Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 19. listopad 2019 | Svátek má Alžběta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Výsledky prezentované na ESMO změní řadu guidelines

ESMO 2019

Výsledky prezentované na ESMO změní řadu guidelines

Medical Tribune 21/2019
01.11.2019 12:04
Zdroj: MT
Autor: kol
Na letošní kongres European Society for Medical Oncology (ESMO) se do Barcelony ve dnech od 27. září do 1. října sjelo přes 28 570 účastníků ze 138 zemí celého světa.

Proběhlo zde 229 odborných zasedání, sympozií a diskusních setkání a prezentováno bylo 2 218 abstrakt, z nichž jich rekordních 93 bylo zařazeno do kategorie LBA (Late Breaking Abstracts), tedy těch, která mohou změnit dosavadní praxi.


„Úspěch, kterého bylo v posledních letech v léčbě onkologických onemocnění dosaženo, vychází zejména z oblasti poznávání biologie a genetiky nádorů, imunologie, heterogenity, mikroprostředí a nových technologií. Odrazit by se měl zejména v nových cílech léčby, lepším porozumění mechanismům lékové rezistence, v příchodu nových imunoterapeutických léků a terapeutických režimů, v lepší časné detekci a monitoringu zhoubných novotvarů, ale i v predikci reakce na léky. To vše povede k dalšímu zlepšování onkologické péče,“ uvedl při zahájení kongresu prof. Anton Berns, National Cancer Institute, Amsterdam.

Jak dodal, je zřejmé, že zhoubná onemocnění jsou mnohem komplikovanějším a komplexnějším problémem, než jsme se domnívali, a bude třeba i nadále vkládat hodně sil do základního výzkumu. Úzký vztah mezi ním a klinickou praxí by měl vést k postupnému dosahování stále lepších výsledků. Při zahájení kongresu upozornil na důležitost některých přednášek týkajících se zejména významu časné diagnózy, monitoringu nemoci a predikce odpovědi na léčbu, tedy na význam tekutých biopsií, problematiku opravy chyb DNA, replikace DNA a léků cílených na tyto procesy.

Podle prof. Jean‑Yves Blaye, Centre Léon Bérnard, Lyon, Francie, přinesl letošní ročník ESMO obrovské množství velmi důležitých prezentací a studií měnících současnou praxi. „Pokrok v léčbě vždy vychází z důkladného porozumění biologické podstatě nemoci, takže biologie karcinogenních buněk a biologie imunitního systému je tím, co řídí pokrok léčby onkologických pacientů. To implikuje lepší pochopení podstaty onemocnění a její komplexnosti,“ uvedl.

Data z nejnovějších klinických studií a evidence z reálné praxe (RWE) dokládají pokrok v lékařských klasifikačních systémech, jako je charakteristika na základě genomu, imunologická klasifikace, měření klonální heterogenity či mikroprostředí, lepší porozumění individuálnímu riziku pacienta, včetně implementace guidelines, začlenění nových strategií využití umělé inteligence nebo pochopení rezistence onemocnění. To vše má napomoci precizní onkologické léčbě ke zlepšení prevence, screeningu a optimální terapii zejména u lokalizovaného nebo pokročilého stadia onemocnění a vést od pravděpodobnostní k personalizované léčbě na individuálním základě, časnějšímu měření a léčbě rezistence a realizaci follow‑up pacientů včetně terciární prevence. Dosažení precizní medicíny u každého pacienta je cílem dnešní onkologické medicíny. Vize ESMO 2020 Prezentována byla i vize ESMO do příštího roku, kde se předpokládá, že pro zajištění nejlepších možných výsledků pro pacienty s onkologickým onemocněním bude zapotřebí:

  • integrovaná onkologická péče předpokládající začlenění poznatků o včasné diagnostice a léčbě ke zlepšení výsledků terapie,
  • další rozvoj specializovaného vzdělávání pomáhajícího onkologům orientovat se v rychle se měnícím profesním prostředí,
  • dostupná a udržitelná onkologická péče obhajující rovný přístup ke kvalitní léčbě a prevenci nádorových chorob.

Prezident ESMO prof. Josep Tabernero, Vall d’Hebron Institute of Oncology, Barcelona, v této souvislosti zdůraznil význam dokumentu ESMO‑MCBS (Magnitude of Clinical Benefit Scale), který je přínosem nejen pro lékaře, ale i pro advokáty pacientských organizací a celé zdravotní systémy. Jak vysvětlil, model MCBS vychází nejen z OS (overall survival) a PFS (progression‑free survival), ale důležitou roli zde hraje i kvalita života, toxicita léčby, prognóza stavu a HR (hazard ratio) dlouhodobého přežití a odpovědi na léčbu. Do modelu nejsou začleněny náklady na léčbu, jelikož se v jednotlivých zemích významně liší. S tímto aspektem však pracuje jiný model, který bude podle Tabernera již brzy prezentován. Stupnice MCBS dělí terapii do dvou skupin, na léky na onemocnění léčitelná (stupeň A–C, kdy léky v A nebo B přinášejí znatelné zlepšení pro pacienta) a na neléčitelná, metastatická onemocnění (stupeň 5–1, kdy 5 nebo 4 nepřináší žádné zlepšení). Jde o velmi transparentní proces dostupný na webových stránkách a ukazující nejen účinnost léčby či její toxicitu, ale právě i její dopady na kvalitu života léčeného, což z tohoto nástroje podle slov prof. Tabernera činí stále častěji používanou metodu.

Důležitou prioritou ESMO je podle jejího prezidenta snaha o kontinuální vzdělávání lékařů, což dokládá kontinuální práce na odborných doporučeních. V současné době definuje ESMO standardy pro klinickou praxi v celkem 75 (evidence data based) guidelines, které jsou pravidelně aktualizovány, a také je autorem 25 průvodců pro pacienty, které nemocným pomáhají porozumět důležitým aspektům jejich onemocnění, včetně prevence a nejlepších léčebných možností.



Nedostatek léků v onkologii

Za podstatný problém současné doby označil prof. Tabernero nedostatek některých léků v určitých oblastech. Jak vysvětlil, důvodů je hned několik, zpoždění nebo nedostatečné množství vyráběného léku, problém s materiálem, ztráta výrobních míst, přerušení výroby nebo rostoucí požadavky na léky. V této souvislosti se podle něho ESMO dlouhodobě snaží o řešení situace:

  • V letech 2014–2017 International Consortium Study on the availability – náklady a dostupnost protinádorové léčby,
  • 2017 EIU‑ESMO Report – šest doporučení, jak předejít nedostatku léků a jak ho zvládat,
  • 2019 výzva k akci na úrovni zemí EU ke zmírnění nedostatku léků,
  • 2019 EIU‑ESMO Country Profiles – posouzení dostupnosti léků v pěti zemích EU,
  • 2019–2020 – průzkum současného stavu dostupnosti léčiv.


Podle prezidenta ESMO je v této oblasti zapotřebí podniknout tři kroky:

  • vytvořit studii v zemích EU zaměřenou na problematiku nedostatku léků,
  • vypracovat jednotnou definici nedostatku léků pro EU,
  • zařadit nedostatek levných základních léků mezi klíčové politické priority pro zákonodárce EU pro období 2019–2024.


V rámci bohatého panelu „Presidential sessions“ zazněla data z důležitých studií měnících praxi a standardní léčbu u řady důležitých a častých onemocnění, jako je triple negativní karcinom prsu, první linie léčby malobuněčného karcinomu plic a karcinomu prostaty. U zmíněných diagnóz došlo v posledních letech k zásadnímu pokroku a očekává se, že imunoterapie přinese další signifikantní zlepšení. Naděje jsou vkládány i pro využití inhibitorů PARP u všech pacientek s karcinomem ovaria, stejně jako zlepšení OS v případě kombinované léčby inhibitory CDK4 v první linii léčby ER pozitivního karcinomu prsu. Zazněly zde i prezentace poukazující na nové generace léků na vzácná onemocnění a pozornost byla věnována i integraci nových moderních technologií do běžné klinické praxe.



Léčba podle pohlaví?

Jak se ukazuje, v účinnosti léčby hraje roli i pohlaví nemocného. Po prezentaci dat naznačujících, že imunoterapie založená na ovlivnění kontrolních bodů imunitní reakce je účinnější u mužů než u žen (Conforti F et al., J Natl Cancer Inst 2019, May 20), se rozhodli vědci z Evropského onkologického Institutu IRCCS v Miláně určit, zda rozdílnost pohlaví hraje roli i u anti‑PD‑1 a anti‑PD‑L1 terapie v kombinaci s chemoterapií. V průběhu kongresu zveřejnili výsledky metaanalýzy, které ukazují, že v tomto případě z léčby naopak více benefitují ženy oproti mužům.

Data první analýzy byla shromážděna ze 16 studií fáze III testujících monoterapii anti‑PD‑1 a anti‑PD‑L1 versus standardní chemoterapii u 9 291 pacientů (osm studií NSCLC, dvě melanom, dvě skvamózní karcinom hlavy a krku, dvě karcinom žaludku a po jedné studii karcinom ledvin a uroteliální karcinom). U 15 studií bylo dosaženo lepších výsledků OS u mužů (HR = 0,73; 95% CI 0,69–0,78) než u žen (HR = 0,86; 95% CI 0,78–0,94; p = 0,0079 pro heterogenitu).

Druhá metaanalýza vycházela z pěti studií fáze III a srovnávala kombinovanou léčbu chemoterapií a anti‑PD‑1 a anti‑PD‑L1 s léčbou samotnou chemoterapií u 2 979 pacientů (čtyři studie NSCLC, jedna studie na malobuněčný karcinom plic). Ve všech pěti studiích bylo naopak většího benefitu OS dosaženo v kombinované léčbě u žen než u mužů. Tato data ukazují, jak potřebné je do prospektivních klinických studií zařadit testování odlišných léčebných strategií u mužů a u žen, aby mohlo dojít k dalšímu zlepšení využívání imunoterapeutické léčby.



Genomika a precizní medicína nejen pro dospělé

Pozornost řady odborníků na kongresu směřovala i k tématům precizní onkologické péče u adolescentů a mladých dospělých. Hlavním cílem genomové analýzy je možnost praktikování precizní medicíny. I když cílená léčba zásadně změnila v posledních letech léčbu dospělých, jiná situace je v případě dospívajících a mladých dospělých s onkologickou diagnózou. K hlavním důvodům patří nedostatek dat, a to v důsledku zastaralých kritérií, která u většiny evropských studií na nové léky řadu pacientů vylučují.

Podle dat prezentovaných na ESMO genomové profilování u této věkové skupiny pacientů, byť je stále omezené, ukazuje, že zhoubné onemocnění u adolescentů a mladých dospělých má méně somatických mutací, mutace jsou specifické pro konkrétní onemocnění a pouze 30 procent signifikantně mutovaných genů se překrývá s geny v analýzách karcinomu u dospělých. Diskutována v této souvislosti byla např. cílená léčba inhibitory BRAF u tumorů CNS.

V poslední době se ukazuje, že přibližně osm procent pediatrických pacientů a mladých dospělých s onkologickou diagnózou má zárodečné mutace nádorového onemocnění v genech. Vzhledem k tomu, že je obtížné tyto osoby identifikovat na základě rodinné anamnézy, ukazuje se identifikace právě na základě zárodečných mutací nezbytná. Jak je přesvědčen dr. Emmanouil Saloustros, University Hospital of Larissa, Řecko, genomová analýza musí jít ruku v ruce s genetickým poradenstvím. S častějším využíváním genové analýzy bude třeba zajistit i dostatek školených onkologů schopných této věkové skupině pacientů srozumitelně vysvětlit výsledky testů a léčebné možnosti, včetně pravděpodobných výsledků terapie.

Odborníci sdružení v organizacích, jako je ITCC‑SIOPE (Innovative Therapies for Children with Cancer – European Society for Pediatric Oncology) nebo platforma Accelerate, se snaží tento problém do jisté míry vyřešit posílením mezinárodní spolupráce na vývoji nových inovativních léků pro pacienty, kteří již nejsou dětmi, ale ještě nepatří mezi dospělé. O změnu situace také již čtyři roky usiluje pracovní skupina ESMO‑SIOPE Cancer in AYA (Adolescents and Young Adults), jejímž hlavním cílem je podpora vzdělávání a řešení nenaplněných potřeb, kterým tito mladí pacienti čelí.

„Domnívám se, že jako komunita musíme každému mladému pacientovi s nádorovým onemocněním nabídnout tu nejlepší možnou onkologickou péči. Musíme najít způsoby, jak získat zdroje a vytvořit spolupráci, která nám umožní rozšířit naše chápání nemoci i v této věkové skupině, včetně genomové charakterizace nádorů, a poskytovat lepší terapii ke zlepšení výsledků,“ je přesvědčen dr. Saloustros. Spolu s tím, jak se bude genomová analýza stávat levnější, dostupnější a více rozšířenou, přiblíží se onkologové době, kdy by mohla být i součástí péče o tuto mladou populaci. Než se tak ale stane, je třeba dalších výzkumů.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky