IKEM: Pět let programu umělých srdečních podpor HeartMate 3

Dlouhodobá srdeční podpora umožňuje žít i nemocným, kteří vzhledem k vyššímu věku nebo jiným omezením, například nedávno prodělanému onkologickému onemocnění, nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci srdce. Platí to i pro podporu HeartMate 3, na jejímž vývoji se aktivně podílejí odborníci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Za pět let od zahájení programu v IKEM tato nejmodernější umělá srdeční podpora zachránila nebo prodloužila život 126 pacientům, z toho jich 68 je stále v péči zdejších lékařů. Sedm z deseti pacientů, kteří se v IKEM před pěti lety zúčastnili pilotní evropské klinické studie, si i nyní užívá kvalitního a aktivního života.

Dynamický rozvoj programů umělých srdečních podpor je přímo ovlivněn rapidně narůstajícím počtem pacientů se srdečním selháním a celosvětově nepříznivým trendem v počtech vhodných dárcovských srdcí pro transplantace.

Moderní léčba srdečního selhání

Srdeční selhání postihuje zhruba tři procenta populace ČR, tedy na 300 000 lidí. „Při levostranné nedostatečnosti dochází k hromadění krve v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech a v pokročilém stadiu selhávání již i v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se často projeví dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří,“ vysvětluje doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., vedoucí Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM, kde indikují pacienty k srdečním podporám.

K léčbě srdečního selhání se dnes používá celá řada terapeutických postupů. Většina pacientů je léčena farmakoterapií, někteří dostávají speciální kardiostimulátory, jiní mají prospěch z angioplastiky, zavedení stentu nebo radiofrekvenční ablace. „Mechanické podpory jsou určeny pro skupinu pacientů s nejpokročilejším onemocněním, kterých je v Česku několik tisíc. Tito nemocní, nemají‑li přidružené onemocnění, jsou indikováni k transplantaci. Bohužel dárců, kteří mohou poskytnout orgán, je jen omezené množství, což dosud brzdilo rozvoj tohoto oboru a péči o pacienty s pokročilým srdečním selháním,“ vysvětluje doc. Melenovský.

Moderní pumpy HeartMate 3 ale již dnes mají dvě základní využití. Hlavní indikací je tzv. bridge, tedy překlenutí období k transplantaci u mladších pacientů, kteří by se vzhledem k závažnosti srdečního postižení transplantace zřejmě nedožili. Systém umělé srdeční podpory je tak udrží do doby, než se najde dárce, což může trvat měsíce i roky. Avšak vzhledem k tomu, že dárců je nedostatek, začíná se v Evropě i v ČR rozvíjet druhá možnost léčby těmito systémy, což je tzv. destinační způsob využití, kdy systémy umělé srdeční podpory nahrazují transplantaci u pacientů, u nichž není z důvodu vysokého věku nebo jiných závažných onemocnění transplantace možná. Ani tento nejmodernější přístup ale není vhodný pro každého, např. při pokročilém onemocnění některých dalších orgánů, jako jsou ledviny.

Moderní program umělých podpor

Systém HeartMate 3 je oproti svému předchůdci HeartMate 2 nejen modernější a znatelně menší, ale zejména mnohem komfortnější. Pro lékaře je snadněji implantovatelný, ven vede pouze napájecí kabel, i výdrž baterie je výrazně delší. „Přístroj je díky další miniaturizaci vhodnější pro šetrnější implantaci mnohem menší operační ranou. V posledních čtyřech letech jsme jej také začali implantovat miniinvazivně, což pacientům přináší mnohem větší komfort po operaci,“ popisuje prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D., přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, který se na vývoji HeartMate 3 přímo podílel. Jak dodává, tento systém je v IKEM nejpoužívanější srdeční podporou a jako jediný svého druhu pracuje na principu plně magneticky levitované vysokofrekvenční turbíny, která přináší díky šetrnosti vůči krevním elementům výrazně nižší riziko srážlivých i krvácivých komplikací. To je velmi důležité, protože všechny dosavadní systémy znamenaly poměrně značné riziko vzniku trombózy, a to vzhledem k umístění ložisek, která podstatným způsobem poškozovala krevní elementy.

Část vývoje a preklinického testování tohoto moderního systému probíhala právě na pracovišti IKEM, které se stalo součástí první pilotní studie, a deset z celkem padesáti pacientů zařazených v Evropě do studie bylo léčeno v Praze. Data získaná z této i následné americké studie potvrdila, že toto čerpadlo je kromě jiného výhodné i z hlediska profilu komplikací. Prakticky zcela byla eliminována trombóza, i počet dalších, např. krvácivých komplikací nebo mozkových příhod byl oproti předchozím systémům významně nižší. „Kromě dat a výsledků, které jsme publikovali v nejvýznamnějších prestižních časopisech, je pro nás samozřejmě nejdůležitější, když vidíme naše pacienty po pěti letech ve skvělé kondici,“ uzavřel prof. Netuka.

Program umělých srdečních podpor byl v ČR zahájen již v roce 2003 a díky technologickému pokroku se zásadně rozvinul jak co do kvality, tak i co do počtu prováděných výkonů. Mechanické srdeční podpory lze obecně rozdělit podle délky trvání terapie na několik typů: krátkodobé (14–30 dnů), střednědobé (1–6 měsíců) a dlouhodobé (horizont několika let). V IKEM je v současnosti aktivně používáno několik typů mechanických srdečních podpor. Celkově jich za dobu trvání programu léčby srdečního selhání od roku 2003 bylo implantováno přes čtyři sta.

Zdroj: MT