuje například i tím, že jako první v ČR získala institucionální akreditaci. Letos díky tomu poprvé mohla usnadňovat přístup zahraničních uchazečů na univerzitu tím, že uznávala jejich předchozí vzdělávání přímo v rámci přijímacího řízení, nemuseli tedy absolvovat uznání předchozího vzdělání mimo univerzitu.
Univerzita Karlova získala institucionální akreditaci pro 23 oblastí vzdělávání, tedy pro všechny, o které žádala. Nové studijní programy byly připravovány na fakultách od podzimu 2017 pod metodickým vedením rektorátu UK. Heslem bylo Integrace, Inovace, Internacionalizace. Do nových 239 studijních programů, které dosud byly schváleny, je nyní vyhlašováno přijímací řízení pro akademický rok 2019/2020. Po první vlně akreditací startuje druhá vlna akreditací, v níž se očekává schválení minimálně 170 dalších studijních programů.



Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…