Digitální technologie modernizují medicínu i zdravotnictví a přispívají ke zlepšení zdraví obyvatel. V jejich využití má ČR oproti vyspělému světu zpoždění. DIGI@MED Award je nové ocenění, jež bude každoročně udělovat společnost Roche start‑upům, které významně přispějí k digitalizaci a modernizaci medicíny a zdravotnictví.
V soutěži jsme hodnotili nápady i nová fungující, resp. existující řešení podle míry disruptivity, dopadu/přínosů pro uživatele, dopadů/přínosů na velikost populace a proveditelnosti, to vše v oboru Digitální zdravotnictví. Přihlášené projekty mají díky soutěži příležitost se zviditelnit, vítězové pak získávají i finanční odměnu. Mohu potvrdit, že studium nominovaných projektů bylo zajímavé a poučné a že se těším z toho, že řada řešitelů jistě dokáže proměnit své nápady či projekty v užitečné produkty a služby, které významným způsobem pomohou udržovat zdraví či zvládat nemoci občanům a současně i zdravotníkům.
Porota hodnotící projekty je příjemně různorodá a skládá se z osob, které mají s digitálními inovacemi ve zdravotnictví či v podpoře péče o zdraví rozmanité dlouholeté zkušenosti a mají vnitřní motivaci k jejich podpoře. Je složena z odborníků z podnikatelské, akademické a veřejné sféry, z oboru medicíny, farmacie, digitálních technologií, obchodu a marketingu.
Považuji za užitečné pořádání podobných soutěží, proto jsem nabídku přijal. Rádi bychom povzbudili nositele inovativních řešení a přispěli k popularizaci jejich práce. Doufám, že řešení, která budou představena a oceněna, otevřou další dveře nejenom jejich tvůrcům, ale poslouží jako inspirace k dalším nápadům a řešením.
Ve strategii Zdraví 2030 jsme uvedli, že inovativní digitální řešení napomáhají podpoře zdraví a kvality života občanů a umožňují účinnější způsoby organizace a poskytování zdravotních a sociálních služeb. Nevyužitý potenciál digitalizace v péči o zdraví a ve zdravotnictví vidíme na každém kroku. Doma, v ordinacích, v úřadech, v práci, na cestách. Všude jsme prosyceni informačními a komunikačními technologiemi a každý z nás by jistě vyjmenoval několik tipů, co by šlo dělat lépe, rychleji, pohodlněji, kdybychom využívali digitální služby účinně. Je to někdy smutné sledovat, jak se pořizuje, tiskne a skenuje na papír stále dokola totéž, jak obíháme zdravotnictví namísto zařizování z domova přes internet, jak prokazujeme prokázané, ba i vyšetřujeme vyšetřené. Je mi líto zdravotníků, jak na ně z různých konců vyskakují nesourodé digitální služby, nezřídka povinné, každá se obsluhuje jinak, musejí kvůli ní nákladně upravovat informační systémy, vyplňovat složité formuláře, a přitom jsou tyto služby budovány z veřejných rozpočtů, z našich daní. Mnoho z nás zažívá situaci, kdy se měsíc pokouší dovolat do ordinace, aby si sjednali vyšetření. Komu se někdy neztratila zdravotnická dokumentace? U každé z těchto oblastí nalezneme ve světě mnoho příkladů, jak to dělat lépe, o mnoho lépe. Nejsme sice ostudou Evropy, ale k hrdosti mnoho důvodů nevidím, spíše cítím všechny ty možnosti, jak situaci zlepšovat. Je to vlastně úžasné, že máme tolik příležitostí dělat něco užitečného pro zdraví občanů právě pomocí digitálních technologií.
V průběhu let jsem se mnohokrát ocitl ve zdánlivě bezvýchodných situacích, kdy jsme nakonec díky inovativním digitálním řešením nejenom zvládli aktuální problém, ale doslova poskočili vpřed, získali nové možnosti a konkurenční výhodu. Od národního centra se očekává, že pomůže urychleně dohnat zpoždění v koordinovaném postupu digitalizace zdravotnictví, které jsme si vůči okolním státům vytvořili. Toho se bez inovativních řešení dosáhnout nedá. Jsem rád, že mohu být u toho.
Nestydím se zopakovat několik vět, které v kostce shrnují, o co se aktuálně snažíme, shrnují to, co nás posune na začátek digitálního zdravotnictví. Proces digitalizace zdravotnictví bude mít zanedlouho oporu v zákoně o elektronickém zdravotnictví, čímž bude vedle postupného technického dobudování infrastruktury elektronického zdravotnictví poprvé vytvořeno výchozí prostředí pro efektivní rozvoj pokročilých služeb elektronického zdravotnictví. Zdravotní záznamy u poskytovatelů zdravotních služeb budou vznikat, budou uchovávány a sdíleny elektronicky prostřednictvím robustní IT infrastruktury s vysokou úrovní kybernetické bezpečnosti a s vysokým důrazem na ochranu soukromí občanů.
Přiznám se, že se osobně pohybuji v nižších sférách – zdravotnická dokumentace, osobní zdravotní záznam, prostředí digitální důvěry. Možnosti, které umělá inteligence přináší, mě fascinují od dob studia na vysoké škole v osmdesátých letech a fascinovat mě nepřestanou. V Národním centru pochopitelně tuto oblast nezanedbáváme, ale mým primárním cílem je uvést do života základní infrastrukturu eHealth, včetně legislativy a standardů.
Návrh paragrafového znění zákona je nyní v připomínkových řízeních, přál bych si, aby zákon byl přijat a nabyl účinnosti nejpozději v roce 2021, kdy má být dokončena i základní technická infrastruktura elektronického zdravotnictví, tzv. Informační datové rozhraní resortu zdravotnictví. Společně by tak měly zákon a infrastruktura posunout na novou kvalitativní úroveň prostředí digitální důvěry ve zdravotnictví, ve kterém budou moci vznikat a rozvíjet se služby a řešení, které budou pro uživatele tak výhodné, že je sami budou chtít přijmout, protože to pro ně bude užitečné. Zákon zavádí např. autoritativní registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů, výměnný systém zdravotnické dokumentace, osobní zdravotní záznam a další prvky, kterým chybělo legislativní zakotvení.
Národní strategie elektronického zdravotnictví se přihlásila k šesti principům elektronizace zdravotnictví, formulovaným Českou lékařskou společností J. E. Purkyně. Pro Ministerstvo zdravotnictví ČR jsou tyto principy zavazující, avšak je mimořádně obtížné se jimi řídit v každodenní praxi. Svět úředníků není tradičním strůjcem přívětivých digitálních služeb, vítaných a přijímaných uživateli, potažmo lékaři, na základě přínosů převažujících nad obtížemi spojenými se zaváděním a užíváním těchto služeb. Princip číslo tři zní: „Lékaři a další odborní pracovníci ve zdravotnictví musejí být zapojováni do projektů již ve fázi přípravy záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení. Názory odborné veřejnosti musejí být v rámci projektů aktivně získávány a přiměřeně zohledňovány.“ Dále ještě alespoň princip číslo pět: „Zavádění elektronického zdravotnictví na základě plošně stanovené povinnosti je principiálně nesprávné. Při zavádění nových služeb a nástrojů elektronického zdravotnictví je třeba využívat především pozitivní motivace a zavádět nové technologie postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu, ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků.“ Přistupuji k elektronizaci zdravotnictví s pokorou a snažím se ji vnímat očima všech uživatelů a spolupracovat s nimi, bez toho nelze vytvářet užitečné služby.
Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.