Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 21. říjen 2019 | Svátek má Brigita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Je nás málo, musíme energii vynakládat účelně

PharmDr. Petr Horák, Foto: archiv P. Horáka

Je nás málo, musíme energii vynakládat účelně

Pharma Tribune 1
02.04.2019 08:36
Zdroj: MT
Autor: Lucie Ondřichová
„Měli bychom se více zaměřit na lepší práci s daty. To je podle mého názoru jedna z věcí, kde v České republice máme velkou rezervu oproti západní Evropě,“ říká PharmDr. Petr Horák.

  • Máte za sebou první rok ve funkci prezidenta Evropské asociace nemocničních lékárníků (European Association of Hospital Pharmacists – EAHP). Když se ohlédnete, byl to dobrý nápad kandidovat na tuto pozici?

Ale ano, byl. Jen je to ještě náročnější, než jsem čekal. Ani se zkušeností člena výboru EAHP jsem si nepředstavil, kolik je to práce. Máme zaměstnance, kolegové jsou skutečně aktivní, ale přesto spousta věcí čeká, až se k nim nějak vyjádřím já.

  • Kolik to znamená mailů, telefonů, setkání?

To je samozřejmě v různých dnech a obdobích různé, ale tak čtyřicet mailů denně a v živějším období roku tři, čtyři výjezdy do měsíce.

  • Co jste se za ten rok naučil?

Určitě jsem si zlepšil time management. V každém případě mám příležitost poměrně zblízka sledovat, co a jak se dělá v okolních zemích. Mezi jednotlivými státy existují velké rozdíly v dostupnosti zdrojů nebo v nastavení systému. Zajímavé je i to, že konkrétní země může být v něčem velmi napřed a v něčem pozadu. Pacienti jsou ale všude stejní, ve finále by se měla úroveň nemocniční farmacie sbližovat. To je také jeden z našich cílů.

  • Koreluje úroveň nemocniční farmacie s HDP?

Příliš ne, existuje zde hodně dalších proměnných. Bohatší země mají snazší přístup k technologiím, to jistě. Když se ale podíváte na prostou tabulku, kolik je nemocničních lékárníků na sto lůžek, tak jedno z nejnižších čísel je v Německu. Španělsko a Portugalsko nejsou ty úplně nejbohatší státy, po vstupu do Evropské unie v osmdesátých letech ale dotace využily na rozvoj nemocniční farmacie, a je to znát doposud. Příkladem chudší země, kde se nemocniční farmacie rozvíjí docela dobře, je Srbsko – a to stojí mimo EU, a tak ani nemůže čerpat evropské dotace.

  • Jak z takového srovnání vychází Česká republika?

Myslím, že docela dobře. Můžeme být spokojeni třeba s úrovní sterilních příprav nebo příprav cytostatik. Zaostáváme třeba v rozšíření klinické farmacie. I to se však zlepšuje. Máme celou řadu vynikajících klinických farmaceutů, ale zdaleka nepracují v každé nemocnici, a kde ano, tam by jich bylo potřeba o mnoho víc. Určitě na tom nejsme hůře, pokud jde o vzdělání, ale je nás prostě málo.

  • Na jaký program EAHP byste kolegy rád upozornil?

Máme celou řadu politik, které sledujeme a snažíme se je systematicky rozvíjet. Jsou velmi různorodé. Některé souvisejí s problémy, které nás spojují, jako jsou výpadky léčiv nebo zavádění eHealth. Může jít o tradiční farmaceutická témata, jako je příprava léčiv. V roce 2014 jsme ve spolupráci s celou řadou partnerů přijali strategii s názvem European Statements of Hospital Pharmacy. Usilujeme o to, aby byla postupně implementována. Je to soupis toho, co by nemocniční farmacie měla představovat, čím by se měla zabývat a jaký benefit by měla přinést pacientům. To je náš hlavní projekt, který je sice velmi široký, ale každý rok se upravuje a konkretizuje. Všechny naše aktivity se k němu nějak vztahují. Jde o dlouhodobou záležitost, která určitě bude pokračovat, i když nebudu prezidentem EAHP, a bude pokračovat asi i poté, kdy již nebudu pracovat jako nemocniční lékárník. Zavedli jsme systém tzv. SILCC – Statement Implementation Learning Collaborative Centres. Jde o síť nemocnic, které mohou být v nějakém ohledu implementace naší strategie příkladem a do kterých je možné přijet na stáž. Kromě toho existuje poněkud úžeji zaměřená Good Practice Initiatives, což je struktura zacílená na řešení nějakého konkrétního problému. Na webu máme seznam nemocnic, které takovou pomoc nabízejí. Jsem rád, že lidé takto skutečně cestují, pro takový výjezd nabízíme i drobnou finanční podporu. Obecný problém nemocniční farmacie v Evropě spočívá v tom, že nás je daleko méně, než by mělo – v porovnání s USA to může být i desetkrát méně. Proto pokud už někdo něco vymyslel, našel cestu, jak určitou problematiku řešit správně, je zbytečné ztrácet síly na tom, abychom to vymýšleli sami znovu na vlastní pěst. Nabízíme také nemocničním lékárnám software – self assesment tool, díky kterému mají možnost si udělat sebehodnocení, jak na tom s implementací statements EAHP jsou, a také se v tomto směru porovnat s jinými nemocnicemi s podobnými charakteristikami, ať už v daném regionu, nebo jinde v Evropě. Mohou si pak vytvořit vlastní implementační plán a sledovat svůj pokrok v čase. V průběhu tohoto jara by měl být k dispozici český překlad tohoto softwaru a chystáme v rámci České republiky seminář, kde bychom měli možnost o tom diskutovat. Zde jsou dobrým příkladem právě kolegové v Srbsku, kteří si s tímto nástrojem dokázali sami odpovědět na řadu otázek.

  • Pro svou lékárnu zde v Motole jste to využil?

Ano, samozřejmě.

  • Co jako EAHP nabízíte studentům farmacie?

Poměrně úzce spolupracujeme s asociací evropských studentů farmacie – EPSA, dokonce pravidelně jeden člen jejich předsednictva pracuje jako stážista v naší kanceláři v Bruselu. Máme svůj blok na jejich kongresu. Snažíme se také pro studenty zprostředkovávat praxe, což zatím úplně nejživější iniciativa není, asi zde nemá smysl konkurovat programu ERASMUS. Zveme studenty na náš kongres za velmi nízký kongresový poplatek. Mají tam svou sekci a stojíme o to, aby zde publikovali své práce týkající se nemocničního lékárenství.

  • Jste spokojen s tím, jak se čeští nemocniční lékárníci zapojují do práce v EAHP?

Jsem, i když vždycky by to mohlo být lepší. Máme zástupce ve vědecké radě, máme zástupce v jednotlivých pracovních skupinách. Čeští kolegové se podílejí i na projektu Common Training Framework, jehož cílem je, aby se vzdělání nemocničních lékárníků napříč Evropou co nejvíce sblížilo. Komunikace EAHP s vlastními členy, respektive s národními asociacemi je poměrně živá. Je to dáno i tím, že EAHP je jedním ze stakeholderů při Evropské lékové agentuře a ta nás žádá o nejrůznější stanoviska a ptá se nás, co je v praxi realitou. My se pak na to pochopitelně ptáme našich členů.

  • Zmínil jste výpadky léčiv. Jak velký je to problém?

Loni jsme s odstupem čtyř let opakovali velký výzkum na toto téma, který je podle mého názoru relevantní. Dostalo se mu poměrně velké publicity a jeho závěry jsme prezentovali i v Evropském parlamentu. Získali jsme odpovědi od více než 1 600 nemocničních lékárníků. Z nich dvě třetiny říkají, že se s výpadky léčiv setkávají častěji než jednou týdně. Má to závažné a bezprostřední dopady pro pacienta, včetně toho, že někdy prostě není léčen. Většinu výpadků vyřešíme, ale stojí nás to spoustu času a energie, které bychom mohli věnovat smysluplnějším činnostem. Patří to sice do našeho odborného portfolia, ale není to něco, co bychom měli dělat každý den. Někdy musíme i vysvětlovat různé dopady výpadků. Může se třeba zdát, že pokud vypadne jedno generikum, žádný problém není, mohou ho nahradit jiná. Ale není to tak jednoduché. Když v nemocnici pošlete na oddělení jiné generikum, sestra musí shánět lékaře, aby změnil medikaci. Kromě toho se dostáváte mimo pozitivní list, a především zanášíte riziko chyby.

  • Pokud jde o výpadky dodávek léčiv, má zde Česká republika nějaká specifika?

V zásadě se příliš nelišíme od ostatních evropských zemí. Možná v tom, že pořád máme některé tradiční přípravky, které když vypadnou, alternativa za ně prostě není. Problémy s výpadky léčiv jsou ale všude a rozhodně to není něco, co by se mělo bagatelizovat.

  • Jedním z trendů v nemocničním lékárenství je robotizace, existují stovky typů nejrůznějších automatů, které jsou připraveny centrálně plnit stříkačky do pump, ředit infuzní roztoky podle elektronického pokynu nebo připravovat jednotlivé dávky perorálních léků pro konkrétního pacienta. Je to podle vás cesta?

Cesta to určitě je, ale není nutné se na ni vrhat bezhlavě. Jde o to, jaká je v dané zemi celá filosofie výdeje, což je dáno tradicí i legislativou. Jiná je situace v zemích, jako je Portugalsko, kde je ze zákona dáno, že z nemocniční lékárny vůbec neodcházejí celá balení léků, všechno se vydává rovnou na pacienta, a jiná je situace u nás. Trendem jsou dispenzarizační roboty, ať už jednodávkové, nebo na celé balení. Hovoří se o tom, že by mohly pomoci i s implementací protipadělkové směrnice, protože by měly umět číst kódy. To ale asi není zásadní. Pro nás jako velkou nemocnici je problém, že tyto systémy mají omezenou kapacitu. Určitě by bylo žádoucí centralizovat do nemocničních lékáren některé rizikovější úpravy léků, které dosud probíhají na oddělení – jako příklad lze použít třeba antimykotika. Pak by robotický systém pro aseptickou přípravu mohl být užitečný. Zatím ale podle mé zkušenosti dokáže při přípravě cytostatik šikovná laborantka pracovat stejně efektivně jako robotický systém za 15 milionů. Navíc je podstatně flexibilnější. Ty peníze bych raději investoval do lepší práce s daty. To je podle mého názoru jedna z věcí, kde v České republice máme velkou rezervu oproti západní Evropě. Začíná to otázkou formalizované medikace, která je v České republice spíše výjimkou než pravidlem. Jde o to, aby ordinace lékaře byla zapsána v databázové formě, se kterou se dá dále pracovat. To pak lze využít v mnoha směrech, nejen pro ekonomické analýzy, ale především pro klinickou farmacii. Formalizovanou medikaci je možné propojit například s daty z laboratoří. Lze pak vytipovat ty pacienty, kterým by se měl cíleně věnovat klinický farmaceut. Je zde i potenciál zlepšit koordinaci péče mezi nemocnicí a terénem. Mně by se třeba líbilo, kdyby se při příjmu pacienta k hospitalizaci jeho lékový záznam uchopil a nahrál do nemocničního systému. Velmi by to pomohlo s rekonciliací, lékař by se nemusel zdlouhavě a s nejistým výsledkem pacienta vyptávat, jaké léky bere. Stejně tak hladce by mohl po propuštění lékař v ambulanci získat informace o medikaci za hospitalizace.

  • Která evropská země takto pracovat s daty umí?

Například Belgie. Tam formalizovaná medikace byla realitou už roce 1999, nyní pracují na zapojení umělé inteligence do vyhodnocování těchto dat.

  • Funkční období v čele EAHP vám skončí za dva roky. Budete kandidovat znovu?

Už ne. Je to přece jenom velký stres. Ostatně by to ani nešlo. V EAHP je doba působení ve výboru maximálně deset let, a až skončím s touto funkcí, budu ve výboru již devátý rok. Asi bych i těžko vysvětloval své ženě, že chci pokračovat. Pro rodinu to samozřejmě znamená zátěž, moc volných víkendů mi nezbývá.

Rozhovor vyšel v nové příloze MT Pharma Tribune.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky