Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 04. srpen 2020 | Svátek má Dominik
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nemocnice může (a musí) s mateřstvím lékařek počítat

Nemocnice může (a musí) s mateřstvím lékařek počítat

Medical Tribune 25/2019
09.12.2019 11:26
Zdroj: MT
Autor: nam
Přednáška Medicína a mateřství vzbudila na TRIMED JOB obrovský zájem, Syllabova posluchárna byla zcela zaplněna mladými ženami. A zatímco MUDr. Danka Mošnová popisovala své zkušenosti např. s tím, jak zaměstnavateli oznámit těhotenství a požádat o přeřazení na místo vhodné pro těhotnou, MT oslovila MUDr. Moniku Hilšerovou, místopředsedkyni Sekce mladých lékařů ČLK a maminku malé Sofinky.

  • Asi není jednoduché pro lékařku, když pracuje v nemocnici a otěhotní. Řešila jste změnu pracovního zařazení?

Mám štěstí, že jsem to neřešila, protože pracuji na anesteziologii. Takže mě zařadili na oddělení gynekologie, kde se převážně, protože pracuji u Apolináře, aplikuje epidurální a spinální anestezie. Celková anestezie, jež by mohla být nebezpečná z hlediska používaných plynů, se tam dává sporadicky, u akutních případů, kterých je málo. Zhruba půl roku jsem tedy pracovala na gynekologii, kde byla expozice rizikovým faktorům minimální. Zároveň jsem pracovala na SPINU, společném interním příjmu nemocných. I tam mi vycházeli vstříc, například když přišel někdo pravděpodobně infekční, tak se ho ujali kolegové.

  • Jak se tvářil zaměstnavatel, že ztrácí zkušenou sílu?

Ve fakultní nemocnici, kde pracuji, počítají s fluktuací žen na mateřské dovolené. Vědí přesně, že mají stabilně sedm, osm žen na mateřské, ty se pak vracejí a otěhotnějí další. Ptala jsem se na to a řekli mi, že se s tím vyrovnají. Na klinice je nás asi 100 lékařů, takže zajištění práce se řeší snáze než v malé nemocnici, kde je lékařů pár.

  • Máte zkušenost s tím, jak to vypadá ve světě s prací maminek‑lékařek?

V rámci Evropy jsme docela extrém, české matky v zásadě musejí být na rodičovské dovolené tři až čtyři roky, protože náš systém moc neumožňuje dávat děti do školek před třetím rokem života. Samozřejmě, možné to je, ale často jsou to soukromé školky, které jsou drahé. Například v Německu mají po dobu jednoho roku maminky stoprocentní mateřskou, tj. stejný plat, jako měly v nemocnici, po roce je už pak systém uzpůsoben tak, že dítě dají do školky. Moc se mi líbí systém v Estonsku, tam rok a půl ženy dostávají sto procent platu, takže nepociťují pokles v příjmech, což určitě pozitivně ovlivňuje i jejich sebehodnocení a sebevědomí. U nás mnohdy dostává žena 7 500 korun měsíčně, to je směšná částka. V Estonsku mají rok a půl plný plat, potom dávají děti do školky, v tom věku mi to připadá jako ideální hranice pro dítě. Například ve Francii dávají děti do nějakého zařízení už i ve třech měsících, což je asi zase extrémně brzy, jsou to miminka, a u nás ve třech, čtyřech letech, to je extrém na opačnou stranu. Ideální mi přijde něco mezi, ten rok a půl.

  • Je v programu Sekce mladých lékařů ČLK prosazování potřeb maminek lékařek?

Pro ženy na mateřské je výhodou, že neplatí členský příspěvek lékařské komoře, jsou této povinnosti zproštěny, ale jinak, co se týče nějaké podpory, těžko my jako sekce můžeme nějak podporovat maminky, když to systém neumožňuje. Pro matku je nejdůležitější, aby jí dítě někdo na chvilku pohlídal, když potřebuje například pracovat na částečný úvazek, což by vyřešilo, kdyby nemocnice měly velké školky. FN v Motole nebo VFN školky mají, ale jsou jen pro pár dětí. Chtělo by to udělat velké a finančně dostupné školky pro celé nemocnice. To je určitě velký úkol, nevím pro koho, jestli pro dané nemocnice, nebo pro vládu. Ale když tady taková nabídka bude, ženám to otevře návrat k jejich profesi dřív než za tři, čtyři roky.


K VĚCI…
Dítě, nebo atestace aneb z internetové diskuse maminek‑lékařek
Situace maminek, které už získaly specializaci a pracují ve zvoleném medicínském oboru, je v těhotenství a v době péče o malé dítě složitější než jejich bezdětných kolegyň či mužů‑lékařů. A ještě složitější je situace žen, které otěhotněly před atestací. V diskusi na internetu řeší např. to, že jim nemocnice nevyjde vstříc s částečným úvazkem, nemohou kvůli péči o dítě absolvovat stáže k atestaci. A navzájem si radí…
  • Částečný úvazek jde naprosto v pohodě. Hlavně v ambulantním provozu, ale jde i na lůžkách. Jen ta ochota zaměstnavatele vyjít vstříc absolventce bez praxe s miminem bude asi nízká. Ale doba i hraje do karet, míst je málo.
  • Pokud netíhneš k chirurgickým oborům, tak je asi nejjednodušší nastoupit na internu – tu potřebuješ vždycky, a postupně se rozkoukat a rozmyslet. Jestli můžu radit, tak spíše na osm hodin např. dva dny v týdnu než čtyři hodiny čtyřikrát. Nemáš šanci to dodržet, pořád budeš odcházet od rozdělené práce, něco někomu předávat, kontinuita nulová, prostě problém. Já jsem tak nastoupila po mateřské, s atestací, a bylo to nanic. Doktorů je sice málo, ale chybějí spíše atestovaní a v nemocničním provozu je půlúvazek dost komplikovaný. Já bych ti upřímně doporučila se na půlúvazek vybodnout. Užij si dítě, jak jednou nastoupíš do toho koloběhu, tak to není jen o těch X hodinách v práci, velkou část práce si v myšlenkách odneseš domů. Budeš potřebovat studovat, doplňovat informace, konzultovat. Odnese to tvůj vztah s dítětem, a to nestojí za to, budeš nespokojená v práci, protože to nebudeš moct dělat pořádně, budou nespokojení kolegové, protože za tebe budou muset dělat, a bude nespokojené dítě, protože se mu nebudeš moct věnovat, jak bys chtěla.
  • Naše nemocnice má jesle i školku, příměstské tábory. Musí, potřebuje zaměstnance. Já mám už děti větší, ale celou RD jsem doma nikdy nebyla. Mám kolegyni, která má čtyři děti a byla doma devět let, teď se snaží si všechno doplnit, má úvazek 0,6, ale je schopná, myslím, že to zvládne. Hlídá jí babička, takže to asi taky není žádná hitparáda. Ale potkala jsem i lékařku, která měla pět dětí a na medicínu prostě rezignovala.
  • Jsem na rodičovské s druhým dítětem, ale od jeho půl roku chodím do práce na částečný úvazek. Atestaci mám z interny a letos bych chtěla jít na atestaci z praktického lékařství, do nemocnice a do služeb se mi vracet nechce. A k rodině je ten praktik asi nejlepší. Navíc se dá odstážovat téměř všude, na rozdíl od jiných oborů (jezdit do krajské nemocnice třeba 70 km i dál je s dětmi opravdu složité). Ale v nemocnici jsem měla kolegyni, která po škole šla na RD, měla tři děti a smířila se s tím, že medicínu nikdy dělat už nebude. Osud tomu chtěl jinak a ona nastoupila do malé nemocnice na částečně manažerskou pozici. Po čase se jí vedení potřebovalo zbavit, a tak ji poslalo na internu, kde chyběli lékaři. No a už má atestaci (mysleli, že to vzdá a odejde sama). Takže nevěšte hlavu, ona ta atestace nějak půjde.

Čtěte také


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky