Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 21. září 2019 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

V péči o nemocné se srdečním selháním nám chybí mezistupeň

V péči o nemocné se srdečním selháním nám chybí mezistupeň

Medical Tribune 16/2019
12.08.2019 09:56
Zdroj: MT
Autor: kol
Incidence srdečního selhání rapidně narůstá. I když jsou moderní metody léčby schopny zachránit stále více nemocných, k hlavním rizikovým faktorům budoucnosti patří obezita, diabetes a nedostatečná fyzická aktivita, tedy faktory naším chováním ovlivnitelné.

Při příležitosti pětiletého výročí programu umělých srdečních podpor HeartMate 3 v IKEM jsme se na zkušenosti s léčbou zeptali vedoucího Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM doc. MUDr. Vojtěcha Melenovského, CSc.



  • Již jste zmínil, že nejnovější srdeční pumpa je určena pro pacienty se srdečním selháním…

Ano, je určena pro skupinu pacientů, kteří mají nejpokročilejší fázi onemocnění a současně nemají závažná přidružená onemocnění, jež by použití tohoto systému neumožňovala. Těch, kteří by byli kandidáty na tuto léčbu, jsou u nás stovky až tisíce.

  • Vysvětlil jste, že jsou dvě základní indikace pro použití této srdeční podpory, destinační a tzv. přemostění k transplantaci. Který z nich je častější?

K přemostění k transplantaci srdce se používá tento systém nejčastěji. Je používán především u mladších pacientů, kteří splňují indikační kritéria k transplantaci, ale jsou natolik nemocní, že by se výkonu nedožili. Čekací doba na dárce může být měsíce i roky. V současné době asi 40 procent transplantací ve světě probíhá právě u pacientů, u nichž byla použita umělá srdeční podpora. Nyní se ale začíná hodně rozvíjet i destinační léčba, tedy využití jako alternativa k transplantaci.

  • Jak dlouho systém může fungovat?

To zatím nevíme, jde o poměrně nové systémy. Jeden z našich pacientů operovaný před pěti lety byl vlastně druhým na světě, který toto zařízení dostal. Se starším systémem máme pacienta, který s ním žije přes sedm let, ve světě jsou pacienti, kteří je mají déle než deset let. Přežití se tedy začíná blížit transplantaci.

  • Máte zde pacienty z celé ČR, jak v praxi funguje spolupráce s kolegy?

Zde je trochu problém v tom, že v ČR máme síť velmi kvalitních lékařů a kardiologů a máme velmi kvalitní kardiocentra, jako je IKEM a transplantační centrum v Brně, ale chybí nám mezistupeň, který je běžný v Anglii, Německu a dalších zemích západní Evropy, tedy regionální centra pro léčbu srdečního selhání, která zvládají naprostou většinu rutinní péče o pacienty, kteří nevyžadují takové pokročilé způsoby léčby, jako je např. použití mechanických srdečních podpor. Takovýchto center je zatím bohužel jen několik, a je to tedy výzva do budoucna, aby vznikla síť spolupracujících pracovišť a ambulantní centra léčby při regionálních nemocnicích, jež zajistí i homecare služby, paliativní péči a ostatní způsoby terapie, než je transplantace.

  • Co pro to lze v praxi udělat?

Je nutné vytvářet tlak na zdravotní pojišťovny a organizátory zdravotní péče. Hospitalizace pro srdeční selhání je nejčastější příčinou pobytu na interním oddělení a stojí pojišťovny několik desítek miliard ročně. Přesun péče regionálních ambulantních center by znamenal nejen větší komfort pro pacienty, ale i úsporu. Je třeba, aby se profilovali lékaři, které tato problematika zajímá. Ti by měli začít svoji regionální aktivitu a soustřeďovat u sebe tyto pacienty. Je potřeba, aby se školily specializované zdravotní sestry, protože péče o tyto pacienty je dost často poměrně jednoduchá, lze ji zalgoritmizovat. Tady je možné využít zdravotních sestry‑specialistky, které budou tuto terapii provádět a organizovat. Na Západě je zcela běžné, že ambulantní centra srdečního selhání jsou personálně vybavena hlavně zdravotními sestrami, které léčbu nemocných v domácím prostředí řídí, kontaktují je a jsou schopny zabránit hospitalizaci.

  • Incidence onemocnění stále narůstá, čím to vysvětlujete?

Narůstá dramaticky. Je to dáno stárnutím populace, protože srdeční selhání je velmi závislé na věku. Dalším významným faktorem je i dobrá zdravotní péče. Dříve byla mortalita na akutní infarkt daleko vyšší než dnes, kdy se pacienti dožívají druhého, třetího infarktu, což pak vede k poškození srdce a vývoji srdečního selhání.

  • Jaké jsou další rizikové faktory?

Hlavním rizikovým faktorem je i nadále ischemická choroba srdeční, nejen infarkt myokardu, ale i její ostatní formy. Ty způsobují zhruba 70 procent srdečního selhání. K ostatním příčinám, které ke vzniku onemocnění přispívají, patří hypertenze, fibrilace síní, chlopenní vady a kardiomyopatie. Z rizikových faktorů je ale třeba zmínit obezitu a diabetes, které jednak přímo poškozují srdeční sval, ale také vyvolávají koronární aterosklerózu. Bohužel jsme jedním z nejrychleji tloustnoucích národů v Evropě, a to si myslím, že bude hlavním důvodem nárůstu srdečních selhání v budoucnu. Sice klesá výskyt infarktů myokardu, zlepšila se kontrola některých rizikových faktorů, jako je hypertenze, ale na druhou stranu masivně přibývá právě obezity a diabetu, což jsou spolu se sníženou pohybovou aktivitou hlavní rizikové faktory budoucnosti. Jde o hlavní nepřátele srdce v současné době, přitom právě tyto faktory jsou pacienty ovlivnitelné.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky