Přeskočit na obsah

Podpůrná léčba nedílně doplňuje chemoterapii

O jejích principech jsme hovořili s doc. MUDr. Petrou Tesařovou, CSc., zástupkyní přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.



 

  • Je podpůrná léčba běžnou součástí onkologické terapie?

 

Na podpůrnou léčbu bychom neměli zapomínat, protože nám umožní zachovat pacienta při onkologické léčbě v tak dobrém stavu, aby mohl absolvovat všechny léčebné procedury, které jsou nutné k jeho uzdravení nebo prodloužení života, aniž bychom ho příliš poškodili na místech, která se netýkají nádoru. K podpůrné léčbě patří řada léčebných možností, jež se týkají podpory krvetvorby pomocí růstových faktorů nebo právě léčby a prevence nauzey a emeze. Adekvátní antiemetická terapie je podle Modré knihy České onkologické společnosti nedílnou součástí onkologické léčby.

 

 

  • Doporučení jsou tedy pevně stanovena?

 

Doporučení pro podpůrnou léčbu se mění v závislosti na tom, jaké nové léčebné možnosti máme k dispozici. Evropským a světovým standardům odpovídá naše Modrá kniha, která se v kapitole o podpůrné léčbě věnuje také problematice nauzey a emeze. Přístup našich pacientů k této terapii je velmi snadný, stačí jenom, aby ošetřující lékař pomyslel na to, že tuto prevenci potřebují, a pak ji hradí v plném rozsahu zdravotní pojišťovna. Podpůrná léčba je poskytována v závislosti na podmínkách, které souvisejí s celkovým stavem pacienta a také s typem léčby, kterou dostává. Ne každá chemoterapie je z hlediska případného zvracení a nevolnosti nebezpečná. Máme ale vytipované chemoterapeutické léčebné kombinace, které způsobují nevolnost a zvracení s vysokou pravděpodobností, a takový pacient potřebuje tu nejlepší prevenci: obsahuje kortikoid, setron a inhibitor NK1, které mohou být podávány samostatně, ale ještě účinnější je spojená kombinovaná jednorázová aplikace inhibitoru NK1 a setronu v jediné tobolce, kterou stačí podat před chemoterapií. Je to v současné době ta nejúčinnější prevence.

 

 

  • Pacienti se léčí ve 14 komplexních onkologických centrech. Podpůrnou léčbu podávají pouze KOC, nebo i regionální pracoviště?

 

Podpůrnou léčbu mají k dispozici i regionální onkologické skupiny a mohou ji předepisovat a podávat pacientům při chemoterapii. Protože chemoterapie není vázána na komplexní onkologická centra, může ji podávat i onkolog na regionálním pracovišti.

 

 

  • Jak jsou onkologové informováni, případně školeni, aby věděli, že při chemoterapii je možnost podpůrné léčby?

 

Tato indikace je obsažena jak v doporučeních v rámci Modré knihy, tak v doporučených postupech ESMO a ASCO. Chemoterapie není nová metoda, v současnosti už nová chemoterapeutika téměř nepřibývají. Takže je obecně známo, i v rámci učebnic onkologie pro postgraduální studenty, která chemoterapeutika mají jaký emetogenní potenciál. Jestli uvažujeme o investicích do účinné protinádorové léčby, nemělo by se zapomínat ani na to, že musí být pro pacienta snesitelná. Musíme se vždy nachystat na to, abychom pacienta provedli úskalími terapie a zároveň mu dobře naslouchali, protože on nám sděluje, jak léčbu vnímá. A my pak můžeme ušít na míru podpůrnou terapii, která mu umožní onkologickou léčbu zvládnout.

 

 

  • Co všechno musí lékař při prevenci nauzey a emeze při chemoterapii zohlednit?

 

Pokud chce lékař zvolit správnou prevenci nevolnosti a zvracení u pacienta, musí zohlednit několik aspektů – vedle emetogenního potenciálu konkrétní léčby záleží i na dávce chemoterapie, kombinaci různých léků s různým emetogenním potenciálem, na tom, jak rychle a v jakém intervalu chceme léčbu podávat. Druhý pohled na riziko je pohled ze strany pacienta, například zda má v anamnéze sklon ke zvracení. Více jsou ohroženi lidé úzkostní, mladší do 50 let a ženy. Vliv má i prostředí nemocnice, kde jiní zvracejí, a špatné zkušenosti s předchozí léčbou. Odolnější k nauzee jsou starší pacienti, muži a pravidelní pijáci alkoholu. To vše musí lékař vzít v úvahu a zamyslet se, jakou nejlepší prevenci pacientovi poskytnout.

 

 

  • Přihlíží lékař také k názoru pacienta?

 

Nežádoucí účinky chemoterapie vnímá jinak pacient a jinak ošetřující lékař. My chceme pacienta především účinně léčit – a v tom nám některé nežádoucí účinky brání, především hematotoxicita, bez dostatečného počtu krvetvorných buněk nemůžeme pokračovat v chemoterapii. Pacient ale vnímá dopad chemoterapie jinak: ženy velmi špatně nesou ztrátu vlasů, i když je jen přechodná, a všechny pacienty trápí zažívací potíže, i když v různé míře. Musíme každému nemocnému vysvětlit léčbu a její nežádoucí účinky před podepsáním informovaného souhlasu. Nemocný se ptá, opravdu mi musí být špatně, opravdu musím zvracet? Řekneme, ne, pokusíme se vám podat účinnou prevenci. Onkolog se snaží do své léčebné praxe zakomponovat nové protinádorové léky, ale neměl by zapomínat na podpůrnou léčbu, která nemocnému umožní terapii dobře zvládnout. Především umění paliativní péče je vybalancovat efektivitu léčby a její toxicitu, na druhé straně to je otázka zkušenosti a dostupnosti léčebných prostředků.

 

 

  • Existují limity pro podpůrnou léčbu, nebo když ji pacient potřebuje, zdravotní pojišťovny ji uhradí?

 

Adekvátní standardní prevence a léčba nevolnosti a zvracení je hrazena pojišťovnou. Ty nejefektivnější léky jsou samozřejmě vázány na ty nejnebezpečnější kombinace čili dát pacientovi, který nemá žádné riziko, tu nejúčinnější terapii, to by pojišťovna neakceptovala. Ale u pacientů, kteří to potřebují, ji uhradí. Podpůrná léčba má význam i v tom ohledu, že současná onkologická léčba je založena na ambulantní péči, pacienti dojíždějí do onkologických center, máme i pacienty ze zahraničí, takže je musíme vybavit léčbou tak, abychom neobtěžovali nikoho z lékařů v místě bydliště záchrannou léčbou pro obtíže, které se dostaví, aby pacient měl doma výbavu pro případ komplikací.

 

 

  • Nauzeu a emezi lze už tedy účinně řešit?

 

Ještě v 80. letech minulého století to byl obrovský problém. Tehdy se objevily nové cytostatické léčebné možnosti, které dovedly některé nádory, do té doby nevyléčitelné, zcela vyléčit, především platina. Léčba ale byla velmi úzce spojena s velkými obtížemi pro pacienta a také s nevolností a zvracením vyvolanými chemoterapií. Nedovedli jsme to tehdy účinně řešit, protože jsme neznali mechanismus vzniku chemoterapií vyvolané nevolnosti a zvracení. Měli jsme jen léky užívané při nevolnosti z jiných důvodů, a ty nebyly dost účinné. Teprve když se objevil mechanismus nauzey a emeze vyvolané chemoterapií (CINV – chemotherapy induced nauzea and vomiting), mohly se vyvíjet účinné léky. Chemoterapie totiž působí na centrum zvracení v CNS, chemorecepční zónu, a tento centrální mechanismus je kruciální pro vznik těchto nepříjemných obtíží.

CINV ovlivňuje kondici pacienta. Celkový stav pacienta ovlivňuje volbu onkologické léčby a její možnosti. Pokud je nemocný ve špatném stavu, terapii nezvládne, přestože by onemocnění bylo třeba i vyléčitelné. Apelujeme tedy na naše kolegy, aby nezatěžovali nemocné nežádoucími účinky onkologické léčby, pokud je to možné a existuje účinná prevence, tak jako u nevolnosti a zvracení.

 

 

  • Je i to důvod, proč byla vytvořena při České onkologické společnosti Sekce podpůrné léčby?

 

Ano, sekce byla vytvořena právě proto, aby se nezapomnělo na podpůrnou léčbu jako na velmi podstatnou součást onkologické terapie, která je někdy vzhledem k tomu, že přímo neovlivňuje zhoubný nádor, trochu popelkou onkologické léčby.

 

 

Dále čtěte

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…