O čem by spolu měli mluvit revmatolog a dermatolog
Psoriáza je tradičně vnímána jako kožní choroba. Ve skutečnosti se ale jedná o systémové onemocnění, u kterého vedle kožních projevů pacienty ohrožuje vyšší riziko celé řady dalších komorbidit včetně idiopatických střevních zánětů, deprese nebo metabolického syndromu. To klade důraz ne mezioborovou spolupráci. Ta by měla být obzvláště intenzivní mezi dermatology a revmatology. Hovořilo se o tom i na letošním XV. kongresu českých a slovenských dermatovenerologů v Olomouci.
O možnostech spolupráce a pohledu revmatologa na psoriatickou problematiku hovořila na setkání MUDr. Martina Skácelová, Ph.D., z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické FN Olomouc.
„Spolupráce revmatologa a dermatologa je v tomto kontextu velmi důležitá. Psoriatrická artritida (PsA) se rozvíjí u asi třetiny nemocných s psoriázou a kožní projevy zpravidla předcházejí projevy kloubní. Důsledné dermatologické sledování možných revmatologických příznaků a okamžité odeslání pacienta k odbornému vyšetření tak může pomoci zahájení včasné terapie a prevenci nevratných změn. Bohužel, až u 40 procent psoriatických nemocných s probíhající PsA není artritida diagnostikována, a unikají tak potřebné terapeutické intervenci. To je o to důležitější, že podle irské práce Haroona et al., publikované v časopise Annals of Rheumatic Diseases v roce 2015, bylo šestiměsíční prodlení v diagnóze spojeno se signifikantně horším funkčním postižením s více erozemi a pacienti často dospěli až k mutilující artritidě. Naopak mnohem méně z nich dosáhlo na remisi bez nutnosti dalšího užívání žádných léků (drug‑free remise),“ upozornila a dodala: „Dermatolog je v jedinečné pozici pro časné zachycení případné PsA. V ideálním případě by měl screening PsA provádět při každém kontaktu s psoriatikem a zároveň by měl být každý nemocný poučen, aby aktivně hlásil jakékoli kloubní příznaky v okamžiku, kdy se objeví. Časné projevy PsA nemusejí být učebnicově vyjádřené, může se jednat pouze o bolest, ztuhlost nebo drobné omezení v aktivním nebo pasivním pohybu, iniciálním příznakem je také celková únava. Ústřední patologickou lézí při PsA bývají entezitidy, tedy záněty úponů šlach a vazů na kost. Pacienti si typicky často stěžují na bolest paty, která provází plantární fasciitidu. Zároveň je dobré pamatovat na to, že některé projevy psoriázy, jako je postižení kštice, nehtů, genitální oblasti nebo podpaží, slouží jako prediktory PsA. Klinické prediktory PsA představují také velikost postižené plochy povrchu těla a počet postižených oblastí, závažnost postižení nehtů má potom vliv na míru postižení distálního interfalangeálního kloubu. Psoriatické postižení pohybové soustavy se ale neomezuje jenom na drobné klouby, zasaženy mohou být ramena, kolena, lokty anebo axiální skelet. Alarmující je v tomto směru zánětlivý charakter bolesti zad, která zpravidla trvá déle než tři měsíce, postihuje již mladší lidi pod 40 let, obtíže nastupují pozvolna, ustupují se cvičením a naopak se nezlepšují odpočinkem a často nemocného trápí v druhé polovině noci.“
Bezprostřední záchyt prvních projevů PsA je tak klíčový pro dlouhodobou prognózu a udržení kvality života nemocného. „Subjektivní hodnocení klinikem během každé návštěvy je sice nenahraditelné, v ideálním případě je ale doplněno objektivními, klinickými studiemi validovanými nástroji. Existuje hned několik screeningových dotazníků pro lékaře sledující psoriatiky v čele s dotazníkem PEST (Psoriasis Epidemiology Screening Tool), který je velmi rychlý a snadno vyplnitelný a zaměřuje se především na PsA, neobsahuje otázky týkající se příznaků na kůži nebo na páteři. Naopak se dotazuje na kloubní otoky, přítomnost artritidy zpozorovanou lékařem v minulosti, nehtové změny, bolest paty a přítomnost daktylitidy. Při jeho pozitivitě by mělo být zváženo okamžité odeslání k revmatologickému vyšetření,“ uvedla MUDr. Skácelová.
Zdroj: MT