Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 16. listopad 2018 | Svátek má Otmar
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Mozek a hudba

Foto: Shutterstock

Mozek a hudba

Medical Tribune 20/2018
15.10.2018 11:47
Zdroj: MT
Autor: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA
Nejstarším flétnám je kolem čtyřiceti tisíc let. Příkladem je nástroj sestavený z úlomků nalezených v Geißenklösterle, dlouhý 21,8 cm, o průměru 8 mm, se třemi otvory a pravidelnými zářezy. V této době se v Evropě objevují kromaňonci, kteří je vyráběli z vřetenních a loketních kostí supa, případně labutě, vzácně z mamutoviny.

Výrobě nejstarších fléten předcházel dlouhý vývoj. Předchůdcem neandertálců, denisovanů (ti byli prvně poznáni z úlomku malíčkové kosti dívenky nalezeného v sibiřské jeskyni Denisovka) a moderních lidí byl Homo heidelbergensis. Žil v rozmezí asi 800–600 000 let před současností. Kontrolovat oheň a vařit se naučil asi 790 000 let před současností, mohlo to být dřív. Výsledkem byla energeticky bohatší a snadněji trávená potrava, což na oplátku posílilo vývoj mozku. Objem mozku heidelberského člověka, včetně objemu čelních laloků, napovídá vysokému stupni vývoje řídících funkcí. Pravděpodobně byl schopen vydávat podobné nebo stejné hlasové zvuky jako dnešní lidé. Je tedy možné, že se nějaká podoba proto‑hudby, podobná nejjednodušším formám etnické hudby, třeba zvuky vznikající úderem kamenů o sebe, začala objevovat ve stejné době. Předpokládá se, že hudba byla jednak sociálním tmelem lidských skupin, jednak signálem sexuální atraktivity.



Hudba a mozek

Poslech hudby aktivuje řadu čelních, spánkových, temenních a limbických korových oblastí. Jejich strukturální a funkční konektom vypovídá o zpracování percepčních signálů, zpracovávání emocí a orientované pozornosti v průběhu slučování jednotlivých informačních proudů.

Činnost mozku hudebníků a hudebních laiků se při poslechu hudby odlišuje. Jedna ze současných studií zkoumala činnost mozku 18 muzikantů a 18 nemuzikantů v průběhu poslechu úryvků hudby ze tří žánrů. Rozdíly byly zjištěny v devíti oblastech mozku, a to v některých částech čelní a spánkové kůry, v gyrus cinguli a nc. caudatus. Zpracovávání rytmu a tonality bylo ovlivněno hudebním učením, nejnápadnější rozdíl mezi muzikanty a non‑muzikanty byl patrný v pravém horním spánkovém závitu.

Vliv hudby na stavbu mozku je oblíbeným modelem neuroplasticity. To jsou všechny proměny stavby a činnosti mozkových neuronů vznikající v důsledku zevních podnětů. Mezi muzikanty a non‑muzikanty byly zjištěny rozdíly ve sluchových korových oblastech, senzoricko‑motorické kůře, premotorické a motorické kůře a korových oblastech, které zpracovávají zrakové prostorové informace. Traktografie zaznamenávající proměny bílé hmoty doložila rozdíly objemu i frakční anizotropie corpus callosum. Z toho plyne, že hudební učení zvyšuje míru konektivity mezi hemisférami. Rozdíly byly zjištěny v systémech sluchové bílé hmoty, zejména ve fasciculus arcuatus a ve fasciculus longitudinalis superior.

Některé z těchto rozdílů byly zjištěny již ve věku 5–11 let.

Většina studií je průřezových, srovnávají muzikanty s non‑muzikanty ve stejném věku; longitudinální studie, které sledují výsledky hudebního učení v průběhu delší doby, jsou vzácné.

Čtěte také

Studie dětí ve věku 5–7 let dokázala, že roční instrumentální učení mění stavbu zejména pravostranné primární a premotorické kůry, stejně jako stavbu corpus callosum. Odlišná studie prokázala, že dvouleté hudební učení šestiletých dětí mění tloušťku sluchové kůry a frakční anizotropii corpus callosum. Jiná studie strukturální změny u 7–9letých dětí po ročním výcviku nezjistila, nicméně zaznamenala podstatně větší funkční odpověď na sluchové podněty.

U dospělých muzikantů roste objem pravostranné čelní kůry úměrně věku, kdy se začali učit. Frakční anizotropie corpus callosum je vyšší u muzikantů, kteří začali s učením před sedmým rokem věku. Mozek budoucích muzikantů ani non‑muzikantů není Aristotelova nepopsaná vosková tabulka. Geneticky dané predispozice mají význam. Prokazuje to studie vztahu kortikospinálních motorických drah a pravého fasciculus longitudinalis superior k rychlosti učení krátkým klavírním melodiím v průběhu pouhých tří dní.

„Hudebnický mozek“ jako jakýkoli jiný podobně „profesionální“ mozek (stejně jako „ne‑profesionální mozek“) je podle současné představy výslednicí vzájemných vztahů.

  • rozdílů v genetické výbavě a časové dynamice genové exprese v průběhu vzniku a raného vývoje mozku,
  • vlivů prostředí počínaje prostředím nitroděložním, typu vazby k matce a dalším členům rodiny, socioekonomického statusu,
  • strukturální a funkční reorganizace mozkových konektomů pod vlivem hudebních a dalších podnětů,
  • hudebního učení a míry zaujatosti učením,
  • proměn funkce a struktury mozku daných specificky hudebními vstupy, emočními, motorickými a dalšími,

což zpětně ovlivňuje vývoj dalších percepčních a poznávacích dovedností, například řeči, jazyka a řídících funkcí.

Děti by se proto měly učit aktivně zpívat a muzicírovat na jakýkoli, zpočátku pokud možno co nejjednodušší hudební nástroj – už z důvodu kladného vlivu hudby na rozvoj řeči, jazyka a řídících funkcí.



Hudba a emoce

Jádro sluchové kůry i její sousedící oblasti jsou propojeny s celou řadou limbických struktur, které se podílejí na vytváření emocí. Přední i zadní oblasti asociační sluchové kůry jsou propojeny s insulou, striatem, cingulární, somatosenzorickou i zrakovou kůrou, stejně jako s motorickými oblastmi a systémy pozornosti. Vyšetření konektivity dokazuje, že jde o sítě s fyziologickými znaky prokazujícími vztah k emotivitě, což se prokazuje i pro propojení primární sluchové kůry s dalšími sluchovými korovými oblastmi. Primární sluchová kůra tedy není jen percepční systém, což podle očekávání nemusí platit jen pro primární sluchovou kůru

Emoce vyvolávané hudbou mění činnost předního hipokampu, amygdaly, nc.accumbens/ventrálního striata, dorzálního striata, vnitřní i zevní orbitofrontální kůry, přední i rostrální cingulární kůry, přední insuly, pre‑suplementární motorické kůry a mediodorzálního talamu a řady oblastí mozkového kmene včetně retikulární formace – což všechno jsou notoricky známé uzly konektomů odpovídajících za emoce.



Hudba a jazyk

Hudba a jazyk evoluční a neuronální podklady sdílejí i nesdílejí. Mezi hudebními schopnostmi a kvalitou čtení u dětí existuje pozitivní korelace, stejně jako mezi hudebními a slovními schopnostmi včetně zvládání druhého jazyka. Hustota šedé hmoty hudebně vysoce trénovaných lidí je v uzlech konektomů odpovídajících za poznávací funkce vyšší. Jejich řídící funkce jsou na vyšší úrovni. Lépe zpracovávají řeč.

Struktura hudby i jazyka je hierarchická. Pro jazyk je charakteristická syntaxe. Do jaké míry je syntaxe charakteristická i pro hudbu, je předmětem výzkumu a diskuse. Rozšířený názor říká, že jazyk i hudba sdílejí neuronální výpočetní procesy („computation“). Těžištěm debaty je známá Brocova oblast (area 44,45 Brodmannovy mapy obvykle v levé hemisféře). Brocova oblast může být supramodální, to znamená jak jazykový, tak hudební syntaktický analyzátor. Přímá korová stimulace levé dolní čelní kůry narušuje u vysoce trénovaných muzikantů jak tvorbu řeči, tak tvorbu hudby, což pro názor svědčí. Nedávná studie však ukazuje, že složitější věty zpracovává přední a zevní část Brocovy oblasti, zatímco melodie zpracovává její horní vnitřní a spánková oblast, takže by o společný neuronální podklad nešlo. Rozhodnutí bude záležet na větší rozlišovací schopnosti přístrojů funkční magnetické rezonance, takže bude věcí nedaleké budoucnosti.

Další komentáře a názory čtěte ZDE.


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky