Děláme vynikající traumatologii

• V čem vidíte význam 20. evropského kongresu úrazové chirurgie a urgentní chirurgie, který pořádá European Society for Trauma and Emergency Surgery spolu s Českou společností úrazové chirurgie (ČSÚCH) ČLS JEP?

K tomu je nutné říci, že dříve před rokem 2007 existovaly v Evropě dvě významné společnosti. Jedna byla ETS (European Trauma Society), jejímž členem ČR dávno byla a která se zabývá zlomeninami celého skeletu, ale i traumaty břicha, hrudníku, urogenitálního ústrojí. Zastupovala spíše německy mluvící země. A vedle ní existovala organizace EATES (European Association for Trauma and Emergency Surgery), která zastupovala spíše Španěly, Italy a Angličany. V roce 2007 došlo ke sjednocení těchto dvou organizací v European Society of Trauma and Emergency Surgery. Od roku 2007 se koná každoročně společný kongres ECTES. Velký dík patří významným osobnostem na západ od našich hranic, které od začátku hledaly společný konsensus s východní Evropou. Zváni jsou kolegové ze zemí celého bývalého sovětského bloku a jsou podporováni formou grantů. Protože se ví, že příprava kongresu nemůže být v rukou prezidenta společnosti, dva tři roky dopředu se vybere jiný stát, který je ochoten kongres organizovat. Protože v ESTES rádi vzpomínají na kongres ETS v roce 2004 v Praze, obrátili se na nás a mělo to být opět v Praze. Jsme šťastni, že to tak dopadlo.

• Je to i pocta pro Českou společnost úrazové chirurgie?

Pro společnost žádné úkoly nevznikly. Členové místního přípravného výboru jsou členy ČSÚCH.

• Jak jste si vybíral kolegy do místního organizačního výboru? Sekretářem kongresu je doc. MUDr. Pavel Dráč, Ph.D., z Traumatologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Vytvořil se mezinárodní organizační výbor, což jsou většinou členové výboru ESTES (Advisory Board). Vytvořil se místní organizační výbor, jehož sestavení bylo na mně. Docent Dráč je naším národním delegátem ESTES a spolupráce s ním se nabízela. Mimoto ho znám dlouhá léta, mj. i z činnosti AO Trauma v České republice a z mezinárodních kursů a seminářů.

Docenta Vyhnánka jsem vybral jako odborníka s obrovskými organizačními schopnostmi. Má cenné mezinárodní kontakty a pomohl při výběru mezinárodních zvaných hostů, zvláště z USA.

• Je nějaké téma či vyzvaný řečník v programu, které byste chtěl zvlášť zmínit pro čtenáře Medical Tribune?

Celá organizace programu byla komplikovaná. Společnost ESTES má pět sekcí, které se věnují úrazové chirurgii, medicíně katastrof a válečné chirurgii, poraněním skeletu a sportovní medicíně, viscerálním traumatům a polytraumatům. Každá sekce má svého předsedu a místopředsedu a dělají svůj výzkum.

Společně s mezinárodním výborem jsme sestavili témata, aby to bylo vyvážené. Předsedové jednotlivých sekcí měli povoleno pozvat dva profesory ze zámoří a deset vyzvaných řečníků z Evropy. Na vaši otázku nemůžu odpovědět, jací profesoři jsou významnější. Jde o odborníky napříč celým oborem traumatologie a intenzivní medicíny.

Také je důležité, že úřadující prezident společnosti vždy zve nějakou národní společnost. V letech 2018–2019 je prezidentem ESTES prof. Christoph Josten, Klinika a poliklinika ortopedie, úrazové chirurgie a plastické chirurgie Univerzitní nemocnice v Lipsku. Loni ve Valencii to byli Indové a letos Japonci. Kongresu se zúčastnilo 52 kolegů z Japonska.

• Lze tedy říci, že se kongres neomezuje jen na Evropu?

Ano, na kongresu je zastoupeno 42 zemí z celého světa. Některé země mají slabší účast. Jsou zde i zástupci Spojených arabských emirátů. Tradičně silné zastoupení mají Německo, Nizozemsko, Rakousko i my.

Účast na kongresu je oceněna kredity v rámci specializačního vzdělávání.

• Myslíte si, že si Česká republika stojí dobře, co se týče traumatologické péče, ve srovnání se světem?

Já si osobně myslím, že děláme vynikající traumatologii, i když si uvědomujeme, že ty nejnovější impulsy týkající se techniky apod. přicházejí odjinud. Na druhé straně skutečnost, že významní profesoři z Německa, Rakouska, USA cestují nejenom na tento velký kongres, ale i na naše menší sympozia, kam jsou pozváni, svědčí o tom, že nás uznávají, že vědí, že máme dobrou úroveň přednášek, moderní prezentace, naši mladší kolegové, kteří cestují po celém světě, jsou velmi uznáváni.

• Podobá se organizace traumatologické péče v Evropě a u nás?

Myslím si, že péče po úrazech je u nás na vysoké úrovni. U nás existuje nebezpečí, že se vytvoří zdravotní péče podle společenských tříd. Sice mluvíme o tom, že u nás má každý pacient nárok na stejnou péči, ale v budoucnosti to tak nebude moci být. Když se prosazuje, co každý ministr říká, musíme zvýšit spoluúčast, abychom si mohli drahou péči dovolit, spoluúčast není pro chudé, neboli medicína podle společenských tříd, ať chceme, či nechceme, je a bude. Stát si v budoucnosti bude moci drahou péči stěží dovolit, budeme muset zvýšit spoluúčast, jinak to nepůjde. Pacienti někdy mají představu, že ten nejdražší implantát je ten nejlepší, ale nemusí to tak být. Záleží na technice, na léčebných principech a standardech, a když lékaři principy dodržují a nedělají nějakou principiální chybu, není až tak důležité, jaký implantát je použit. Samozřejmě modernější implantáty z titanu mají výhodu, že je pacienti lépe tolerují, lze při nich dělat vyšetření magnetickou rezonancí, zatímco ocelové implantáty vyšetření magnetickou rezonancí komplikují. S náhradami kloubů je to stejné, dochází k rychlému vývoji a výměnám. Ty, které byly před pěti lety špičkové a vzhledem k vysoké ceně si je nemohl každý dovolit, jsou dnes pod standardem, protože už jsou zase nové. Ale tak to v medicíně je, tak je to se vším.

• Vy osobně se hodně věnujete kostní traumatologii?

Já jsem atestovaný chirurg a traumatolog. Během své kariéry jsem se později věnoval traumatologii a degenerativní chirurgii páteře. Byl jsem mnoho let předsedou AO‑Alumni v ČR, což je dnes AO Trauma. Jako přednosta Kliniky traumatologie LF MU jsem byl pochopitelně i zapojen do provozu a vývoje Úrazové nemocnice v Brně. Od roku 2010 jsem emeritován a působím už jen jako konziliář. Jsem korespondujícím členem Rakouské společnosti pro úrazovou chirurgii a, na co jsem zvláště pyšný, čestným členem České společnosti úrazové chirurgie a České chirurgické společnosti. V roce 2012 mi bylo uděleno čestné členství ESTES, právě té společnosti, za kterou jsem letos mohl organizovat tento významný kongres.

Zdroj: MT