Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 21. květen 2019 | Svátek má Monika
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

V ČR by měla vzniknout síť ambulancí pro pacienty se srdečním selháváním

prof. Aleš Linhart, foto: Jiří Koťátko

V ČR by měla vzniknout síť ambulancí pro pacienty se srdečním selháváním

Medical Tribune 03/2019
18.02.2019 09:36
Zdroj: MT
Autor: nam
O péči kardiologů o diabetiky jsme hovořili s prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc., přednostou II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, který se od května ujme vedení České kardiologické společnosti.

Kardiologie prodloužila diabetikům život tím, jak u nich umí brzdit vznik kardiovaskulárních komplikací. Další zlepšení přinášejí nová antidiabetika. V souvislosti s nimi se stále více hovoří o problematice srdečního selhání. Další zlepšení osudu nemocných by tak mohla přinést síť specializovaných ambulancí zaměřených právě na vzrůstající problém selhání obecně.



  • Chystáte koncepci vzniku sítě ambulancí pro pacienty se srdečním selháváním, kde se budete starat také o diabetiky. Proč je nutné toto speciální zaměření v péči o pacienty s diabetem?

Pacient s diabetem je určitě pacient, který je vysoce ohrožen kardiovaskulárními komplikacemi, a léčba, kterou máme k dispozici pro kardiaky, pacientům s diabetem životy prodlužuje. To víme a víme také, že když snižujeme cholesterol u pacientů s diabetem, dostaneme poměrně krásnou odpověď ve smyslu snížení počtu komplikací. V okamžiku, kdy redukujeme hypertenzi, získáváme také benefit. A teď se ukazuje, že máme léčbu, která je společná, kdy léky, které jsou na diabetes, ovlivňují incidenci jak srdečního selhání, tak i dalších kardiovaskulárních komplikací.

  • Spolupráce více odborností tedy je pro diabetika v jeho léčbě přínosem?

Důležité je, že péče musí být komplexní a že tady se určitě neobejdeme bez multidisciplinární spolupráce. Čili diabetik je vždycky trošku pacient také kardiologa, a pokud máme v kardiologické ambulanci diabetika, tak je to zase vždy pacient také našeho partnera diabetologa – bez jeho spolupráce a odborného přístupu se rozhodně neobejdeme. Velmi důležitá tady je role praktického lékaře, protože je potřeba si říci, že čím dřív přijdeme na to, že pacient má diabetes, že má další rizikové faktory, čím dřív začneme intervenovat, tím méně komplikací bude pacient mít.

  • Pacienti a někdy i lékaři příznaky počínajícího diabetu podceňují, protože jsou plíživé, postupné… Jak by se měla lékařská obec v tomto směru informovat?

Pokud pacient přijde s jednoznačnými příznaky srdečního selhávání nebo kardiálního postižení, většinou příznaky podceňovány nejsou. Problém to může být ve chvíli, kdy se některé příznaky skrývají za to, co obecně považujeme za dekondici, za nedostatek trénovanosti, nadváhu, zkrátka jsme unaveni, nevýkonní, zadýcháme se – ani pacient tomu nepřikládá nějakou zvláštní důležitost a má pocit, že je to přirozený běh života. Na druhou stranu tato onemocnění se mohou vyvíjet exponenciálně, kdy dlouhou dobu se děje málo a najednou se vše zvrátí do poměrně komplikovaného stavu. Takže pokud má pacient opravdu pocit, že jeho kondice klesá dramatičtěji, než by měla, pokud si na to začne stěžovat, tak myslím, že málokdy se setká s odmítnutím ze strany lékaře, který by to bagatelizoval nebo příznak považoval za natolik nevýznamný, aby se mu nevěnovala náležitá pozornost.

  • Nemusejí lékaři kvůli limitům od pojišťoven některá vyšetření odkládat?

Samozřejmě trochu narážíme na dostupnost lékařské péče jako takové, která se v ČR, zejména v některých regionech, má tendenci zhoršovat, na druhou stranu pořád patříme k zemím, kde dostupnost péče je excelentní. Můžeme se považovat za zemi s jedním z nejlepších systémů a pacient se nakonec většinou k diagnóze dostane. Myslím si, že se málokdy stane, že by mu péče byla opravdu odmítnuta, že by nebyl poslán k vyšetření. Třeba vyšetření stran srdečního selhávání nejsou zase tak komplikovaná, je to postaveno především na provedení ultrazvukového vyšetření srdce a EKG a na zhodnocení laboratorních známek srdečního selhání. Tyto metody jsou v ČR poměrně široce dostupné, a kdybychom se srovnávali s řadou západních zemí, možná i dostupnější.

  • Světové studie potvrdily, že diabetici mohou mít velký užitek z léčby glifloziny, u nichž je ale preskripční omezení. Kdo by je podle vás měl předepisovat?

Glifloziny dnes může psát diabetolog nebo internista a může je psát u pacientů s určitým stupněm kompenzace diabetu. Omezení bývá vždy při zavádění nového léku, plátci se tak brání nekontrolovatelnému předepisování, to je přirozené. Vždy je to na kompromisu mezi možnostmi, které systém má, a mezi očekáváním, které mají lékaři. Myslím, že na tom se neustále pracuje, aby se dostupnost zlepšovala, abychom pacientům léky byli schopni přinést včas a v širší míře. Určitě teď není situace optimální, ale pracujeme na tom, aby se preskripční omezení zmírnila, aby se předepisování stalo dostupnějším. My z pozice kardiologů bychom byli velmi rádi, kdyby tyto léky mohli předepisovat i kardiologové, protože si nemyslíme, že zejména v případě gliflozinů by kardiolog do léčby diabetika nemohl u některých nemocných zasahovat. Ale je to všechno na diskusi s našimi kolegy z oboru diabetologie a interny tak, aby péče zůstala koordinována, kardiologové si jistě nedělají ambice na to, aby vedli antidiabetickou péči v plné míře. To si myslím je největší sila českého zdravotnictví, že máme možnost multidisciplinární spolupráce, že pacienta nevyžene internista, protože ho týden předtím viděl kardiolog, že vyšetření mu bude dostupné, multidisciplinární spolupráce tu je možná. Takže já v omezení preskripce sice spatřuji určitý problém, ale není to problém tak dramatický, aby se nedal i v současnosti překonat.

  • Mluvil jste o vzniku sítě specializovaných ambulancí, to jistě léčbu také zlepšuje…

Léčba srdečního selhání obecně je velmi komplexní, protože to nejsou jenom tabletky, ale je to i léčba režimová, je to rehabilitace, psychologická podpora, jsou tam ale i komplikované metody, které potřebují implantaci některých přístrojů atd. Takže skutečně je potřeba, aby pro pacienty se srdečním selháváním existovala specializovaná centra. Postupně vznikají u všech kardiovaskulárních center, která máme rovnoměrně rozložena po celé republice, a tyto ambulance by měly zajistit, aby péče o komplikované nemocné byla skutečně komplexní. Naráží to na personální a finanční náročnost. Je to proces, který se teď rozvíjí, někde už tato centra fungují, existují, někde teprve vznikají. My jako kardiologická společnost se chceme zasadit o to, aby podpora byla významně lepší, a doufáme, že pacientům, kterých neustále přibývá, budeme schopni nabídnout kvalitní a komplexní péči ve všech regionech bez rozdílu.

  • Plynule jste přešel k závěrečnému tématu, což je vaše nová funkce předsedy České kardiologické společnosti – s jakými cíli se jí ujímáte?

Funkci budu přebírat od dosavadního předsedy profesora Táborského letos v květnu na XXVII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti. Samozřejmě mým cílem je udržet vysokou kvalitu práce České kardiologické společnosti, protože za poslední roky se skutečně podařilo českou kardiologii dostat na špičkovou úroveň, historie, která je za námi, je velice úspěšná. Cílem je například rozvíjet programy v oblasti kardiovaskulární prevence, rozvíjet programy, které by přinesly lepší, kvalitnější a komplexnější informace pro pacienty. Spolupracujeme s institucemi, s plátci zdravotní péče na tom, abychom změnili také dostupnost některých léků a prostředků pro naše pacienty. Ale určitě nechystáme žádné revoluční změny. Chystáme rozvoj práce, která byla rozjeta na špičkové úrovni už v minulosti, a myslím si, že česká kardiologie, když se podíváte na její výsledky a prestiž v Evropě, se vůbec nemá za co stydět. Té práce před námi je samozřejmě hodně, ale toho, čeho jsme už dosáhli, je také hodně, a to je potřeba udržet.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky