Doc. Šmucler: Žebříčků nemocnic přibude, smiřme se s tím
Předložili jsme lékařům, sestrám, politikům i pacientům následující otázky: Mají vůbec pacienti šanci poznat kvalitní nemocnici? Podle čeho kvalitu nemocnice posuzujete vy, když je potřeba například hospitalizovat někoho vám blízkého? Otázkou také je, jestli má cenu kvalitu sledovat na úrovni nemocnice, nebo je to vždy oddělení od oddělení jiné...
Já se pohybuji v medicíně teprve přes třicet let, a tak moc nevím, kam s čím jít… Tedy zejména když je to něco speciálního a daleko od mého oboru. Tahle neznalost mě může zabít, to vím. Naštěstí zaměstnávám dva lékaře, kteří jen zjišťují, kdo co umí. Ti mi většinou poradí (nebo mým pacientům). Ostatní lidé mají vesměs smůlu. Dostanou, co jim kdo přidělí, a musejí se s tím smířit. Jiné je to v USA. Tam jsou neustálé žebříčky kvality nemocnic i lékařů. Můžeme je zpochybňovat, ale informaci dají a rozdíl je následně patrný v ceně dotyčného zařízení. Lékař by se strhal, pracuje dnem i nocí, aby postoupil v pořadí.
Lékaři nejsou hasiči, kdy prostě nemůžete řešit, kdo zrovna v uniformě čeká na zavolání. Pakliže přijede k vašemu požáru, jste rádi, že vůbec někdo dojel. Naše zdravotnictví je organizováno jako hasiči. Máme různé „hasičárny“ a v nich z pohledu pacienta anonymní skupinu lidí, která snad pomůže. Vesměs to dopadne dobře. Podle mě bychom se měli ale už konečně soustředit na kvalitu. Měřit a oceňovat ty dobré. Koncentrovat kapacity kolem nejlepších jedinců. Ti klidně mohou být ze Zlámané Lhoty, pokud budou fakt dobří, jak to často vidím v Německu, a to pomáhá udržet periferii systému.
Žebříčky nejsou fetiš, jistě jich bude víc, konkurenčních, a smiřme se s tím, že budou mít v sobě chyby. Musí to být informace, ne důvod k automatickému zvýhodnění nebo znevýhodnění, ale nepochybně se s nimi bude pracovat a trh už nás nemilosrdně vrhne k vyšší efektivitě i kvalitě produktu, jak to umí jen on.
Zdroj: MT