Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 16. listopad 2018 | Svátek má Otmar
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Biologická léčba psoriázy je v ČR dobře dostupná

Foto: shutterstock.com

Biologická léčba psoriázy je v ČR dobře dostupná

Medical Tribune 20/2018
15.10.2018 10:00
Zdroj: MT
Autor: nam
Psoriázou trpí v ČR až 300 000 lidí, z nich 15 procent její závažnou formou. Biologickou léčbu poskytuje 18 center specializované dermatologické péče. Zatímco ale v Německu dostanou pacienti nejnovější léky hned, jakmile je Evropská léková agentura schválí, v ČR celý proces trvá někdy až dva roky.

Psoriáza je v současné době nevyléčitelné onemocnění, cílem je dosažení remise, léčba obvykle musí být celoživotní. Lékaři mají k dispozici tři hlavní formy léčby a jejich kombinace: lokální léčbu ložisek, systémovou léčbu a fototerapii. Při léčbě je nutno věnovat pozornost nejen kožním projevům a postižení kloubů, ale i přidruženým onemocněním. Novinářům to řekl prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze při příležitosti Světového dne lupénky, který připadá na 29. říjen.

Světová zdravotnická organizace v Globální zprávě o psoriáze z roku 2016, která vyšla v českém překladu jako příloha časopisu Česko‑slovenská dermatologie, uvádí, že jedním ze zásadních globálních problémů je nedostatečný počet zdravotnických odborníků, a tudíž nízká informovanost o léčbě psoriázy mezi zdravotníky. To v konečném důsledku vede k poddiagnostikování a neúčinné léčbě, která nenaplňuje potřeby pacienta. „Řada lidí trpí psoriázou zbytečně, protože se jedná o nesprávnou nebo opožděnou diagnózu, někdy se adekvátně nevyužívají široké možnosti léčby,“ citoval ze zprávy profesor Arenberger a zdůraznil, že pokud zpráva WHO hovoří o nedostatečném přístupu k péči, platí to pro jiné země. V ČR je přístup k léčbě velmi dobrý, pokud ovšem pacient do ordinace přijde.

„Zvýšení informovanosti o tomto onemocnění mezi odbornou i laickou veřejností je nezbytné. Pacienti by měli být při řešení své nemoci aktivní, ptát se svého lékaře na všechny dostupné možnosti léčby, případně se objednat do některého z center specializované léčby,“ doplnil MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Pacienti s psoriázou umírají v průměru o čtyři roky dříve než zdravá populace, se závažností onemocnění roste prevalence komorbidit. Až 30 procent psoriatiků trpí psoriatickou artritidou, vznik kožních projevů může předcházet kloubní změny až o deset let. Psoriáza může postihovat i děti, i proto je podle doktora Gkalpakiotise potřeba proškolit také dětské lékaře.

Pacienti lékaře nevyhledají mnohdy i proto, že se kvůli svému vzhledu straní společnosti. Nemoc má dopad na celý jejich život. „Umíme dnes různými testy kvantifikovat, jak moc zasahuje nemoc do osobního života pacienta, do jeho pracovního, sociálního nebo sexuálního života. Podle globální zprávy WHO udávalo 9,7 procenta pacientů s psoriázou přání být mrtví a 5,5 procenta uvažovalo někdy o sebevraždě. Podle studie provedené v USA 98 procent pacientů udávalo, že psoriáza má dopad na jejich sociální život, 70 procent na rodinný život, 68 procent na pracovní kariéru, 38 procent na tělesné fungování, 17 procent na sexuální intimitu a 21 procent na vzdělávání.

„Důležité je pro zdravotníky, aby o tom uměli komunikovat, a hlavně aby uměli pacientům nabídnout další postup,“ řekl profesor Arenberger. Doporučeno je při terapii sledovat i možné komorbidity. „Když pacient má nějakou zátěž, třeba kardiovaskulárního rizika, a začneme ho adekvátně léčit, i toto riziko se v kardiologických markerech výrazně snižuje. Čili vidíme, že léčba má význam, a máme i objektivní hmatatelné důkazy, že to tak funguje,“ uvedl s tím, že světová data potvrdily zkušenosti z praxe jeho kliniky.


MĚLI BYSTE VĚDĚT...
Z historie psoriázy Popisy kožních projevů spojených s psoriázou se objevily již u starověkých civilizací, v egyptských papyrech, přibližně před 2 000 lety. Historie lékařství dokládá, že psoriáza se vyskytovala už před 4 000 lety. Na mumifikovaných tělech totiž vědci objevili typická psoriatická ložiska. Toto kožní onemocnění popsal už starořecký lékař Hippokrates. Označení choroby pochází z řeckého slova psóra a znamená „svrbění“ nebo „šupina“. Dlouhá staletí se tento název používal pro většinu kožních chorob. Zřejmě i proto se psoriáza mnohdy zaměňovala za malomocenství a její nositelé byli odsouzeni k životu na kraji společnosti. Jako první popsal psoriázu jako samostatné kožní onemocnění na počátku 19. století anglický lékař, zakladatel moderní dermatologie Robert Willan. Pojmenoval ji Willanova lepra. O několik desítek let později se začala díky vídeňskému dermatologovi Fernandu Heberovi nazývat původním řeckým označením.



MT se zeptala
prof. MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA, FCMA, na možnosti léčby a vzdělávání o psoriáze.

  • Pane profesore, kolik z těch uváděných až 300 000 lidí s psoriázou v ČR se léčí?

Myslím, že každý, kdo má na kůži nějaké kožní změny, určitou formu léčby používá. Léčení zevními prostředky je velmi rozšířeno, u lehkých forem někdy stačí pouze zvláčňování hydratačními krémy, a už to samo o sobě zánět tlumí a vylepšuje kožní nález. Co je ale důležité a co se stále ještě podceňuje, je intenzivnější léčba závažnějších onemocnění, jako je těžká forma, která postihuje zhruba 15 procent pacientů. Čili je to velká skupina lidí, kteří si zaslouží systémovou léčbu, ať už klasickou ve formě tablet, anebo modernější biologickou, pokud ta klasická nezabírá. Tak je ostatně definováno použití biologické léčby, že by to měly být dva pokusy z původní klasické léčby, které buď nefungují, nebo jsou kontraindikovány, nebo je pacient nesnáší, a v té situaci bychom měli přejít na nejúčinnější dostupnou léčbu.

  • Léčba odstraní kožní projevy a působí i na další projevy spojené s psoriázou?

Léčba nevede jenom k tomu, že odstraníme kožní projevy, že kůži kosmeticky vylepšíme, ale dnes už víme, že psoriáza postihuje i vnitřní orgány, a tudíž musíme účinnou léčbou lupénky dělat i prevenci například infarktu myokardu, který je mnohem častější u pacientů s neléčenou těžkou psoriázou než u běžné populace.

  • Dostává specializovanou léčbu všech 15 procent pacientů? A pokud ne, je to proto, že nepřijdou, nebo jsou finanční limity a kapacita center nestačí?

Pro klasickou léčbu v podstatě žádné limity nejsou, dokonce některé léčebné postupy jsou mnohem levnější než běžná zevní léčba kortikoidními mastmi. Hlavní problém ale je, že pacient k lékaři vůbec nepřijde, anebo se zbytečně bojí užívat místo masti tablety nebo injekční léčbu a říká si, že kůže sice vypadá hrozně, ale už si na to zvykl a vlastně mu to tolik nevadí. Tam tedy často vzniká chyba, která potom může vést k větším následkům.

Pro biologickou léčbu existují limity, ale my dnes nemáme zásadní problém nabídnout ji všem pacientům, kteří splňují kritéria. V zásadě tedy ten, kdo potřebuje léčbu, ji dostane, hlavně je potřeba, aby přišel. Z dat českého registru BIOREP vyplývá, že biologickou léčbou je léčeno 1 412 českých pacientů.

  • Hradí biologickou léčbu všechny zdravotní pojišťovny?

Je to centrová léčba, pojišťovny uzavírají s daným pracovištěm dodatek ke smlouvě na konkrétní přípravky. Z 18 pracovišť, kde se tato biologická léčba používá, asi jen dvě mají některé zdravotní pojišťovny vynechány. Důležité je, aby se pacient dostal do centra, protože kdekoli jinde, ať už u ambulantních dermatologů, nebo na některých pracovištích, kde tento dodatek ke smlouvě nemají, se tato léčba nepodává.

  • Jak rychle se dostávají nové biologické léky k českým pacientům?

My dnes máme to štěstí, že už je registrováno široké spektrum léků a jsou ze zdravotního pojištění hrazeny. Na druhou stranu je pravda, že ty úplně nové léky mají trochu složitější registrační postup. V Německu může být pacientům podáván lék hned druhý den po schválení Evropskou lékovou agenturou a je hrazen ze zdravotního pojištění. V ČR po schválení následný postup je, že Státní ústav pro kontrolu léčiv dostane dokumentaci, provede sám další šetření, jestli i na našem území by daný lék mohl fungovat, a pokud se doplní všechny formality a stanoví se omezení z hlediska preskripce a dohodnutí ceny, probíhají pak ještě jednání na úrovni plátců. Bohužel tento proces se v reálu může někdy natáhnout až na dva roky. Takže dostupnost zcela nového léku je pomalejší než v Německu, kde s ním mají dvouleté zkušenosti ve chvíli, kdy my s léčbou teprve začínáme. Na druhou stranu třeba oproti Polsku jsme na tom výrazně lépe, protože tam tato chronická léčba, kterou pacient víceméně musí užívat celý život, podléhá každoročnímu schvalování centrálním úřadem, což u nás není. Kvůli opakovanému schvalování nastávají v léčbě výpadky, a to u biologické léčby zánětlivých onemocnění může vést až k tomu, že si pacient nejen vytvoří blokující protilátky a časem mu léčba přestane fungovat, ale zároveň v pauzách se velmi zhorší.

  • Na vašem pracovišti jste dělali studii účinnosti nových léků. K jakým závěrům jste dospěli, jak léčba na české pacienty působí, jaké máte zkušenosti přímo z léčebné praxe?

Není překvapením, že léčba působí stejně na německé i české pacienty a je srovnatelně účinná a bezpečná. Pokud mluvíme přímo o biologikách, dnes už se setkáváme s tak účinnými přípravky, kdy se prakticky odstraní všechny projevy na kůži. U velké skupiny pacientů tak můžeme dosáhnout stavu kůže, která připomíná kůži naprosto zdravou.

  • Podle globální zprávy WHO se země mají zaměřit na vzdělávání zdravotníků. Pořádá Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP osvětové a informační akce pro dermatology a také pro praktické lékaře?

Ano, nejenže máme publikační aktivitu pro lékaře, a nemusíme ani chodit tak daleko, až k praktikům, je i řada konzervativních dermatologů, kteří stále ještě žijí tím, že na jakoukoli psoriázu stačí zevní léčba a že dosažení pouze mírného stupně vylepšení je dostatečné. A bohužel i část pacientů takovýmto názorům přizvukuje a neuvědomuje si, že pokud zánět přetrvává dlouho, tak poškozuje nejen kůži, ale také některé vnitřní orgány a urychluje některé civilizační choroby, jako je infarkt myokardu, diabetes, obezita apod.

  • Jak tedy šíříte tyto informace mezi lékařskou veřejností?

Každoročně máme tzv. dermatologický update a hovoříme o největších novinkách, které se v našem oboru objevily. A je jich skutečně tolik, že opravdu máme celodenní program na celodenní konferenci. Tyto akce jsou velmi dobře navštěvované, většinou přijde víc než polovina všech českých dermatologů, kteří vydrží i za pěkného počasí celý den v sále a poslouchají. A co se týká informací pro praktické lékaře, ti si to většinou přečtou, např. publikujeme informace v Časopise lékařů českých a v dalších odborných periodikách.

Čtěte také



MĚLI BYSTE VĚDĚT...
Informační web o psoriáze Informace o psoriáze pro laiky i zdravotníky jsou na www.cistakuze.cz, kde lze nalézt i dotazník, který mohou lékaři doporučit k vyplnění pacientům, a tak odhalit včas např. možný rozvoj psoriatické artritidy. Na webu je také seznam center specializované léčby.


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky