Přeskočit na obsah

Organizace a kompetence praktických lékařů v Německu

Praktický lékař (Hausarzt) se těší v německé laické i odborné veřejnosti velké vážnosti. Často jsou to totiž bývalí vedoucí lékaři (Oberarzt), jelikož soukromým lékařem se v Německu může stát pouze lékař s atestací.



Tímto článkem reaguji na diskusi o kompetencích praktických lékařů (PL), která nyní probíhá v českých odborných kruzích. Němečtí PL mají mnohem více kompetencí než jejich čeští kolegové, mohou provádět mnohem více odborných vyšetření a mají nepoměrně méně preskripčních omezení. Pojďme si ukázat, jak je tento systém u našich sousedů organizován a v čem je odlišný.



Motivace stát se praktickým lékařem v Německu

Řekl bych, že na prvním místě v motivacích stát se praktickým lékařem je výdělek. PL si v Německu vydělá až několikanásobně více než jeho kolega v nemocnici. Roli může hrát i možnost organizovat si sám svůj čas. Někdo nechce již tolik sloužit noční služby, u některých hraje roli rodina.



Povinnosti PL v Německu

Většina těch kolegů, kteří provozují soukromou praxi, jsou členy KV (Kassenärztliche Vereinigung) příslušné země, což je organizace, přes kterou se provádí účtování pojišťovnám (v Německu je jich asi šedesát), rovněž od KV pak přicházejí platby. Tato organizace má také kontrolní pravomoci a organizuje pohotovostní služby. Sloužit tyto tzv. KV služby má povinnost každý člen KV. Na jednoho lékaře vychází tak jedna služba měsíčně. Kromě paušálu, který dostává za tuto službu, ještě účtuje KV za každého pacienta dle výkonů a celkový výdělek za tuto jednu službu se pohybuje většinou ve stovkách, ale někdy až tisících eur. Existuje mnoho kolegů, kteří si vydělávají pouze těmito službami, takže pokud někdo nechce za žádnou cenu sloužit, tak si některého z nich vyhledá a služby mu přenechá.

Další povinností je sbírání bodů za vzdělávání. Tyto body je možno získat na kursech, velmi často sponzorovaných farmaceutickými firmami, nebo např. online (přístup k tomuto „obodovanému“ online vzdělávání je možno získat např. zakoupením některých odborných časopisů). Mnoho praktických lékařů v Německu chodí na služby do nemocnice nebo jezdí se záchrannou službou. Nikdo jim to nenařizuje, činí tak dobrovolně a je to také otázkou prestiže.



Založení a provozování soukromé praxe PL

KV přiděluje něco jako úvazek v určitém místě. Na zařízení ordinace je možné získat jednorázový příspěvek až 60 000 eur, možná i více od města či obce. Pokud bude praxe ukončena před uplynutím čtyř let, poměrná částka se vrací. V mnoha ordinacích nepracují zdravotní sestry, ale asistentky či asistenti. Málo praxí má jen jednoho asistenta či sestru, často mají tři a běžně i pět.

Ordinační doba musí být jeden den do 18 hodin (nevím, zda je to povinnost), jinak to záleží na provozovateli. Lékař pak může být k dispozici pacientům i po ordinační době po 19. hodině nebo o víkendu, v tom případě si účtuje 21,21 € do 22.00, případně 33,87 € po 22. hodině, stejná částka je i za telefonické poradenství.



Spektrum vyšetření a léčby u PL v Německu

Spektrum vyšetření je v podstatě omezeno pouze vzděláním příslušného lékaře. Do běžného vybavení takové ordinace patří zátěžové EKG, spirometrie, holterovské monitorování tlaku a EKG. Toto vybavení není povinné. V Německu jsem se nesetkal s praktickým lékařem, který by neměl sonografický přístroj. Většinou se jedná o přístroje střední třídy a pouze někteří kolegové tato vyšetření účtují. Ti, kteří je neúčtují, je používají pro svou orientaci. K možnosti vyúčtování je třeba absolvovat zkoušku u KV, všechna vyšetření obrazově dokumentovat v odpovídající kvalitě. Jednou za půl roku si zástupce KV vyžádá obrazovou dokumentaci k sonografickému vyšetření u pěti náhodně vybraných pacientů, a pokud tato dokumentace nebude v odpovídající kvalitě, musí lékař znovu absolvovat zkoušku a do té doby nebudou tato vyšetření proplácena. Echokardiografické vyšetření provádí také většina PL, propláceno je však jen v případě, že v oblasti není žádný ambulantní specialista, který by toto vyšetření nabízel.

Infuzní terapie je běžná věc, stejně tak i malá chirurgie. Viděl jsem u některých PL velmi dobře zařízené operační sálky pro zákroky v lokální anestezii. Za prosté ošetření rány je možné tento rok dostat 6,17 €, za suturu 13,96 €. Pokud se jedná o infikovanou, komplikovanou ránu nebo bércový vřed, je vyplaceno 22,19 € za jedno ošetření.

Existují i další výkony prováděné praktickými lékaři v Německu, např. gastroskopie apod., ty však nejsou tak běžné, a proto je zde neuvádím.



Návštěvy u pacientů doma

Návštěvy jsou nedílnou součástí každé praxe a jsou i často prováděny, možná trochu i proto, že hodně vydělávají. Za jednu plánovanou návštěvu je platba 22,94 €, pokud je to návštěva akutní, tedy v den, kdy pacient zavolá, tak 50,76 € plus cestovní paušály.



Dispenzarizace

Pacienti mohou být dle svých diagnóz zařazeni do tří dispenzarizačních skupin (DMP – disease management program):

 

  • Diabetici – DMP Diabetes

 

 

  • Kardiaci – DMP KHK

 

 

  • Astmatici a pacienti s CHOPN – DMP Astma/COPD.

 

Dispenzarizující lékař musí absolvovat základní několikahodinový kurs a každý rok pak kurs o aktualitách – DMP Update. Potvrzení o těchto kursech odesílá na KV.



Psychosomatika

Lékaři vybraných oborů mohou absolvovat týdenní základní kurs psychosomatiky a nejdříve po půl roce pak 30 hodin balintovských skupin. Díky tomu pak mohou účtovat pojišťovnám prostřednictvím KV tzv. psychosomatické kódy, které je možno vykazovat při mnoha návštěvách pacienta v ordinanci po provedení psychosomatického pohovoru, ev. intervence (16,45 € za pohovor a dalších 16,45 € za intervenci).



Do diskuse

S názorem, že čeští pacienti mají výbornou péči proto, že těžiště vyšetření je u ambulantních specialistů, ev. v nemocnicích, nemohu souhlasit. Němečtí pacienti mají díky větším kompetencím praktických lékařů mnohem větší komfort. Co je platné, že v České republice dělají většinu ultrazvuků specialisté, když pacient dostane termín často až za několik týdnů. Pokud přijde pacient do ordinace s bolestí břicha, i byť orientační sonografické vyšetření břicha může diagnostiku urychlit. Kromě toho, kvalita je skutečně otázka konkrétních lidí, konkrétních lékařů. Paušalizování, škatulkování, třídění a nalinkování povinností, jak se o to snaží politické vedení, v důsledku pacientům neprospívá. Jako příklad uvedu jednu mně známou pacientku, která byla odeslána k specialistovi – sonografistovi pro podezření na tříselnou kýlu. Sonografista prohlásil, že je to varikózně změněná žíla. Naštěstí pacientka vybavená instinktem nedůvěřivosti přejela hranice a nechala se vyšetřit německým praktickým lékařem, který sonograficky správně diagnostikoval tříselnou kýlu. Stejně tak však nelze paušalizovat, ani co se týká Německa. Najdete tam různá zdravotnická zařízení s různou kvalitou. Rozdílné je však to, že pokud chce někdo poskytovat péči vysoké kvality, nad rámec běžného průměru, je mu k tomu dána možnost. A tak by mohl být systém nastaven i v ČR.



Závěr

Německý systém nám ukazuje, jak je možno kultivovat primární péči o pacienty. Německým lékařům toho není mnoho primárně nařizováno, ale nabízeno. Pacienti pak mají ke svým lékařům blíže a panuje zde oboustranná důvěra ke spokojenosti, rovněž oboustranné.

 

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…